Od mnoha lidí slýchám, že by taková koalice byla pro město dobrá a že bychom se o ni my, jako Změna pro Liberec, měli snažit. Nejlépe už teď, ještě před volbami. Měli bychom spolupracovat a hlavně, neměli bychom na Starosty útočit, protože přece moc jiných partnerů nemáme. Někteří upozorňují na blízkost našich programů, jiní říkají že bez koalice nebudeme schopni prosadit náš program a o ten by přece mělo jít. Proto bychom se měli být schopni přenést přes osobní antipatie.

Tohle všechno vím, a přesto jsem z takových rad rozpačitý. Uvědomuji si, že v politice je důležité umět dělat kompromisy, občas ustoupit a snažit se dohodnout, jenže jsem přesvědčený, že ústupky a zdrženlivost v útocích musí být na obou stranách. Dnes není, a asi proto se mi nedaří ty dobře míněné rady využít. Neumím v nich najít návod, jak bychom mohli vytvořit koalici, která by fungovala a ve které bychom i my, i SLK prosadili to, co považujeme za důležité.

Samotná programová blízkost k dobře fungující koalici nestačí. Důležitá je i vzájemná otevřenost a ochota alespoň sem tam podpořit nejen věci, které chtějí oba partneři, ale i věci, které považuje za důležité jen jeden z nich. Tedy pokud nejdou zásadně proti programu druhého.

Desatero je pro SLK nepřijatelné kvůli formě

Ochotu představitelů SLK hledat shodu na společném programu jsme už vyzkoušeli. Oslovili jsme je s naší iniciativou Desatera pro Liberec, souborem deseti základních principů, jak spravovat město. Řekl bych, že v nich není nic kontroverzního, několik bodů se týká transparentnosti a efektivnějšího hospodaření, je tam hlavní architekt, regulace hazardu a několik opatření týkajících se udržitelného rozvoje.

Říkal jsem si, že jestli o koalici s námi alespoň přemýšlejí, tak řeknou, jo, dobrý, tohle jsou dobré věci, v něčem se sice trochu lišíme, ale pojďme se o tom bavit. Místo toho jsme se dozvěděli, že si příliš troufáme, když tyto body balíme do jazyka desatera a že díky tomu je pro SLK „Desatero“ nepřijatelné. Ta reakce mě docela překvapila. Nečekal jsem vymezování se hlavně vůči formě už při prvním pokusu o navázání spolupráce a hledání shody nad tím, jak město řídit.

Bez vzájemné důvěry to prostě nejde

Druhá podstatná věc pro dlouhodobě úspěšné fungování koalice je vzájemná důvěra. Bez důvěry to prostě nejde, protože bez ní se rychle vytrácí pocit společného cíle. O budování důvěry se přitom musí snažit obě strany, pokud možno soustavně. Právě důvěra mezi námi a předními představiteli SLK, zejména Michalem Hronem a Davidem Václavíkem chybí už dlouho, a můj pocit je ten, že právě oni dva svou činností vzájemnou důvěru v minulosti nejvíce nabourali a nabourávají dodnes. Důvodů je mnoho, hodně věcí jsou maličkosti, ale některé věci přehlédnout neumím.

První je ta, že právě tito dva přední kandidáti SLK hráli hlavní roli v odstavení Změny pro Liberec z vedení města na jaře 2011. Nevyčítám jim to, tehdy si prostě nějak vybrali a pro mě osobně udělali to nejlepší, co mohli, protože jsem získal tak skvělé zkušenosti, že bych neměnil. Ale není to dost na to, abych si řekl „Super, jdu do toho s nimi znovu, jednou mě sice vykopli, možná mě vykopnou znova, ale máme k sobě programově blízko“. Snad proto, že jsem za celou dobu od nich neslyšel žádnou omluvu za podraz, který tehdy udělali, protože hlasování na zastupitelstvu o odvolání bez avíza alespoň týden dopředu, podraz prostě je. Možná jsem náročný, ale spolupráci po takovém podrazu je dobré začít omluvou a Změna pro Liberec není tím, kdo by se měl omlouvat.

Kritika Změny ano, ostatních nikoliv

Zároveň jak Michal Hron, tak David Václavík od té doby nevynechali snad jedinou příležitost ke kritice J. Korytáře a Změny pro Liberec, přitom nikoho jiného prakticky nekritizují. Nezaznamenal jsem od nich kritiku předražených veřejných zakázek, nezákonně uzavíraných smluv, investic do megalomanských staveb, výhrady k arogantnímu chování náměstka pro územní plán, nic takového. Pak mi připadá, že oba vidí problémy jen selektivně, jen na nás, jako bychom byli strůjci největších problémů města. Přitom se tváří, jako že chtějí spolupracovat, ale že problém je v nás.

Možná mi něco nedochází, ale připadá mi, že takhle se spolupráce nebuduje. Nutně pak přemýšlím i nad tím, jestli bychom ve Změně pro Liberec měli koalici s SLK v Liberci vůbec chtít. Vím, že naši partneři by od nás očekávali podporu pro své programové priority, ale nejsem si ani trochu jistý, jestli by sami byli ochotni podpořit hlavní body našeho programu. Vedle věcí z desatera nám jde hodně o zásadní změny v několika oblastech.

Pořád považujeme za velký problém Liberce korupci, která se dnes projevuje především tolerováním starých nevýhodných smluv, na kterých městu utečou stamiliony, pokud se nic neudělá. Pak ochranou Jiřího Kittnera a dalších před snahami přivést je k odpovědnosti za škody, které městu způsobili nebo vytvářením trafik pro lidi z bývalého vedení města. Myslím, že to je hlavní důvod, proč je současné vedení města drženo u moci. Nezavádění důsledných protikorupčních opatření, zejména v podobě auditů a systematických kontrol a personální změny na některých pozicích na radnici jsou jen dalším neblahým důsledkem, který zajišťuje, aby se opravdu na nic nepřišlo, ani z minulosti, ani ze současnosti.

Radnice by měla hájit veřejný zájem

Velkou změnu potřebuje samotná radnice, aby se z ní stal úřad, který má jako poslání hájení veřejného zájmu. Dlouho tlačíme na razantnější regulaci pro-herních automatů. Chceme také změnit přístup k územnímu plánu rozvoji města a rádi začali zapojovat veřejnost do rozhodování a nezůstali jen u formálních projednávání dávno rozhodnutých věcí. To jsou velké věci, ve kterých nechceme zůstat na půli cesty a jít cestou drobných zlepšení.

Bez možnosti naplnit v koalici naše hlavní priority by pro mě koalice neměla velkou cenu. A protože mě moc nenapadá, co pro spolupráci se starosty udělat, přijde mi smysluplnější věnovat se jiným věcem. Zejména práci na programu, abychom mohli ukázat, že máme dobré recepty pro správu našeho města. Pak hledáním dalších partnerů mezi novými stranami a novými lidmi, které se ucházejí o zvolení do zastupitelstva. Vedle toho budu přemýšlet nad tím, které části našeho programu by bylo možné prosadit i z opozice a budu se snažit přesvědčovat naše voliče, že má cenu nás volit, i kdyby koalici nakonec vytvořil někdo jiný. I proto, že už máme docela dobrou zkušenost s tím, co všechno se dá udělat z opozice a že není toho zrovna málo.

Jaromír Baxa
zastupitel za Změnu pro Liberec