S velikou, až dětskou radostí sobě vlastní, zareagoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta na formální chybu, kterou jsme se (jakožto KPKP) dopustili v naší tiskové zprávě. Ano, čtyřmiliardový tendr na dopravu nevyšetřuje protikorupční policie, ale složka policie jiná. Nicméně meritum věci zůstává stejné – stanovisko KPKP bylo opodstatněné, kraj nic nedělá a situace nahrává současným dopravcům inkasujícím výsostně drahé ceny. Martin Půta rovněž znovu ukázal své farizejství a tradiční alibistickou chytristiku.
Čtyřmiliardový tendr na dopravní autobusovou obslužnost nevyšetřuje jablonecké pracoviště protikorupční policie, ale jejich kolegové z liberecké kriminálky. Bude zajímavé počkat si na záznam z jednání únorového zastupitelstva a poslechnout si, co že to pan radní pro dopravu Mastník skutečně řekl. Tak jako tak – byla to chyba, byť drobná. Ale je to podstatné?
Není podstatnější, že vedení kraje, které se tak rádo zaklíná transparentností neinformovalo o tak závažné skutečnosti, kdy je proklamovaně zásadní dopravní zakázka šetřena policií, zastupitele kraje i celou veřejnost? Kdyby se jeden zastupitel za KSČM nezeptal, nikdo by nic nevěděl a páni radní s panem hejtmanem v čele by mohli dále transparentně mlčet.
Ještě více závažné je, že kraj celých 6 měsíců poté, co Martin Půta hlasitě vyhlašoval, jak bude celá zakázka zrušena a vypsáno znovu v lepším, nedělá nic. Tedy nic skutečného. Byla ustanovena komise, která se sešla jednou, aby se usnesla, že nebude dělat taky nic. Pravda, čeká se na rozhodnutí ÚOHS, ale komu asi situace nahrává? Současným dopravcům v čele s Busline, kteří jezdí za ceny daleko vyšší, než byly nabídkové a jsou reálně tržní. A to za situace, kdy jsou na Busline napojeny čtyři strany zastoupené v krajském zastupitelstvu, opravdu nevypadá dobře.
Svou polívčičku si přihřál i Martin Půta, který by se skrze svou zášť ke KPKP mohl dávno titulovat místo hejtman „hateman“ (hate /hejt/-angl. nenávist). KPKP mu nedá spát od jara loňského roku, když mu po zatýkání lobbistů a úředníků v kauze GEPO dokázalo, jak před novináři lže a snaží se zatajit svou podivnou roli v celém případu. Ta mu ostatně o půl roku později vynesla obvinění z korupce a zneužívání pravomocí. Hateman nesnese vlastní kritiku, a tak je od té doby KPKP tajná policie, lháři a bůhví co ještě. Hatemanovy ujely nervy dávno a ve svém vyjadřování klesl na úroveň svých nejloajálnějších současných spojenců, PR propagandistů zdejšího betonového syndikátu z pokleslých médií firmy Syner. KPKP prostě vadí, protože se zabývá něčím konkrétním a neomílá jen naučené mantry o slušnosti a transparentnosti.
Martin Půta se pochlubí, že policie koná na jeho (jeho!) podnět. Ten ovšem podal na základě stanoviska KPKP. Sám neudělal, jako v jiných případech, ohledně podezřelých souvislostí kolem čtyřmiliardového tendru na dopravu rovněž nic. Ale na druhou stranu si do KPKP kopne, že stanovisko je plné nesmyslů a lží. Aniž by tedy nějak konkrétně argumentoval, jako pokaždé. Tak rozumí tomu někdo? Vím-li, že je něco plné nesmyslů, proč to s takovou pompou předávám Lence Bradáčové (a ne tam, kam patří)?
Rozumí. Martin Půta si myje ruce. Ví, že zakázka, kterou v opozici nejhlasitěji kritizoval, ale kterou se poté rozhodl nechat se svými kolegy v radě běžet dál, není v pořádku. Proto ten populistický krok s předáváním stanoviska KPKP nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové. Na druhou stranu se nesmí přiznat věcnost a síla argumentů, které ve stanovisku KPKP jsou. To kdyby nevyšlo a policie by na zakázce něco nekalého shledala.
A když se de iure (třebas v rozporu s de facto) neshledá, vytáhne se povídačka o nesmyslech. Martin Půta je prostě politik se vším všudy. Jen z politiky odejde ověnčen jinými přívlastky, než které si zvolil sám (slušný a transparentní), ale s těmi, které si sám svou vlastní praxí vydobyl – zákulisní hráč a pokrytec.
