Ve středu 11. června navštívil prezident České republiky Miloš Zeman Jablonec nad Nisou. Podělím se o pár subjektivních dojmů z jeho setkání se zastupiteli města, které proběhlo v obřadní síni jablonecké radnice v době od 11.30 do 12.00 hodin.
Zatímco uvítací ceremoniál s úvodními slovy primátora města Petra Beitla a závěrečný ceremoniál předání prezidentské stuhy byly přístupné médiím, část diskuse v podobě 3 otázek a příspěvků proběhla za zavřenými dveřmi a o tu bych se podělil.

Pan primátor Petr Beitl přivítal pana prezidenta republiky Miloše Zemana a hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu.Krátce představil Jablonec n. N. jako město skla, bižuterie, mincovnictví, ale i úspěšných sportovců, kde vyzdvihl Barboru Špotákovou jako rodačku a 5 medailí sportovců z Jablonecka z poslední zimní olympiády v Soči.Dále padla řeč o tom, že se v Jablonci podařilo stabilizovat rozpočet, eliminovat zadlužení z předchozích 2 volebních období o polovinu a úspěšně se řeší teplárenství po té, kdy mělo město nejdražší teplo v republice a právě se startuje nový projekt zajištění levnějšího tepla.

Zaujala mě úvodní slova pana prezidenta, který řekl, že kdykoliv jede na návštěvu do měst a obcí, nezajímá se o politickou příslušnost těch se kterými se setká, protože v komunální politice je, zaplať pán Bůh, situace jiná a neexistuje pravicový nebo levicový chodník. Chodníky jsou přece dobře nebo špatně opravené. Pan prezident dále zmínil bývalou předsedkyni Demokratické unie z 90.let, která už zanikla, Alenu Hromádkovou, s tím, že ráda na základě svých zkušeností jako pravicová politička říkala: „Pravicová politika od levicové se liší tím, že pravicová řeší golfová hřiště a levicová čističky odpadních vod.“. Na to se pan prezident zeptal pana primátora, jak je to v tomto ohledu v Jablonci. Pan primátor odpověděl, že čističku odpadních vod máme v Liberci a golfová hřiště nemáme. Pan hejtman k tomu dodal, že v Liberci mají kromě čističky i golfová hřiště.

Pan primátor následně zmínil, že máme část města, kde se řeší čistička odpadních vod (Kokonín) a občané ji nechtěli a dokonce kvůli tomu vzniklo občanské sdružení, požadující odtržení Kokonína od města. Podle něj se však v nedávné anketě, která byla jakési malé referendum, z 1500 obyvatel 60 vyjádřilo pro odtržení, takže bublina splaskla, investice je připravena, mohla být a může být realizována. Pan primátor zapomněl říci, že čistička mohla být také na jiných místech, ale na protlačovaném „městu“ mj. vyhovuje zhodnocením pozemků Miroslava Pelty.

Vzhledem k tomu, že došlo k útoku na kokonínské aktivity a zároveň byla panu prezidentovi prezentována „óda na radost“ v případě řešení teplárenství a zadlužení města, dovolil jsem si informace pana primátora doplnit o fakt, že se město ve své době zbavilo akciií teplárenské společnosti i vlivu na cenu tepla a většinu získaných prostředků investovalo především do fotbalového stadionu Střelnice, později i atletického stadionu. Podotkl jsem, že v současné době si zase město akcie „výhodně“ koupilo a mnozí občané to dnešní počínání vnímají jako pěkný kotrmelec. Přidal jsem informaci, že máme úspěšného podnikatele a nejvyššího člověka českého fotbalu Miroslava Peltu, který městu pomohl k investicím, ale „vděčné město“ je s fotbalem, který tu máme všichni rádi (včetně mě a fandíme  mu), spojeno až nebezpečně.

Pan prezident na to reagoval, že obecně je podpora sportu žádoucí, neb lidé si to přejí, a zmínil případ ostravského Baníku, jehož fotbalový stadion nakonec odkoupilo město, a to velmi kuriózně. Doslova řekl: „Nejdříve zastupitelé nechtěli, pak se něco v noci stalo, nikdo nevíme co, ale další den už většina chtěla.“ Předtím podotknul, že k fotbalu má vztah takový, že si pořád mysli, že je hrací doba rozdělena na tři třetiny. Co se týká kauzy teplárenské, pan prezident na ni reagoval slovy: „Svého času jsem varoval představitele měst, aby se nezbavovali vlastnictví a akcií teplárenských a energetických firem. Předvídal jsem, že cena jejich akcií stoupne desetinásobně. Mýlil jsem se. Bylo to patnáctinásobně.“

Návštěva pana prezidenta byla pozitivní, zcela samostatnou kapitolou na závěr je skutečnost, že se zapomnělo na přítomného Lukáše Pletichu jako poslance Parlamentu ČR, a tak na setkání s prezidentem republiky mu zcela jistě náleželo místo v první řadě a ne v plénu, kde měl přednost i nějaký ten vybraný podnikatel.

Jindřich Berounský, zastupitel Jablonce n. N.