Pověstný pátek třináctého letos v únoru přinesl do Liberce dobrou zprávu. Od sedmnácti hodin večer se v kině Varšava otevře Kino Kavárna.
Jeden z prvních stálých projektů, které v rámci svých aktivit slíbil a plní občanský spolek Zachraňme kino Varšava. Kino Varšava má za posledních několik let za sebou poměrně bouřlivou politickou historii, plnou zvratů a obratů.
Kavárna se otevře již v částečně rekonstruované budově. Zatím se nadšencům ze spolku Zachraňme kino Varšava podařilo obnovit foyer někdejšího secesního kina, dobové vstupní dveře i osvětlení. Plánovaná stylová kavárna by měla být i zdrojem financí, za něž by se měl nejstarší městský biograf dále rekonstruovat.
Již v minulosti v kině Varšava proběhlo několik pravidelných kulturních akcí, které zde spolek realizoval a které se setkaly se zájmem liberecké veřejnosti. Byly to například ozvěny Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě s názvem Po.hlavě, soutěžní přehlídka aktivit libereckých architektů a studentů Ještěd f kleci nebo filmový festival Rozmarné léto.
Vývoj posledních let nebyl ke kinu Varšava nijak příznivý. Promítání zde bylo ukončeno na konci roku 2008, důvodem byly ekonomické ztráty, které již nemohl tehdejší pronajímatel, letitý liberecký filmový nadšenec, unést. Město (koalice ODS, ČSSD, USZ) mu nijak nepomáhalo, naopak tehdejší náměstek pro kulturu Ondřej Červinka (ODS) plánoval kino prodat. Zájemcem byl člen liberecké ODS, který zde chtěl vybudovat bytové a komerční prostory.
Občanské sdružení Čmelák-SPP rozjelo následně kampaň za Záchranu kina Varšava, byla zde například uspořádána veřejná beseda, nad osudem kina i evropských dotací, byla zorganizována anketa mezi občany, z níž jasně vyplynulo, že si přejí za evropské dotace Varšavu opravit. Politici začali obracet, jako svůj úkol si záchranu kina Varšava vzal i tehdejší primátor Jiří Kittner (ODS). Tato situace ale vytrvala jen chvíli.
Po volbách za krátkého trvání koalice Změny pro Liberec, Starostů/Liberce občanům a ČSSD sice zařadilo obnovu kina Varšava na seznam projektů, které mají být v rámci Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) dotovány evropskými miliony, ale po odvolání Změny a vytvoření koalice ČSSD, Starostů/Liberce občanům, VV a USZ s tichou podporou ODS se situace opět změnila.
Během této doby vznikl i spolek Zachraňme kino Varšava, který sdružuje mladé liberecké aktivisty, umělce a architekty. Ti deklarovali, že chtějí ve Varšavě obnovit kino a zřídit i kulturní centrum, které ve městě chybí. Vedení radnice mělo ke kinu Varšava dvojaký postoj.
Na jednu stranu alokovalo částku 1,8 milionu korun na nejnutnější sanační práce (v kině se například rozmohla plíseň s hrozivými devastačními účinky, protože vedení města rezignovalo na základní údržbu a temperaci budovy), ale na druhou stranu dělala tehdejší koalice a ODS (s výjimkou náměstka Kamila Jana Svobody z KDU-ČSL) vše pro to, aby se spolek Zachraňme kino Varšava nedostal se svým projektem na seznam dotovaných aktivit v rámci IPRM. Trvalou politickou podporu aktivitám spolku vyjadřovali pouze zastupitelé za KSČM a Změnu pro Liberec.
Spolek Zachraňme kino Varšava měl přitom připravený projekt, sehnané spolufinancování a kdyby byla politická vůle, mohlo být kino dnes již opravené. Nebyla. Předchozí radniční koalice dokonce chystala prodej Varšavy. Zájemcem, za velice podivných podmínek, byl spekulant s nemovitostmi napojený na zdejší ČSSD Lukáš Plechatý, který chtěl rovněž využívat evropských peněz ke zbudování „Muzea Vlasty Buriana“.
Finanční pomoc na opravu Varšavy přislíbil ústy hejtmana Martina Půty (Starostové/STAN) i liberecký kraj, nicméně se jí nedostalo, když hejtman nedokázal svůj návrh v zastupitelstvu prosadit. Dnes ovšem již většina politiků pochopila, jakou podporu veřejnosti má za svou snahu spolek Zachraňme kino Varšava a najednou jim fandí všichni, až to někdy bývá u některých politiků, vzhledem k jejich ještě nedávným postojům, komické.
Objekt kina je nejstarším biografem v Liberci. Postaven byl v roce 1908 jako „Jubilejní (k 60. výročí korunovace Františka Josefa I.) elekrifikovaný biograf“ v secesním slohu. Významnější přestavbou v duchu modernismu prošel začátkem 20.let minulého století. Jeho neopakovatelnou atmosféru a vůni si pamatuje snad každý obyvatel města. Promítací sál i samotný objekt jsou v alarmujícím stavu a potřebují nutnou opravu a rekonstrukci.