V počátku této polemiky bych chtěl ocenit Jana Korytáře za přeložený materiál k refinancování městského dluhu a za jeho upřímnou snahu nalézt nejlepší řešení. Je to pokračování v procesu refinancování dluhopisu zahájeném v roce 2013 a já jsem s tímto řešením počítal také. Je to konečná, definitivní přeměna dluhopisu do nové formy směnečného programu. Předložené podmínky jsou dobré a tedy opravdu, jádrem sporu není ani CO a JAK, ale ZDALI je nutné stávající dluh prohloubit o dalších 350 Mil Kč, respektive „jen“ 210 Mil Kč protože 140 Mil Kč jsou náklady vyvolané přefinancováním.
Podle náměstka Korytáře by těchto 210 Mil Kč mělo být použito jako vlastní zdroje k budoucím dotacím, podle mne by bylo lepší „si je nepůjčovat“.
Na zasedání Zastupitelstva SML jsem připomněl hospodaření minulých pěti let, roků kdy se musel splácet dluhopis v jeho staré podobě a roční daňové výnosy byly v průměru o 100Mil Kč (!) slabší než letošní a plánované příjmy v roce 2016. Přesto bylo naše vedení města schopno nalézt peníze na běžný chod města, byli jsme schopni vygenerovat peníze na vlastní zdroje dotací. Uměli jsme také financovat generální opravy klíčové městské infrastruktury, jen připomenu Nerudovo náměstí, ulice v Lidových sadech (Lesní, Mozartova, Dvořákova) a dále např. Matoušova, Proletářská atd. Bylo to velmi těžké, ale šlo to. Klíčem k úspěchu bylo nejen efektivní hledání úspor a chytrých řešení, ale i všeobecný tlak na střídmé chování celé městské skupiny.
Pan náměstek Korytář měl ve své prezentaci pravdu a naše město skutečně trápí mnoho zásadních otázek, dluh na vnitřní infrastruktuře existuje a za sebe jsem rád, když jsme jej v posledních letech mohli snižovat právě rozsáhlými investicemi do infrastruktury, popř. do budov škol a školek. Věřím, že tato prezentace nebude do prosincového projednávání rozpočtu zapomenuta. Nelíbí se mi totiž, kdy v letech prokazatelného růstu ekonomiky (a tedy příjmů městské kasy) bezpříkladně roste počet úředníků a náklady na vnitřní spotřebu. Peníze na investice (v lepším případě) stagnují či naopak klesají. Upínat se v opravách ulic a kanálů na zdroje z EU není správné, opakovaně slyšíme ze všech stran „že EU dává na nadstavbu, základ musíte zaplatit sami“.
Když jsme u těch EU dotací, opakovaně v polemice zaznívá LEŽ o vrácení 200Mil Kč. Tato nevyčerpaná část byla z alokace vrácena nikoli kvůli nečinnosti města, ale nevyčerpanými partnerskými projekty (Kostel MM, park Perštýn, sídlo Čmelák a atd.) Za našeho vedení byl naopak velmi dramatický přesah toho co „mělo být financováno“ oproti tomu co z alokace „mohlo být financováno“. Pravidla byla nastavena na to, že i partnerské projekty mohou, resp. musí (indikátor) být financovány, to že nakonec nebyly dotažené, to není vina města…..
Pan náměstek Korytář říká, že sporných 210 Mil Kč bude použito na vlastní zdroje k dotacím z EU, nicméně jejich skutečnou potřebu neznáme a všechny odhady prezentované na ZM byly velmi obecné a mlhavé. Jisté je, že vlastní zdroje v roce 2016 potřeba nebudou a jejich potřebnost v první polovině roku 2017 je s velkým otazníkem. Zde si myslím, že správnější je do té doby vygenerovat část potřebných peněz z rozpočtu a teprve s detailní znalostí potřebné částky uvažovat o půjčkách. Konec konců ani Zastupitelstvo zatím nerozhodlo o žádném konkrétním projektu a s vědomím nedostatku peněz je uvažování nad dotacemi uvážlivější a střídmější.
Zůstává argument „půjčme si rychle, než nám to zakážou zákonem“. Když pominu absurditu tohoto argumentu, toto je vážná hrozba a zde by se město mohlo dostat do nepříjemné situace. Zde se možná také rodí možný kompromis. Pokud si toto vyhodnotíme jako skutečné riziko, nepoužívejme oněch 210 Mil Kč jako spolufinancování (vlastní zdroje), ale jako předfinancování s tím že do té doby budou uloženy na speciálním účtu, rozpočtovaném jako mimořádná rezerva. Město bude vlastní zdroje normálně rozpočtovat a předfinancování bude návratné. V roce 2025 budou tyto prostředky použity na splacení jistiny dluhu. Potom si nebudeme půjčovat zmíněnou 1 Mld Kč, ale „jen“ 800 Mio Kč. Pro takové řešení bych nakonec asi byl, byť není ideální. Restrukturalizace městského dluhu je ovšem tak důležitá, že by neměla být prohlašována jen těsnou většinou koalice.
Jiří Šolc, městský zastupitel za SLK
