Opakuje se to s železnou pravidelností. Kdykoliv se v libereckých i okolních vodách objeví nějaká skutečná korupční kauza, když policie obviní ze závažných činů zdejší významné politiky a podnikatele, když všechna média zajímá, o co ve skutečnosti jde, tak jediní, kdo zahájí období hrobového (a snad až zděšeného) ticha, jsou „novináři“, které platí zdejší klientelistický kartel a jemu více či méně loajální politické strany. Je tomu tak i dnes.
Ono to vlastně, vzhledem k dosahu médií společnosti Syner, ani nestojí za řeč. Televize Genus a její politický web Týden v Libereckém kraji, jemuž lidová tvořivost již dávno přiřkla (zejména pro hulvátství tamní šéfredaktorky i přispěvatelů) jméno výstižnější – Žumpa v Libereckém kraji, jsou ale zajímavým fenoménem odumírajícího – a přeci se života křečovitě držícího – mediálního souputníka zlatých korupčních časů libereckých.
Dlouhé roky, za miliony a miliony z veřejných zdrojů z radnice a kraje, se zde pokoušela tato média tvořit selanku v době, kdy městu neskrývaně vládlo propojení zdejší ODS a jejich vlastníků ze Syneru plus několik dalších zájmových skupin. Korupce neexistovala, politici vařili guláše na náměstí, kvetly pivoňky, padal sníh a tygři hráli hokej. Taková byla jejich zpravodajství. Město se řítilo do maléru, a to díky propojení byznysu a politiky, o kterém se nesmělo psát. Proto tu vlastně byla, ona média, aby vytvářela potěmkinovský obraz Liberce.
Je navíc dosti příznačné, jak se tato média snaží vyhnout skutečným korupčním případům, které doslova otřásají Libercem. Mlčeli a mlčí ke korupčnímu případu, ve kterém měl bývalý náměstek Jiřího Kittnera Pavel Krenk a jeho asistent Jiří Zeronik ve velkém tunelovat městský majetek na Ještědu i jinde. Mlčí a mlčí i nyní, když policie obvinila partu kolem sociálně demokratického bosse Roberta Duška. Vždyť za ČSSD taky z kraje teklo po milionech a s apní primátorkou bylo také za dobře. Maximálně je zde snaha odvést pozornost někam jinam, přijít s trapnými konspiračními teoriemi, tak nějak postranně, zbaběle si plivnout.
Je v tom, jak řečeno, i cosi osobního. Ze vší té žluče, kterou své nepočetné čtenáře zásobuje šéfredaktorka Alena Roubalová, je cítit vztek, že přišla o těch někdy až cca 5 milionů ročně, které byly hodně podivnými smlouvami za ještě podivnější výkony nasmlouvány za doby, kdy na kraji i městě vládla ODS, potažmo ODS s ČSSD. Volný trh zabolí, když se na něm ocitnete a víte, že si nevyděláte ani na slanou vodu, ač jste jej ideologicky hájili se stejnou vervou jako za minulého režimu zásady leninského centralismu a odkaz Klementa Gottwalda.
Na pomoc přispěchá i někdejší mluvčí ostudného MS v lyžování a PR pracovník Jiřího Kittnera, kterého dnes platí z veřejných peněz jako svého asistenta (ač se to zřejmě styděl přiznat) Václav Horáček z TOP 09/Starostů pro Liberecký kraj, Zdeněk Soudný. Ten je za své lhaní placený a lhaní je jeho největší priorita. Když je potřeba nevěnovat se aktuálním korupčním kauzám, musí se začít lhát třeba o…o zaměstnávání na radnici. Co na tom, že už jednou soud celou jeho redakci v této věci označil za lháře, co na tom, že i on sám byl jako lhář přistižen vícekrát (třeba i s těmi odměnami). Lháři jsou sice zbabělci, ale mají i hroší kůži. O co více se neumí a bojí omluvit, o to rychleji se otřepou a lže se dál, ani poledne se nedrží.
Jako by „novináři“ ze Syneru doufali, že se staré časy vrátí a oni zase ulehnou k nohám těch, kteří na ně budou pamatovat. Proto je potřeba o reálných a důležitých kauzách mlčet, popřípadně znevěrohodňovat práci policie, státního zastupitelství, odvádět pozornost, lhát, ale hlavně si nadbíhat pozornost panstva. Někde jim, to, jako u pana Horáčka z TOP 09/Starostů nebo u Martina Půty s účelovým vynáším informací ze spisů vychází, ale jinak jsou léta zatraceně hubená. Zaplať pánbůh pro veřejnou kasu. Každopádně jejich každé angažmá může sloužit jako lakmusový papírek a celkem přesný ukazatel toho, kdo je je zrovna u moci a u zdroje. Zaplať pán bůh pro voliče.
