Liberecký soud vynesl v pátek přelomový rozsudek. Odsoudil všech 23 zastupitelů za schválení nevýhodného prodeje pozemků před osmi lety. Rozhodnutí soudu není ještě pravomocné, ale už nyní je důležité. U začátku celé kauzy stálo klientelistické prostředí, které z Liberce dosud nezmizelo. Navíc rozhodnutí soudu ukázalo, že dobám, kdy se všichni mohli schovávat za kolektivní rozhodnutí, začíná zvonit umíráček.
Na začátku byl, ať si říká kdo chce, co chce, klasický liberecký scénář. Autosalon z Hrádku platí Syneru na Bílé tygry. Autosalon dodává na radnici škodovky a jako bonus jeho majitelé získají bez výběrového řízení pozemky v Liberci hluboko od cenou. Takhle to v Liberci chodilo roky. Syneru šly peníze, politici byli spokojení, městská kasa krvácela, majetek se ztrácel. Smrtelný balet, kterým Liberec dotančil až skoro až pokraj krachu.
Jenže pak na případ, v rámci předvolebního boje upozornil Jiří Šolc (tehdy SOS, nyná SLK), tehdy mladý zastupitelský nováček. Nemění nic na tom, že časem pochopil, že daleko výnosnější je být členem establishmentu a podobné kauzy spíše krýt, ale před těmi lety měl pravdu, když vše popsal ve stranickém listu. Článek si přečetli na státním zastupitelství a bylo vymalováno.
Liberecký soud se táhne již roky a dvakrát zastupitele osvobodil, aby jim nakonec dal sice malou, ale přeci jen podmínku, tedy uznal jejich vinu. Rozhodnutí sice není pravomocné, ale již dnes je vidět, že je i není spravedlivé.
Zajisté je správné nějakým způsobem jednání zastupitelů pojmenovat jako nepatřičné a špatné, byť by bylo jen z nedbalosti. Je sice pravda, že řadový zastupitel má k dispozici jen pár dní na desítky a stovky listin materiálů, podle kterých se má rozhodovat, ale to jej nemůže a nesmí omlouvat. Buď má iniciovat změnu způsobu předkládání nebo zastupitelem nebýt. A škoda městu vznikla, na tom se znalecké posudky, včetně toho, který vypracovala i firma, kde je zaměstnán jeden z odsouzených – Ondřej Červinka (byť ta škoda měla být ze zákona neškodnou, to ale bylo tak průhledné, že na to soud prostě skočit nemohl).
Na stranu druhou je podivné, že žalobce háže do jednoho pytle iniciátory onoho prodeje – např. tehdejšího primátora a coby radního odpovědného za ekonomiku Jiřího Kittnera, který je pod obchodem, tolik výhodným pro sponzory jeho domovského Syneru, podepsaný To by zřejmě mělo být odděleno, protože díl viny je očividně rozdílný. Mají-li být potrestáni ti, kdož pro nevýhodný obchod (i přes upozornění kolegů – na to se nesmí zapomínat), měli by být jeho iniciátoři a apologeti být potrestáni přísněji.
Kauza bude mít ale dopad zejména politický, posilněný blížícími se krajskými volbami. Bude z ní dobrý kanonenfutr zejména proti Změně, protože mezi odosuzenými jsou i její dvě političky, Kateřina Absolonová a také pravděpodobná kandidátka na hejtmanku Zuzana Kocumová. Zejména v táboře Starostů rozhodnutí muselo vyvolat vlnu nadšení, když ti (a nejen oni) stoprocentně budou srovnávat případ, kde figuruje Kocumová, s korupční kauzou hejtmana Martina Půty.
Nicméně dávat na jeden talíř jednání z neznalosti či nedbalosti u Kocumové s aktivním přístupem hejtmana, který se chová spíše jako lobbista Metrostavu, aby mu pomojl k desítkám milionů na vylhaný projekt a ještě za to má brát , dle policie, úplatky, není na místě. Radost kauza udělá i politikům z ANO, kteří se zatím drží pravidla (až na výjimky) kdo nic nedělá nic nezkazí („Nejsme politici, makáme“ v praxi) a i u nich lze zaslechnout první předvolební výstřely, byť maskované slovy lítosti.
U soudu i jinde bylo slyšet, že jde o kriminalizaci politiky a nepřijatelný zásah státu do rozhodování samosprávy. Již jen takovéhle trvrzení dává tušit zajímavou a doufejme, že i věcnou diskusi. Škoda městu vznikla, to je bezpochyb. Kdo ji připravil a proč, je také zřejmé. Zda jsou za ni ale skutečně odpovědní všichni z tři a dvaceti nyní odsouzených zastupitelů, o tom se povede ještě dlouhá bitva – před soudem i před voliči.
