Pokud povinný subjekt odmítne podat informaci lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí, a to přímo povinnému subjektu, který ho sám spolu se spisovým materiálem ve lhůtě 15 dnů (ode dne doručení odvolání) předloží nadřízenému orgánu. O odvolání tedy rozhoduje jiný subjekt, odlišný od povinného subjektu, tj. jeho nadřízený orgán.

Odvolání musí obsahovat

• kdo ho podává (identifikace odvolatele – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)
• jaké rozhodnutí je odvoláním napadáno
• v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá (jinak platí, že se napadá celé rozhodnutí)
• v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo.

V případě, že odvolatel nesouhlasí s rozhodnutím o odvolání, může tuto záležitost řešit soudní cestou a to podáním správní žaloby proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu k příslušnému správnímu soudu (krajskému soudu) podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje.

Žaloba musí obsahovat

• kdo ji podává (identifikace žalobce – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)
• identifikace žalovaného (tj. nadřízeného orgánu povinného subjektu, který o odvolání rozhodoval), popř. i identifikace osob na řízení zúčastněných
• označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení žalobci
• označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá
• žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné
• jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést
• návrh výroku rozsudku
• datum
• podpis

Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 3.000,- Kč. K žalobě musí být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává, jakož i stejnopis napadeného rozhodnutí. Správní soud zkoumá, zda byly dány důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Soud žádost přezkoumá a sám posoudí, zda má žadatel na poskytnutí informace právo. V případě, že soud shledá, že správní orgán neměl zákonné důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí vydání informace, toto rozhodnutí zruší a zároveň přikáže povinnému subjektu, aby informace žadateli poskytl.

V případě, že povinné subjekty nereagují

Pokud po uplynutí 15-ti denní lhůty, nebo po uplynutí řádně prodloužené lhůty, povinné subjekty nereagují je žadatel oprávněn podat stížnost na postup při vyřizování žádosti. Pokud zůstane nečinný i odvolací orgán, může to být způsobeno i tím, že povinný subjekt podanou stížnost na nečinnost nadřízenému orgánu vůbec nepostoupil. Před podáním žaloby by proto měla následovat ještě stížnost přímo k nadřízenému orgánu.

V případě, že ani odvolací orgán na základě stížnosti žadatele nezjedná nápravu, je možné bránit se u příslušného správního soudu žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu prvního stupně. Takovou žalobu lze podat ve lhůtě nejpozději do 1 roku (ode dne marného uplynutí řádné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí).