Koncem října 2015 představitelé liberecké radniční koalice oznámili Liberečanům prostřednictvím médií svoje rozhodnutí zbavit se našeho městského teplárenského majetku a bez náhrady jej vložit do Teplárny Liberec. Koalice tento vklad městského majetku v pořizovací hodnotě přes 80 mil. Kč zdůvodnila tím, že Teplárna Liberec “udělá cenu” svým zákazníkům na dobu 5 let, a to formou slevy na odebraném teple ve výši cca 15%. Proklamovaná cena tepla na hranici 700 Kč vč. DPH za GJ zůstává i přes to pro mnohé odběratele stále vysoká a nezaručená. Navíc jim nikdo není schopen říci, co bude za 5 let, až závazek slevy skončí.

Současně s odevzdáním majetku Teplárně dala radniční koalice těsnými 20 hlasy zelenou projektu GreenNet, který pochází z dílny MVV Energie CZ, většinového vlastníka Teplárny Liberec. Záměr realizovat projekt GreenNet byl kupodivu schválen i přes nevyjasněné pochybnosti o jeho proveditelnosti a financování. Projektu GreenNet se budeme podrobněji věnovat v některém z dalších článků.

Opoziční Starostové kritizovali koalici zejména za to, že ještě před rokem slibovala v programovém prohlášení zpracování variantní studie, podle které budou moci zastupitelé o osudu CZT (centrální zásobování teplem) pečlivě rozhodnout. Nakonec se žádná studie nezpracovala a rozhodování proběhlo bez možnosti zvážit i jiné možnosti pro město Liberec. I proto nás zajímalo, jaké zkušenosti s teplárenstvím mají v jiných městech.

 Zlín

Tak například v krajském Zlíně je město stoprocentním vlastníkem společnosti Teplo Zlín, které zásobuje více než 15 tisíc domácností. Tepelnou energii odebírá od společnosti Alpiq Generation. Loni zaplatili Zlíňané za gigajoule 595 korun vč. DPH, letos bude cena o 3 koruny vyšší.

 Uherské Hradiště

V Uherském Hradišti má radnice ve firmě CTZ s.r.o., která teplo ve městě zajišťuje, 49% podíl. Většinový podíl podobně jako v Liberci patří MVV Energie CZ. Velká část z bezmála pěti tisíc uherskohradišťských domácností, do nichž společnost CTZ teplo distribuuje, je v bytových domech. Jejich obyvatelé vloni za gigajoule zaplatili 576 korun vč. DPH. Letos by se cena tepla měla zvednout o 12 korun.

 Valašské Meziříčí

Ve Valašském Meziříčí tamní zastupitelé na podzim 2015 odsouhlasili, že se se město stane stoprocentním vlastníkem společnosti CZT Valašské Meziříčí s.r.o. Doposud mělo město ve společnosti jen 35% podíl. Mezi její další vlastníky patřily společnosti DMS Company, RWE Energo a družstvo SBD Valašské Meziříčí. Společnost CZT VM zásobuje teplem více než pět tisíc meziříčských domácností. Aktuálně platí lidé ve městě za odebraný gigajoule tepla 588 korun vč. DPH a tato cena by se v budoucnu neměla skokově zvyšovat, jak se tomu stávalo v předchozích letech. O většinový podíl usilovala radnice několik let, což však dlouhodobě blokovala pro město nevýhodná společenská smlouva. Za nákup 65% podílu na společnosti vlastnící soustavu CZT dalo město 150 milionů korun. Hlavním dodavatelem tepelné energie do soustavy CZT je od roku 2000 společnost DEZA.

 Kroměříž

V Kroměříži soukromá teplárna kvůli neustále rostoucím cenám, které se v některých místech vyšplhaly až k tisíci korunám za gigajoule, ztratila v posledních letech téměř všechny zákazníky. Většina bytových domů si pořídila vlastní kotelny. Díky tomu zaplatí domácnosti za teplo jen asi polovinu až dvě třetiny sumy, kterou by jinak poslaly teplárně.

 Chrastava

V Chrastavě je v současnosti na spadnutí investice E.ON Energie, a.s., která bude na svoje náklady instalovat v Chrastavě kogenerační jednotku (cca 0,6MW elektrického výkonu a 0,7 MW tepelného výkonu). Jednotku instaluje do stávajícího objektu městské teplárny. Výhodou je to, že zaplatí městu nájem a teplo vyrobí a prodá Chrastavě, resp. provozovateli městské teplárenké soustavy VE s.r.o. v ceně nákladů za palivo, což je zemní plyn. Konečným odběratelům klesne cena tepla ze stávajících 670 korun za GJ o 10 %, tj. na cca 600 – 610 korun za GJ vč. DPH. 

Turnov

Městská teplárenská Turnov, s.r.o., která je ve 100% vlastnictví města Turnov zajišťuje výrobu a distribuci tepelné energie pro 2100 domácností v Turnově v 6 městských na sobě nezávislých decetralizovaných lokalitách. Průměrná cena za tepelnou energii na jednu domácnost vychází pod 10 tisíc Kč za rok. Za pozornost stojí instalace kogenerační kotelny na sídlišti Výšinka, která stála cca 15 mil. Kč a vyrábí  pro cca 500 domácností elektřinu a teplo. Účinnost celého systému zvyšuje dodatečná instalace dvou tepelných čerpadel, které slouží k předehřátí teplé užitkové vody. Cena tepla se pro turnovské domácnosti se pohybuje okolo 600 korun za GJ vč. DPH.  

A co Liberec?

Rozhodnutí liberecké koalice koncem října 2015 zkomplikovalo možnost uplatnit některé dobré zkušenosti jiných měst s provozem centrálního zásobování teplem. Zatímco ve větších městech je trend udržet teplárenskou infrastrukturu ve veřejném vlastnictví, město Liberec se chce vydat opačným směrem. Budeme dále sledovat, jaké kroky mají zástupci koalice v představenstvu Teplárny Liberec připraveny a jak je většinový vlastník Teplárny Liberec připraven svoje sliby naplňovat. A v neposlední řadě, zda-li slibovaná modernizace dožilých parovodů (projekt GreenNet) nebyla jen slibem a výměnou zajíce v pytli za majetek města.

Jaroslav Zámečník,

zastupitel města Liberec, Starostové pro Liberecký kraj