Město Liberec na svých bedrech nese veškerou zátěž spojenou s poskytováním řady veřejných služeb, ačkoliv těchto služeb využívají lidé z celého Libereckého kraje (např. ZOO, botanická zahrada, divadla, kojenecký ústav Sluníčko). Liberecký kraj naopak zajišťuje veřejné služby, které využívají především občané Liberce (např. krajská knihovna, dětský dům Větrník).
„Tohle uspořádání je vlastně pozůstatkem vlády komunistů. Tehdy bylo všechno státní a tak něco spravovalo ministerstvo, něco okresní národní výbor (ONV) a něco městský národní výbor (MěNV), aniž by někdo řešil, kdo co užívá. Když pak v roce 1991 MěNV zanikl, přešlo vše, co bylo do té doby pod jeho správou, automaticky na město Liberec. Zbytek zůstal na okrese, a to až do roku 2000, kdy se vznikem Libereckého kraje vše – opět automaticky – přešlo na kraj,“ připomíná historické souvislosti současného stavu lídr kandidátky Starostů pro Liberecký kraj (SLK) pro podzimní komunální volby a kandidát na primátora Liberce Michal Hron.
Starostové chtějí tyto zděděné poměry postupně narovnat a správu krajských a městských organizací uspořádat moderněji a efektivněji. Město proto s krajem dokončí jednání o dokumentu, který pro jednotlivé služby a organizace určí konkrétní formy právní, organizační a finanční spoluúčasti nebo spolupráce.
„Například Divadlo F.X.Š., Naivní divadlo, Zoologická zahrada a Botanická zahrada jsou sice příspěvkovými organizacemi města, ale jsou přitom společným fenoménem jak Liberce tak celého Libereckého kraje. Rádi do nich chodí lidé z celého kraje a navštěvují je i domácí a zahraniční turisté. Mělo by tak být společným zájmem města a kraje tyto instituce rozvíjet. Proto se zde nabízí, aby se na jejich správě, rozvoji, řízení a financování podílely město i kraj společně. Třeba přechodem na obecně prospěšnou společnost a ustavením společné správní rady,“ uvádí konkrétní příklad Michal Hron, lídr kandidátky SLK pro podzimní komunální volby.
Podobné je to s Krajskou vědeckou knihovnou, Oblastní galerií a Severočeským muzeem. I na rozvoji těchto institucí má zájem jak Liberec, tak Liberecký kraj, pro změnu jsou však zase příspěvkovými organizacemi kraje. „Zde sice právní formu určují příslušné zákony, které těmto institucím navíc předepisují pouze jednoho zřizovatele, ale nic nebrání uzavření dohody o pravidelném poskytování provozní dotace městem nebo jiném způsobu spolufinancování. Město by pak ale samozřejmě muselo mít i právo podílet se na kontrole a řízení těchto organizací,“ doplňuje Květa Vinklátová, kandidátka SLK.
V případě Domu dětí a mládeže Větrník, který je příspěvkovou organizací kraje, ačkoliv slouží převážně libereckým dětem, a Dětského centra SLUNÍČKO, které je zase příspěvkovou organizací města, přestože jsou zde liberecké děti ve velké menšině, se nabízí možnost změny zřizovatele. Město by převzalo Větrník a kraj naopak Sluníčko. „Takovou změnu však samozřejmě nelze udělat bezhlavě. Musí jí předcházet detailní posouzení ekonomických a další možných dopadů, aby nebyl ohrožen chod těchto organizací,“ dodává Jan Berki, dvojka na kandidátce SLK pro podzimní komunální volby.
Město a kraj by se také měly dohodnout na větší koordinaci podpory neziskových organizací. „Dnes kraj a město vypisují svoje dotační programy nezávisle na sobě. Kdyby spolupracovaly, mohly by se dotace používat efektivněji. Chceme vytvořit společnou pracovní skupinu, která by zhodnotila současné dotační programy, jejich příjemce a finanční výši podpory města a kraje.. Touto cestou lze rozšířit spektrum podporovaných příjemců, kteří své veřejné služby poskytují v Liberci, aniž by to bylo na úkor ostatních příjemců dotací z krajského rozpočtu,“ uzavírá Michal Hron, kandidát SLK na primátora Liberce.
