Liberec má zase jedno pochybné prvenství. Nejzadluženější město v zemi je i pravděpodobně evropským rekordmanem v počtu metrů prodejních ploch na tisíc obyvatel. Zatímco evropské metropole jako Londýn nebo Paříž vykazují zhruba 400 metrů čtverečních na tisíc obyvatel, Liberec jich má neuvěřitelných 1200. Evropský městský průměr je přitom 260 metrů.
Zbouraný originální obchodní dům Ještěd, prázdné obchodní domy, zahlcení ulic v centru hernami a prodejnami s nízkojakostním zbožím nebo kýčovitý plastový dinosaurus vedle renesančního redernovského zámku. I to je důsledek politiky posledních dvaceti let, kdy v Liberci vládli politici zcela nepokrytě napojení na zdejší stavební lobby.
Podle studie renomované mezinárodní poradenské společnosti DTZ je Česká republika stále o něco pozadu v počtu prodejních ploch na tisíc obyvatel, český průměr je 240 metrů na tisíc obyvatel, západoevropský 260 metrů. Liberec ale táhne betonovou káru za celou republiku, zde je to neuvěřitelných 1200 metrů čtverečních na tisíc obyvatel. Daleko za ním je i jinak mohutně developersky expandující Praha, která vykazuje 720 metrů čtverečních prodejních ploch na tisíc obyvatel.
V Liberci vzniklo v posledních letech mnoho obchodních center, řada z nich v historickém centru, které se tak nenávratně změnilo. Podle mnohých odborníků nikoliv k lepšímu. Již nyní ale je velká část těchto obchodních domů prázdná a jeví známky chátrání.
Dalším efektem této výstavby je skutečnost, že se kvůli novým obchodním domům proměnily i tradiční obchodní tepny města, například Moskevská a Pražská ulice. Obchodníci z nich odešli do (některých) nových center a v místě se objevila řada heren, což je dáváno s rapidním nárůstem kriminality ve městě. Kdysi klidný Liberec, označovaný za nejlepší místo k žití v zemi, je za Ostravou druhým městem s největším nárůstem kriminality, jak nedávno ukázala policejní studie.
Vinu nelze nevidět na politice, kterou městské vlády praktikovaly posledních dvacet let. Pod heslem o samospasitelné ruce trhu bylo město a jeho veřejný prostor doslova dáno v plen developerům a velkým stavebním firmám. Územní plán jakoby neexistoval (a když, tak jen tak aby vyhověl přáním finančních a investičních skupin) diskuse o budoucí tváři a výrazu města neexistovala skutečně nikdy.
Není přitom tajemstvím, že například firma Syner a podnikatelé kolem ní, měla a má silné napojení na zdejší politiku a z jejích řad se rekrutovalo nemálo libereckých politiků, jako například někdejší primátor za ODS Jiří Kittner, za jehož vlády také došlo k největší výstavbě obchodních center. A řadu z nich stavěly liberecké stavební společnosti, jako právě Syner nebo Integra.
