Syriza. Naděje pro velkou část Řeků. Na rozdíl od většiny politiků si myslím, že řecké dluhy by kromě Řeků samostných měl zaplatit i zbytek Evropy, který lehkovážně půjčoval tamním politikům. Půl na půl. A určitě by to neměli platit mladí Řekové, mezi kterými je více než 50% nezaměstnanost a jejichž hlavní vina je v tom, že se narodili v Řecku.
Na přístupu některých politiků mi vadí určité pokrytectví, které říká, na první pohled spravedlivě a logicky, že by za problémy Řecka měla zaplatit celá tamní společnost, což ale fakticky vede k tomu, že to nejhůř dopadne na ty, co se nemohou příliš bránit. Jinak totiž vypadá splácení dluhu z perspektivy finančně zajištěného člověka a jinak z toho, kdo je nezaměstnaný a žije ze dne na den. A takových v Řecku není málo.
Proč možná Řekům rozumím? Protože žiju v Liberci, který má nejvyšší dluh z velkých českých měst na obyvatele a dopady zadlužení dopadají na všechny, ačkoliv je to důsledek politiky nemnohých. Ano, těch, co uspěli ve svobodných volbách, stejně jako dřívější řečtí politici, ale také je třeba říci, že ani veřejnost v Liberci dlouho nevěděla, jak celý zdejší systém fungoval, až jsme se jednou probudili a byly tady 2 miliardy dluhů a ti, co za to jsou zodpovědní, zůstali bez trestu a často jsou dnes vysmátí a jak se říká „za vodou“.
PS: jako ekonomický náměstek musím dodat, že dluhy v Liberci splácíme a splácet budeme, to nechci zpochybňovat. Přesto, když se někdy zamyslím nad tím, kdo a jak dostal Liberec do dnešní situace a jak není dost peněz na opravy silnic, škol či školek, tak dokážu pochopit pocity obyčejných Řeků, kteří mají různých úsporných balíčků, vysoké nezaměstnanosti a dluhové pasti, bez možnosti z ní reálně uniknout, už plné zuby.