Liberec má na pažbě další korupční kauzu. Soud potrestal Tomáše Absolona, manžela zastupitelky Změny pro Liberec a bývalého sponzora Změny, za nabízení úplatku bývalému řediteli záchranky a dnešnímu poslanci za KSČM Stanislavu Mackovíkovi. Vše proběhlo rychle a jasně, protože se obviněný doznal. Dobrá práce státních orgánů slavila úspěch. Ale politické souvislosti a hry kolem této kauzy neskončily a neskončí, protože právě ty zde byly od jejího začátku.
Souvislosti tohoto případu, nezačaly momentem, kdy Tomáš Absolon nabídl úplatek tehdejšímu řediteli záchranky Stanislavu Mackovíkovi, aby pro vybudování sídla záchranné služby prosadil odkoupení jeho nemovitostí na libereckém letišti. Začalo to dávno předtím, to když byla do funkce náměstkyně pro zdravotnictví Zuzana Kocumová. Každý si musí vzpomenout na, tehdy snad pro většinu lidí zarážející a nepochopitelnou, hysterickou kampaň, kterou proti ní rozpoutala KSČM s Mackovíkem v čele, silně podporována ČSSD, se kterou komunisté předtím čtyři roky na kraji vládli.
Důvod se ukázal později. Kocumová začala dělat kroky, které ač byly ku prospěchu krajské veřejné kasy, narušovaly zaběhlý řád věcí. Jednou z nich byla avizovaná kontrola hospodaření záchranky v Liberci, která pak skutečně potvrdila neuvěřitelné věci, jako byly více než statisícové platy ředitele a komunisty (sic!) Mackovíka a jeho blízkých za těžko uvěřitelný odpracovaný počet hodin, podezřelé nákupy vybavení, výměny pneumatik, zaměstnávání stranických příbuzných, vytváření předvolebních „záchranářů“ (primátorka Rosenbergová) a tak dále a tak dále.
Zde lze jednoznačně hledat příčiny averze komunistů s Mackovíkem v čele vůči Kocumové. Její prací se hroutil pracně budovaný mýtus o profesionálu Mackovíkovi, stejně jako na kraji v případě anonymní firmy Busline, která za podivných podmínek čerpá stamiliony z veřejných zdrojů a zároveň snižuje platy dopravákům, končí pohádka o KSČM jako o levicové straně, která stojí za zájmy dolních deseti milionů.
Jenže do toho získal Stanislav Mackovík a všichni jeho spojenci mocnou zbraň. Stála za ním lačnost po zisku (eufemisticky řečeno) Tomáše Absolona, manžela zastupitelky Změny pro Liberec a jejího sponzora, který mu nabídl zmíněný úplatek sto tisíc korun. Dokonce jej pak ještě zvýšil, možná když mu došlo, že sto tisíc není ani výše Mackovíkova měsíčního příjmu. To, že Absolon nedokázal vidět, jak se se komunisté snaží zničit Kocumovou ze Změny a jak se právě od něj skrze jeho ženu může takový krok hodit, ukazuje na jeho nedůvtipnost a neschopnost přemýšlet o krok dopředu (řečeno ještě eufemističtěji).
Mackovík se poté zachoval jednoznačně formálně správně. Vše nahlásil policii a začal s ní spolupracovat a jednání s Absolonem nahrávat. To vše vedlo k obvinění Absolona a k jeho následnému odsouzení. Potud v pořádku. Ale zarážející jsou další věci.
Skutečnost, že Mackovík prosazoval u své nadřízené odkup Absolonových nemovitostí (i po té, co mu byl od Absolona nabídnut úplatek), opakovaně a odmítal jiné varianty pro vybudování sídla záchranné služby svědčí o tom, že do toho chtěl Zuzanu Kocumovou zatáhnout. Jak by to vypadalo, kdyby Kocumová kývla na tento obchod, ve kterém se sponzor její strany snažil uplácet? Jednoznačně. Že je v tom namočená také.
Jenže Kocumová nekývla. Od začátku avizovala, že protože jde o sponzora Změny, nebude hlasovat, opakovaně požadovala i jiné varianty na realizaci záchranky (a Mackovík pořád prosazoval odkup nemovitostí od Absolona) a nakonec celou akci dokonce zrušila. Navíc, Změna na její popud jako první o Absolonově korupčním pokusu informovala sama a jeho dar okamžitě vrátila. Zuzana Kocumová, ač se jí všemožní straničtí anonymové a redakční „novinářská“ esa Syneru pokouší urážet, má, zdá se, moc dobrý přehled, inteligenci i instinkt na nepravosti.
A právě to jí dotčení dnes nemohou zapomenout. Že se nenechala vtáhnout do připravené pasti, připravené nejen korupčním jednáním Tomáše Absolona, ale i politickou hrou Mackovíkovou a dalších představitelů nikoliv pouze KSČM. Proto dnes ta vulgární kanonáda, která jen tak neskončí. A ač je její úroveň vysoká asi jako úroveň Týdne v Libereckém kraji nebo fekální „humor“ jeho šéfredaktorky, bude pokračovat i nadále, právě proto, že past nesklapla.
Navíc v přímém rozporu s Mackovíkovým prohlášením, že nesmí o věci kvůli policejnímu vyšetřování mluvit, měla jednat již loni v létě jeho stranická nadřízená z KSČM a dnes poslanecká asistentka Dana Lysáková s trojským koněm a „nekritikem“ a přítelem starých modrých pořádků Michaelem Canovem z koaličních Starostů pro Liberecký kraj o podpoře při odvolání Zuzany Kocumové. To jen dokresluje obrázek o politickém využití Absolonovi korupční nabídky.
Je-li dnes Stanislav Mackovík vyzdvihován jako hrdina (protože formálně se zachoval skutečně příkladně), tak fakt, že se snažil korupčního jednání manžela jedné političky ze Změny využít zejména pro odvolání náměstkyně, která jej přímo ohrožovala a možná i pro samotný konec koalice, čistotě jeho obrazu nepřidává. Naproti tomu náměstkyně Kocumová, od začátku jednala transparentně a poté, co se o úplatku dozvěděla, ihned vše (jako první) zveřejnila, a proto ji nic nemohlo ohrozit.
Ovšem nic nemůže zakrýt míru provinění Tomáše Absolona a je otázka, zda jde o trest dostatečný. Nynější poslanec Mackovík se zachoval procesně správně a příkladně, ale využití i zneužití kauzy k obraně vlastní i svých kroků na záchranné službě je až moc evidentní. Samotná Změna do budoucna pak bude muset pečlivě vybírat mezi svými sponzory a spojenci, protože po této zkušenosti jí už nikdo omluvy o nezralém a mladém politickém hnutí neuvěří. Jednoznačně kladně a profesionálně v celé kauze vystupuje pak práce policie, které těžko co vytknout.
