Minulý týden se stal jedním z hlavních témat regionálního zpravodajství zásah protikorupční policie v liberecké pobočce Regionálního operačního programu Severovýchod. Konečně, chtělo by se dodat. Neboť informace o podezřelém způsobu výběru projektů za předchozích politických vlád byly veřejně dostupné již značně dlouhou dobu. Proč tedy zásah přichází až nyní a je vyústěním dřívější kritiky machinací při bodovém hodnocení projektů? 

 
Obecné informace o operačním programu
Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod (ROP SV) byl Jedním z 24 „domácích“ operačních programů, pomocí kterých Evropská unie realizovala cíle své regionální a strukturální politiky v tzv. „Programovacím období 2007 – 2013“. O prostředky z tohoto programu se mohly ucházet žadatelé realizující své projekty na území tří krajů: Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického.

ROP Severovýchod obsahuje 5 prioritních os (1. Rozvoj dopravní infrastruktury, 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, 3. Cestovní ruch, 4. Rozvoj podnikatelského prostředí, 5. Technická pomoc) a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny.

Do 31. 12. 2013 bylo v bezmála čtyřiceti výzvách zaregistrováno celkem 1 350 projektových žádostí o poskytnutí dotace s celkovým požadavkem finančních prostředků ze SF ve výši 34,9 miliard Kč. Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod (dále jen „VRR“) bylo k tomuto datu k podpoře schváleno 676 projektů s celkovým požadavkem ve výši 18,7 miliard Kč. Z tohoto počtu bylo či je na území Libereckého kraje realizováno 219 projektů s celkovým požadavkem fin. prostředků ze SF ve výši 5,1 miliard Kč.

Pro zajímavost: Aktuálně má program vyhlášeny 3 výzvy, kdy v té s pořadovým číslem 40. je k dispozici neuvěřitelných 67 mil. Kč  na řídící, monitorovací, kontrolní  a informační aktivity, jejichž cílem je mj. „Pořízení vybavení potřebného pro řízení a implementaci operačního programu “, „Tvorba dokumentů potřebných pro řízení operačního programu “ nebo „Vyhodnocení dobrých praktik a mezinárodní výměna zkušeností relevantních k řízení a implementaci  operačního programu “ apod. Mnohým se to může jevit jako vtip, vzhledem k tomu, že program je vlastně již téměř „ukončen“, ale znění výzvy je skutečně dostupné zde:
http://www.rada-severovychod.cz/file/5278_1_1/

Podpořené projekty
Již z uvedených čísel je patrné, že se jedná o velmi významný zdroj dotací pro území Libereckého kraje. Vedle na první pohled veřejně prospěšných oprav komunikací nebo veřejných budov, kam šla převážná většina prostředků, najdeme mezi podpořenými projekty i firemní záměry hřišť, sjezdovek, wellness center či penzionů. Přičemž jejich aktéři občas nezapřou napojení na politické strany. Zvídavý čtenář nechť se na stránkách ROP SV prokliká seznamem projektů a příjemců sám. Bohužel již nejsou dostupné v podobě jednoho přehledného seznamu jako tomu bývalo dříve, ale je nutné vyhledávat dle jednotlivých opatření.

Problémy a korupce
Některé Regionální operační programy byly během minulého období vystaveny velkým potížím či krácením poskytnutých prostředků. Ve dvou případech došlo k obžalobě jejich činitelů za korupci a zneužívání prostředků (ROP Jihozápad a ROP Severozápad). Jedním z kriminálních nešvarů používaných odsouzenými činiteli v ROP Jihozápad bylo „dvojité“ bodování projektů, kdy hodnotitelé nezákonně bodovali vybrané projekty nejprve pouze „nanečisto“ a teprve po zjištění bodového hodnocení ostatních projektů je potají upravili tak, aby „zájmové“ projekty poskočily tzv. „nad čáru“ mezi ty určené k podpoře. Viz:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_ROP_Jihoz%C3%A1pad
http://www.denik.cz/ustecky-kraj/v-kauze-dotacniho-uradu-byly-ovlivneny-projekty-za-1-4-miliardy-20140110-cowi.html

Přitom podobných praktik nezůstal zcela ušetřen ani ROP SV, o čemž svědčí tato analýza náhodně vybrané 12. výzvy (http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=753148). Rozdíl je v tom, že zde se toto „dobodování“ nedělo pokoutně, ale zcela veřejně.

Kouzlo „čtyřicetibodových“ projektů
V ROP SV se podobný mechanismus uskutečňoval skrze „hodnocení „potřebnosti a relevance projektu“. Analýza prokázala, že bez ohledu na pořadí, na jaké projekty dosáhly v prvních dvou stupních hodnocení, se jako rozhodující pro konečné umístění ukázalo až toto třetí posouzení, prováděné tzv. „expertní komisí“ složenou výlučně ze zaměstnanců krajských úřadů.

Ta přitom měla pro rozdělování bodů velice vágní pravidla, která se dala snadno „ohýbat“, takže některé projekty „padaly“ až o 10 pozic dolů mezi nepodpořené projekty a jiné, jako třeba projekt fitness centra, který byl shledán komisí jako nejpotřebnější a dostal od ní plný počet 40 bodů, naopak toto závěrečné hodnocení posunulo do pásma podpory. Podobně tomu bylo již při druhé výzvě v roce 2008, ve které díky 40 bodům za „potřebnost“ uspěl mj. i sporný projekt na obnovu lázeňského domu v Bělohradě realizovaný společností ovládanou bahrajnským šejchem a firmou z Belize. ROP Severovýchod také nedávno úspěšně oddálil hrozbu mnohasetmilionové korekce, která vznikla v návaznosti na projekt realizovaný firmou podnikatele s vazbami na ODS.

Pravidla pro hodnocení potřebnosti
Na uvedených příkladech je patrné, že ROP Severovýchod používal k hodnocení potřebnosti stejně nejasných kritérií jako jeho západní soused. Takto lze výrazně bodově pomoci v podstatě libovolným projektům, neboť k odůvodnění jejich podpory stačí tvrdit například, že „aktivity projektu navazují na další aktivity v území“ nebo, že byl v „souladu s rozvojovou koncepcí kraje“, neboť „zlepší využití ploch brownfields“ apod. Je evidentní, že takto nastavená pravidla skýtají velký prostor pro korupci, uplácení či jiné formy ovlivňování hodnotitelů ze třetího stupně.

Otázky pro současnost
Zdali se předmětem prověřování protikorupční policie staly výše popsané neduhy, nelze zatím z kusých informací říci. V hlavním vedoucím orgánu ROP SV, kterým je VRR, v současnosti za Liberecký kraj figurují politici SLK a Změny, kteří prosluli v jiných ohledech nebývalou otevřeností a transparentností. Veřejnost by se proto měla ptát, jakým způsobem usilují o odstranění výše popsaných korupčních pravidel a jaké změny prosazují v dobíhajících výzvách, aby se popsané metody již neopakovaly.

Stejně tak je otázkou, zda není na místě provést důkladnou prověrku zaměřenou na „zázračně poskočivší“ projekty i v ostatních (rizikových) výzvách. Leckdy by možná stačilo oslovit neúspěšné a právem ukřivděné žadatele, jejichž projekty se ve třetím neprůhledném stupni hodnocení „propadly“. Možná, pokud by cítili patřičnou důvěru, by se rozhovořili do překvapivých podrobností o tom, kdo, jak, za co a v čí prospěch jednal a bodoval. Doufejme, že policisté se touto cestou vydali.

Veřejnost by si provedení takovéto reflexe zasloužila. Je hezké, že orgány ROP SV nechávají zpracovávat různá hodnocení programu, jako např. nedávné „Hodnocení realizace KoP 2011 – 2013“ (http://www.rada-severovychod.cz/file/5141_1_1/ ). Z něj se však dozvíme spíše to, jaké metody informování veřejnosti a potencionálních žadatelů o programu samotném byly účinné a které nikoli. Nic o tom hlavním a pro veřejnost nejdůležitějším problému, tedy zda i v tomto ROPu docházelo k nezákonnému ovlivňování dotací k vybraným žadatelům.