Liberecký kraj zrušil dvě komise – protikorupční a pro veřejné zakázky, které měly být zásadní pro to, zda to myslí s bojem proti korupci vážně nebo ne. Situace na kraji začíná po čertech připomínat tu na liberecké radnici, kde jsou Starostové pro Liberecký kraj (zde jako Liberec občanům) v tiché koalici s ČSSD a ODS – tedy před volbami o korupci hodně nahlas, po nich ale opatrně, konstruktivně, nedestruktivně a hlavně vše hezky při starém.
Obě komise byly poradním orgánem Rady Libereckého kraje. Tu pro veřejné zakázky Rada zrušila, protože prý svou práci odvedla. Ano, odvedla, vytvořila novou směrnici (na které se shodli zástupci komise napříč stranami), ale Rada si ji pak po svém tak šikovně upravila, aby se zakázky mohly zadávat pěkně po staru, s drobnými kosmetickými změnami. A komisi, která na tento divadelní patvar směrnice vzešlý po úpravě Rady upozorňovala (i na to, jak moc se liší od původního návrhu směrnice), radši hezky zrušíme. Moc slov moc škodí…
Mediálně přitažlivější Protikorupční komise se zástupci renomovaných organizací jako Transparency International nebo Oživení ležela Radě v žaludku déle. Tak ji Rada nejdříve (jakožto svůj poradní orgán) ignorovala, když jí něco zadala a to komise vypracovala (jako Etický kodex), ani se tím nezabývala a některé věci, se kterými komise přišla sama, těm nejtransparentnějším libereckým politikům prostě nevoněly. Vždyť kdo by se chtěl hrabat ve vlastních předvolebních postojích, slibech a následných povolebních veletočích, jako tomu bylo u kauzy IP1 a zneužívání evropských dotací. Je to už tak dávno a byla to jiná doba…Komise byla proto zrušena a ještě si na ni někteří stačili za jejími zády plivnout obloukem více než křivým.
Krajská rada v čele s Martinem Půtou dokonce dokázala přesvědčit hned tři radní za Změnu (Jadrný, Hujerová, Losová), aby pro zrušení komisí hlasovali, ačkoliv je postoj jejich zastupitelského klubu zavazoval k opaku. Nelze nevidět, že za Změnu je v krajské vládě dnes už de facto jen Zuzana Kocumová, kterou lidé volili proto, že ji a její práci znali. I tady je drobná paralela z Liberce: vzpomene si dnes někdo na náměstkyni primátora Kittnera Helšusovou (SOS, ze které se zrodila i liberecká část Starostů, Liberec občanům)? Kolik bylo protikorupční rétoriky, ba přímo divadla, ale jen do doby, než se záda opřela o pohodlnou náměstkovskou sesli? „Moc korumpuje a korumpuje absolutně“ , napsal jeden myslitel v 19. století a nevypadá to, že by to přestalo platit i dnes…
Stojí kraj na rozcestí?
V Liberci i na kraji došlo v minulosti k závažnému jevu, který současný ekonomicko-politický model společnosti provází od jejího vzniku. A sice to, že úzká skupina lidí z šedé podnikatelské zóny ovládla místní politiku a tím i obrovské toky veřejných peněz. A nejde jen o stavební zakázky (ač i zde už dávno zdejší lobby má své koně nejen u ODS), ale o odpady, vodné, stočné, zakázky všeho druhu a v neposlední řadě dnes i evropské miliony a miliardy. A tito lidé se svého vlivu a příjmů nebudou vzdávat jen tak snadno. A jaký je svírá smrtelný strach lze cítit z té hysterie, kterou předvádí ve svých médiích.
Tento stav nemá s demokracií ani s volným trhem, jimž se tak politici rádi zaklínají, nic společného a je to potenciální zdroj obrovského společenského a dějinného rizika. Stačí se podívat na východ od nás, kam vede kapitalismus utržený ze řetězů.
V Liberci vládla dlouho po listopadu politická garnitura, plně podřízená zájmům a povelům této podnikatelské skupiny. Jejími největšími a nejviditelnějšími exponenty byli zástupci ODS nebo jiných, uměle vytvořených stran, které měly tento systém posilovat (DRS). Vedle toho ale bylo potřeba počítat i s politiky disponujícími protestními hlasy (nalákanými na divadelní předvolební protikorupční rétoriku), kteří se ale většinou jen „vezou“. Nechtějí přebírat otěže moci, měnit zaběhlý systém, ale chtějí své, ne největší, ale ani ne malé. Vzpomeňme na trafikanty-matadory z ČSSD nebo SNK-DEU.
Současné vedení radnice (tichá koalice ČSSD, Liberec občanům/Starostové pro Liberecký kraj, část USZ, ex-VV a opozičně smluvní ODS) v Liberci je toho pokračováním. Splní formální zásady transparentnosti, otevře (skoro nefunkční) protikorupční portál, vypracuje Etický kodex (nezávazný, bez odpovědnosti a postihů), přijme protikorupčního specialistu…Výsledek je ale skoro nulový (až na vyjímky, jako spor se společností Eltodo, ale ani zde nebyl nikdo volán k odpovědnosti). Žádné otevřené kauzy, přešetření smluv, volání odpovědných k odpovědnosti. Jako kdyby posledních 20 let v Liberci fungovalo vše jak má. Tak hlavně nebýt destruktivní, být komunikativní a směle k novým zítřkům, pěkně po staré, vyšlapané cestě (chtělo by se říci, s ohledem na zdejší politickou historii, po modré).
Krajská vláda se tomuto cirkusovému pojetí boje za větší transparentnost a protikorupční úsilí blíží mílovými kroky. Zrušení komisí může být jeden z nich. Na vině v koalici nejsou jen Starostové, z nichž mnozí mají se spravováním veřejných peněz ve svých obcích své zkušenosti (odtud možná i ta povolební nechuť a možná i něco více), ale i Změna, která nedokázala tomuto tlaku vzdorovat a víc bojovat za to, proč ji lidé volili nebo si jen nedokáže prosadit demokraticky zvolená stanoviska u svých náměstků.
V emočně vypjaté době předvolební to tak vypadá, že je Liberecký kraj na rozcestí a je potřeba si položit otázku: Kam kráčíš/ Quo vadis, Liberecký kraji? Nebo snad lépe, tentokrát s klasikem místní politiky – jak dlouho to necháme ještě běžet?
