Na svém facebookové profilu se Michal Hron pohoršuje, že Jan Korytář označil ukončení jeho členství v Krajské protikorupční komisi za farizejství.
Jeho roztrpčení z tohoto tvrzení je pochopitelné, neboť v povědomí současné společnosti je toto označení synonymem pro pokrytectví. Kdo už by chtěl být označován za pokrytce, že?
Je sice vysoce pravděpodobné, že to Jan Korytář i tak myslel, ale pokrytectvím či upřímností Michala Hrona se dnes zabývat nechci, to posoudí jistě obyvatelé Liberce z dostupných informací kompetentně sami. Jde mi spíše o jiný významný aspekt farizejství, který je u M. Hrona zcela evidentně patrný.
Farizejství jako učení spočívá vedle přesvědčení o nutnosti neustálého výkladu a aktualizace Mojžíšova zákona „Tory“, především ve více možnostech výkladu tohoto zákona. To je přesně to, co mě na celé aktuální kauze kolem soudních sporů o poskytnutí informací podle zákona 106 v souvislosti s hospodařením městské společnosti LIS a M. Hronem okamžitě napadá. Je známou pravdou, že sejdou-li se tři právníci, budou mít s jistotou na jeden problém čtyři právní názory a stejnou pravdou je i rčení, že byla-li by litera zákona jednoznačná, nepotřebovali bychom žádné soudy. Nicméně, někde je dle mého názoru hranice i pro tyto „pravdy“.
Nebudu na tomto místě unavovat historií a jednotlivými vývojovými fázemi této kauzy, vše bylo podrobně popsáno v jiných příspěvcích. Spokojím se konstatováním, že právě v této kauze byla dle mého názoru ona hranice jednoznačně překročena a mnou zmíněný další aspekt farizejství o možnosti různého výkladu zákona byl Michalem Hronem beze zbytku naplněn.
V jiném textu na svém profilu použil M. Hron v souvislosti s podáním trestního oznámení Krajským protikorupčním pracovištěm na vedení Statutárního města Liberce, ROP Severovýchod a ÚOHS v kauze “Lázně“ pejorativní výraz „napráskalo je“. Zajímalo by mě, zda považuje každé trestní oznámení kvůli možné korupci za „práskačství“, což bych mu sice uvěřil, ale je velice nepravděpodobné, že by se k tomu takto veřejně přiznal. Pak ovšem zbývá už pouze možnost, že bude z jeho úhlu pohledu zřejmě velice záležet na tom, kým a proti komu bylo ono trestní oznámení podáno.
Svou úvahu na téma potírání korupce v Liberci pak zakončuje směrem k oznamovatelům citátem z Bible: „Tupec to neví a hlupák tomu nerozumí.“ Ani na tomto místě se zatím nechci věnovat oprávněnosti, či absurdnosti tohoto trestního oznámení. Jen řádné vyšetření a případné soudní jednání může rozhodnout na čí straně je pravda.
Do mysli se mi však neodbytně vtírá jiný citát z Bible a to v případě, že by se oprávněnost tohoto trestního oznámení měla v budoucnu prokázat:
„Ne podle slov, ale podle jejich činů poznáte je.“
