Událostí minulého týdne byl dlouho očekávaný konec krajské koalice. Způsob, jak k tomu došlo, i vyjádření jednotlivých aktérů ukazují, jakým způsobem se bude dále ubírat politika v Libereckém kraji. Pro mne, jako politologa, to je stejná situace jako pro psychologa něčí rozvod. Jedná se v zásadě o běžnou situaci, která ovšem může dát nahlédnout do nitra jednotlivých aktérů.
Na konci koalice se podílelo několik faktorů a nelze tvrdit, že skončila pouze vinou jedné či druhé strany nebo nějakého konkrétního politika. Nebude od věci se podívat na jednotlivé strany konfliktu podrobněji.
Starostové zvládli krizi okolo koalice, i obvinění jejich hejtmana takticky dobře, zůstávají jím všechny funkce na kraji, navíc z rady odvolali Kocumovou, se kterou měl hejtman dlouhodobě napjatý vztah. Půta postupně zbavil moci i svého rivala Korytáře, když mu nejprve v létě zrušil jeho protikorupčnní komisi a nyní ho plánuje odvolat i z dozorčí rady KNL. Korytář tak zůstane na kraji řadovým zastupitelem. Stejně jako Kocumová.
Klub Změny se rozpadl na dvě části. Na jedné straně stojí umírněné křídlo opatrnějších a až na výjimku Jakubičky starších politiků a proti nim radikálnější část mladších, s výjimkou doktora Hudce. Radikálové chytře poukázali na fakt, že zatímco oni se postarali díky svým preferenčním hlasům o úspěch Změny ve volbách, tak funkce si nyní rozdělují ti, které označují jako odpadlíky. Kdo má budoucnost v dalších volbách, je celkem jasné.
Celý konflikt je z různých vyjádření zejména o tom, jak kdo vnímá regionální politiku. Je zde do značné míry vyhrocený názor založený na předpokladu, že korupce je všudypřítomná a je potřeba být ostražitý (liberecká část Změny) a pak všeobecně přijatelnější názor, že je potřeba spolupracovat a budovat (zbylá část Změny a Starostové). Bylo tak jen otázkou času, kdy se tyto skupiny dostanou do konfliktu.
Obě mají přitom paradoxně pravdu. Korytář, Kocumová i Baxa jsou zkušení politici, kteří si mnohým prošli a vědí, s kým mají tu čest, když se jedná například o dopravní zakázku. Ať už ze zásady, nebo z politického kalkulu, nejsou ochotni nad některými věcmi zavírat oči. To, „jak to celé funguje“ zcela jistě ví i „mazaná“ část SLK v čele s Půtou a také bývalý obchodní zástupce Jadrný. I když se nesetkali s takovou mírou korupce jako Změna v Liberci, je pravděpodobné, že vědí, o čem je řeč. Pietrova škola v Desné, kterou stavěl Syner nebo úzké vztahy Půty s Metrostavem v lecčems připomínají bývalého libereckého primátora Kittnera a jeho dobu.
Pak je tu ještě část klubu SLK a část Změny, která řečem o korupci, manipulaci zakázek či možnosti, že si hejtman mohl říct o úplatek, jednoduše odmítá věřit. Je ochotna se postavit za obviněného hejtmana, je konstruktivní a pracuje s metodou postupných malých kroků. Já osobně bych je nepodezíral z nějakého prospěchářství, myslím, že paní Losové či Hujerové zkrátka jen chybí schopnost či ochota snažit se pochopit některé složitější věci.
Nyní k tomu kdo vydělal. Je to paradox, ale na rozpadu koalice vydělal každý. Ne ovšem ve stejném čase. Myslím, že Půta, Jadrný a spol. to hlavní, co získali, je čas do příštích voleb. Změna okolo Korytáře nebude mít sílu je jakkoliv mocensky ohrozit a myslím, že o to ani nebude usilovat. Paradoxně jí bude tento stav vyhovovat, může tak z opozičních lavic na SLK a Půtu osobně soustavně útočit a stále opakovat téma schůzek na pumpě, obvinění policie, dopravní zakázky a spol. Myslím, že se ale nově více zaměří i na KSČM, která měla v minulých volbách lepší výsledek než Změna a se kterou má zejména Kocumová díky Mackovíkovi nevyřízené účty.
Změna opoziční kampaně umí, veřejnost i novináři se mají na co těšit. Myslím, že ačkoliv budou Korytář i Kocumová, každý svým způsobem, kritizovat na kraji Půtu, Jadrného či komunisty, tak že jsou vlastně za současnou situaci rádi, protože se dostali do dlouhodobě lepší pozice, kterou maximálně vytěží v dalších volbách. Osobně odhaduji, že si v příštích volbách jak SLK, tak i KSČM, pohorší. Navíc v tu dobu bude obviněný hejtman stát pravděpodobně před soudem a SLK zatím jiného lídra nemají.
Na současné krizi tak může paradoxně nejvíce vydělat Změna, i když si na svůj profit bude muset počkat do dalších krajských voleb. Pokud nic nepokazí na městě a udrží koalici s ANO, může v čele s oblíbenou Kocumovou pomýšlet i na vítězství v krajských volbách. Ty budou zajímavější než jindy i proto, že v liberecké části kraje proběhnou i volby do senátu, kde se můžeme těšit na souboj Canova pravděpodobně s Korytářem a zatím neznámým kandidátem ANO.
Co můžeme očekávat v dalších měsících? Korytář se pokusí udržet za každou cenu koalici s ANO a vedle toho bude pálit jak do Půty a SLK, tak nově na krajské úrovni i do KSČM, aby se zbavil svých hlavních konkurentů. Po zkušenosti z kraje dá určitě také větší pozor na sestavování budoucí krajské kandidátky, kterou s největší pravděpodobností povede Kocumová.
Půta se pokusí zahladit šrámy, které utržil po obvinění policie, bude spoléhat na pozitivní program a přes Canova, Hrona a spol. bude pálit po Korytářovi v Liberci. KSČM i ODS jsou na krajské úrovni bezradní, stejně jako ČSSD, ta ale může alespoň doufat v pozitivní dopad zatím celkem úspěšné Sobotkovi vlády i na to, že se zbavila svých nejvíce zprofanovaných regionálních politiků. Otázkou zůstává, jak na tom bude za dva roky ANO, ale by bylo téma na samostatný článek.
Matěj Medek, nezávislý politolog
