Ačkoliv jistě nemálo z libereckých oslavilo včerejší jarní svátek, slavnost starší než historie, tradičním způsobem s přáteli u ohňů, zastupitelé a ti, kdo jejich zasedání sledovali, takové štěstí neměli. Zastupitelstvo trvalo bezmála deset hodin a končilo chvíli před jednou hodinou ranní. Neslo se ve znameních ostrých sporů, věcných i osobních, padaly argumenty pádné, ale prostor dostaly i politické hry a hnidopišství.
Hned na úvod zapálila vatru opozice, když se právem do vládnoucí koalice opřela pro to, že jí byly tři body ke schválení dodány na stůl a opoziční zastupitelé se s nimi neměli možnost seznámit. Tuto nepěknou praxi skutečně radní přejímají od svých předchůdců, kteří ji dnes tak hlasitě kritizují. A o co hlavně šlo?
Město chtělo získat (a nakonec se to i s pomocí jednoho opozičního hlasu podařilo) zdarma od státu získat rozhlehlé plochy v okolí Františkova. K tomu zvolilo ne příliš standardní cestu, že bylo třeba tyto plochy změnit na městskou zeleň, aby měly veřejné využití a stát je městu dal skutečně bez poplatku. Podle náměstka Jana Korytáře s tím vedení přišlo právě tak rychle a potají, aby předběhlo různé spekulanty, kteří by o majetek například v rámci různých restitučních nároků za jiné osoby (což je hezká praxe, jak rozkrádat státní majetek) mohli město předběhnout.
Pravda -nestandardní krok, ale město získávalo rozsáhlý majetek a to zdarma pro obecné využití. Jeden se nestačil divit názorovým přemetům nejhlasitějších kritiků tohoto kroku (ODS, SLK, ČSSD). Byli to právě oni (u SLK v jiném stranickém tričku, ale titíž lidé – David Václavík, Jiří Šolc), kteří například tak loajálně mlčeli v roce 2008, když se schvalovala jiná strategická změna, kde si ale pozemky z orné půdy a travních porostů na stavební parcely zhodnocovaly firmy a jedinci takových jmen jako Syner, Krutský, Zika, Imlauf, Zeronik nebo dokonce i několik tehdejších vedoucích magistrátních oborů. Ale doba se mění a tehdejší loajální opozice vůči ODS a ČSSD dnes pálí na koalici Změny a ANO jako divá.
Přihřát polívčičku k tomuto bodu i k návrhu harmonogramu územního plánu si přišel i někdejší náměstek pro něj kdysi zodpovědný, Jiří Rutkovský. Bylo až dojemné sledovat, jak se nyní stavěl do pozice občana, když to byl on, kdo nejvíce bránil projednání námitek veřejnosti a zasloužil se o jejich shazování pod stůl (což je vůbec zajímavý moment – jestliže dnes zástupci bývalého vedení tvrdí, že je jimi připravený návrh tak skvělý, proč na něj tedy přišly ty stovky a stovky námitek od občanů?). To je ostatně jeden z důvodů, proč nakonec koalice prohlašovala svou většinou nový harmonogram územního plánu, který chce nyní s lidmi více projednat.
Územní plán se také probíral na hodiny, a protože zde neomezuje omezení v diskusi, zastupitelé si servítky nebrali. Někdy byla diskuze věcné, někdy to bylo jako moralizující kolovrátek zejména u těch, kteří nechodili na semináře k plánu, ale na zastupitelstvu byli nejvíce slyšet. Na seminářích ale nejsou novináři. Někdy padaly i zajímavé konspirační teorie i až urážlivá oslovení kterých se dopouštěli (ne)překvapivě ti, kteří jindy nejvíce volají po slušnosti.
Jaromír Baxa ze Změny neuspěl se svým návrhem, aby zástupci města nepodpořili na valné hromadě dopravního podniku nominaci bývalého primátora Jiřího Kittnera do dozorčí rady. Neuspěl ani u svých koaličních partnerů, o opozici už vůbec ne.
Ke konci zastupitelstva došlo k ostré přestřelce mezi Janem Korytářem a bývalou primátorkou Martinou Rosenbergovou. Bylo to u bodu, který probíral dluh sdružení Liberecké fórum, které se staralo o romské děti a které nyní dluží městu 137 tisíc, což byl jeden z důvodů zániku. Korytář se zostra opřel do exprimátorky, že tato částka je daleko menší, než kterou měla zdefraudovat skrze zneužívání služebního vozu k ryze soukromým účelům. Změna primátorku napadla již před volbami, tu tehdy zachránilo, že se záhadně ztratila její kniha jízd, která by defraudaci dokládala. Za vše prý může její asistentka (která z šestnácti, které jako primátorka za tři roky měla, neuvedla).
Martina Rosenbergová se bránila stejně ostrým způsobem, dočkala se podpory ze strany Starostů. Vůbec celá věc přecházela v osobní rovinu možná více než zdrávo. Ale na druhou stranu Jan Korytář uvedl, že je věc v řízení a má ji kontrolní výbor. Bude tedy zajímavé, zda své obvinění z defraudace nikoliv úplně malých částek, které se měla bývalá primátorka Rosenbergová dopustit, Změna dokáže nebo na ní ulpí to, že ji jen chtěla poškodit před volbami. Pokud to naopak prokáže, bude to další milník liberecké sociální demokracie pod vedením Roberta Duška na cestě do politického záhrobí, kdy už tak dýchá na záda ODS. Je to hra vabank.
Pod kotel se přikládalo i ve věci nešťastné změny trvalého pobytu Jiřího Čečka ze Změny pro Liberec. Z ministerstva přišel nezávazný posudek, který se kloní k tomu, že zastupitel Čeček by měl odstoupit, ten se kloní k judikátu Krajského soudu v Brně a k posudku od právníka/specialisty, který si nechal vypracovat. Není jasné, jak to dopadne, ale jasné je, že měli pravdu Michal Hron a David Václavík ze Starostů, že stejně nakonec bude muset rozhodnout soud. Je dobře, že se alespoň někteří (David Václavík) snad vzdali svých právnických a soudcovských ambic, minimálně ze sociálních sítí.
Michal Hron byla také autorem návrhu, aby město nějakým způsobem uctilo památku nacisty zavražděných Romů, pro které bylo na území města za války zřízeno několik koncentračních táborů. Zcela jistě je to na místě. Zvláště, když vznik těchto zařízení spoluinicioval tehdejší primátor Liberce Rohn. Návrh Michala Hrona byl jedním z nedůstojnějších, který za dlouhé roky na zastupitelstvu zazněl.
