Liberecký kraj byl finančním úřadem postižen vratkou celé dotace z evropských fondů ve výši 103 milionů Kč (+ penále 103 milionů Kč) za tzv. porušení rozpočtové kázně. To vše v projektu na zajištění služeb sociální prevence. Ale pozor…nikoli za nějaké chyby při samotné realizaci projektu, který probíhal v letech 2009 až 2012, ale za výběrka z roku 2009, že při nich byl dle tvrzení správce daně porušen zákon a mohli tak být vybráni jiní než nejlepší uchazeči.
Odvolací orgán Odvolací finanční ředitelství na přelomu srpna a září letošního roku plně potvrdil rozhodnutí finančního úřadu, tzn. na straně jedné skutečnost, že při samotné realizaci projektu bylo vše v pořádku, ale též na druhé straně skutečnost, že byl porušen zákon při výběrkách. Přesto snížil odvod na 25 % tzn. na 26 milionů (a z logiky věci takto bude muset snížit i penále). Již to byl zázrak nebo-li první záchvěv toho, že finanční správa chce respektovat právo. Do té doby totiž nejen finanční správa, ale i úřady regionálních rad automaticky i u projektů, kde byla samotná realizace akce bezchybná, „vypalovaly“ za sebemenší chybu ve výběrkách (ukončených podpisem smlouvy s vítězným uchazečem před rokem 2012, kdy došlo k novelizaci rozpočtových zákonů) 100% vratku dotace ( + dalších 100% penále) s tím, že když nešťastník požádal o milost (oficiálně o prominutí), tak mu příslušný orgán (jiný než kontrolní orgán) část vratky odpustil. Nyní, co je mě známo tak poprvé, odvolací orgán respektoval usnesení Nejvyššího správního soudu, a uvedl, že se „správce daně při stanovení sankce za porušení rozpočtové kázně měl zabývat závažností konkrétních porušení podmínek stanovených při poskytnutí dotace, zohlednit závažnost jednotlivých pochybení příjemce dotace ve vztahu k čerpané částce a posoudit, jaké byly dopady těchto pochybení“. Odvolací orgán rozhodnul, že pochybení odpovídalo nikoli 100%, ale 25%. A teprve nyní má Liberecký kraj možnost požádat o milost Generální finanční ředitelství a dosáhnout dalšího snížení (nikoli ze 100%, ale z 25%).
Liberecký kraj má nyní také právo podat žalobu ke správnímu soudu. Dle mého názoru má poměrně značnou šanci dosáhnout rozhodnutí soudu, že zákon při výběrkách porušen nebyl. A i kdyby ne, tak rozhodnutí, že přiměřená vratka dotace na akci, která sama o sobě byla realizována bezchybně, je za chybu ve výběrkách podstatně nižší než 25%.
Bude kraj žalovat i systémovou nezákonnost?
Mě osobně však jde ještě (a to především) o něco jiného. Jde mě o to, aby kraj žaloval i samotnou systémovou nezákonnost. Dle mého názoru orgány finanční správy (i úřady regionálních rad) dlouhodobě a systémově ignorují zákonnou definici „porušení rozpočtové kázně“. Porušením rozpočtové kázně totiž ze zákona není samotné porušení zákona, ale použití dotace, kterým je zákon porušen (§ 44 zák. č. 218/2000 Sb. resp. § 22 zák. č. 250/2000 Sb.). A při samotném výběrku se žádné dotační prostředky nepoužívají, porušením zákona při výběrku se nelze z podstaty věci dopustit porušení rozpočtové kázně. Té se lze dopustit až porušením zákona při samotné realizaci akce, kdy se dotace použije na něco jiného, než je schváleno (příklad: místo schválené střechy se za dotační prostředky postaví toalety). Právě proto existuje samostatný zákon o zadávání veřejných zakázek (č.137/2006 Sb.), který určuje za porušení zákona při výběrku pokutu. Jenže tuto pokutu nesmí udělovat ani orgán daňové správy ani úřad regionální rady, ale jen a pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). A nejen to, ze zákona si žádný jiný správní úřad než ÚOHS vůbec nemůže udělat úsudek, že byl při výběrku porušen zákon, při kterém mohl být vybrán jiný než nejlepší uchazeč (§ 120 zák. č. 137/2006 Sb. ve spojitosti s § 99 zák. č. 280/2009 Sb.).
Samozřejmost, s jakou zavedla finanční správa (a po ní i úřady regionální rady) ignoraci ÚOHS a to, že namísto pokut stanovených ÚOHS za porušení zákona při výběrku, sama nezákonně nařizuje vratky za z podstaty věci ve výběrku nemožné porušení rozpočtové kázně, ochromilo příjemce dotací natolik, že dle mých informací tuto záležitost ještě nikdy nikdo u soudu nežaloval. V Chrastavě jsme byli postiženi vratkou dotace za údajné porušení zákona při výběrku jinak bezchybně realizované akce, kdy mj. tímto argumentujeme při odvolání a jsme připraveni v případě neúspěchu tohoto odvolání tyto argumenty předložit i soudu, ale naše odvolání leží již 18 měsíců u odvolacího orgánu. Již proto bych byl strašně rád, kdyby Liberecký kraj při soudní žalobě právě popsané argumenty uplatnil. Pokud tak učiní a soud tyto argumenty uzná, pomůže tím nejen sobě, ale i všem příjemcům dotací, kteří své akce realizovaly bezchybně, ale za údajné pochybení při výběrku (aniž se případem zabýval ÚOHS nebo dokonce ÚOHS konstatoval, že výběrko bylo v pořádku) mu byla „vypálena“ vratka (u starších akcí ve výši 100%) za porušení rozpočtové kázně a donutí finanční správu i úřady regionálních rad pohybovat se v zákonných hranicích svých kompetencí.
Pro úplnost pak uvádím, že Liberecký kraj by měl ve svém odvolání argumentovat i tím, že i kdyby porušil zákon při výběrku způsobem, jakým je obviňován finanční správou, tak za toto porušení již nezodpovídá, neboť pravomocné rozhodnutí odvolacího orgánu bylo učiněno po více než 5 letech po uzavření smluv s vybranými uchazeči a odpovědnost zadavatele za správní delikt, tzn. i za porušení zákona při výběrku, po 5 letech zaniká (§ 121 zák. č.137/2006 Sb.).
Michael Canov, člen zastupitelstva Libereckého kraje
