Rozruch kolem diskuse/nediskuse nad podobou jednoho z historických náměstí libereckých, náměstí Sokolovského, poukázala na permanentní průvodní jev současné opozičně-smluvní koalice na zdejší radnici. Opět vyplul na světlo boží propastný rozdíl mezi politickými proklamacemi a konkrétními kroky, které koalice primátorky Martiny Rosenbergové dělá. Už jí nezbývá moc času, na podzim jsou opět volby, a tak se zdá, že toho už asi nebude jiné.
Kvůli rozpačitě připravené i proběhlé diskusi ohledně budoucnosti Sokolovského (někdejšího Novoměstského, později Bismarckova) náměstí se z řad veřejnosti i opozice snesla na město vlna kritiky. Nutno říci, že oprávněně. Samotná debata byla připravena na poslední chvíli, nebyla dopředu řádně anoncována a samotné návrhy budoucí představy působí značně ukvapeným a odfláknutým dojmem. A to si tak historicky významný prostor Liberce nezaslouží. Celé to působí dojmem, že na radnici se snaží, aby se veřejná koza nažrala a vlčí magistrátní styl práce zůstal celý.
Není to ale poprvé, kdy je podobný přístup radnice více než co jiného cítit politickým populismem a pokrytectvím. Snad ještě markantněji je to vidět na přístupu k hazardu. Město sice může zakázat hazard, nic mu v tom nebrání, ale radši do nekonečna opakuje lživá a nepodložená klišé hazardní lobby, jako to o obrovském množství černých heren, která by se údajně objevila. A proto radši s hazardem bojuje/nebojuje, možná si ani neuvědomuje (až na část radních, kteří by byli na podzim rádi opět zvoleni), jak průhledně a směšně to celé působí. Směšně, jen kdyby to nebylo tak děsivé a sociálně katastrofické téma.
Stejný přístup chytré horákyně volí současná radnice i v boji s korupcí a klientelismem. Tady je nutno říci, že současnému městskému vedení není co závidět, když po ODS a jejím téměř dvacetiletém „pravicovém, rozpočtově odpovědném“ hospodaření s kdysi naditou městskou kasou zůstala ekonomická pohroma. Je pravda, že se město snaží. Ale zase jen někde a někdy a nad libereckou radnicí by mohla v klidu vlát vlajka s obrázkem chytré horákyně z pohádek Boženy Němcové.
Vypovědělo neuvěřitelně nevýhodnou smlouvu se společností Eltodo z dob vlád Jiřího Kittnera, kde si neviditelná ruka trhu dokázala z libereckých peněz přihrát řádově více, než kolik osvětlení stálo v době, kdy jej spravovaly městské technické služby. Ale na podobně nastavenou koncesní smlouvu na správu sportovního areálu s Tipsport arénou, která je tolik výhodná pro S Group/Syner a jeho firmy už radní nesáhnou. Jak by také mohli, když se opírají o hlasy ODS. Podobné je tomu se zakázkami pro dopravní podnik, jako je ta na dodávku nových tramvají.
Kosmetický charakter protikorupčního snažení současné liberecké radnice demonstruje i její přístup v otázkách transparentnosti. Je sice pěkné, že se spustil „protikorupční portál“ a bylo zřízeno místo „protikorupčního specialisty“, ale výsledky? Žádné. Ještě aby, když vedle opozičně-smluvního partnera ODS na radnici úřaduje ČSSD, která jistě má o kostlivce ze skříní magistrátu či městských společností stejně pramalý zájem. Ale možná ta absence kauz a odhalení ukazuje, jak bylo od revoluce v Liberci v pořádku. A o některých aktuálních veřejných zakázkách jako je např. slavná ruprechtická školka, městské lázně nebo plakátovací plochy a ostatní malé domů, darmo hovořit
Volby se blíží a je oprávněné očekávat, že liberecká veřejnost nebude spokojená. Mnozí slibovali změnu jídelníčku a dnes nabízejí staré blafy, jen poskrovnu posypané kořením transparentnosti a otevřenosti. I mezi představiteli současné koalice je znát, že si uvědomují, že tento politický manuál chytré horákyně nebude stačit. Proto se dnes radikalizují, ale po těch letech to působí více než co směšně. Nicméně čas předvolební ještě nezačal a současné vedení má ještě malinkatou šanci něco napravit, ač ta se každým dnem ztenčuje. Ale uvidíme.
