To, že klientelismus a korupce jsou součástí současného systému, vnímáme jako klišé, opakují to všichni a všude a pomalu to bereme jako informaci stejné váhy, jako že zítra bude pršet. Netěší nás to, ale nemůžeme s tím nic dělat. To, že podle výzkumů se 70 % obyvatel ČR s korupcí setkalo a v určité míře je schopno ji tolerovat, je naprosto neuvěřitelné číslo, a to i v porovnání s jinými státy. Přes to, když se poprvé objevil případ podezření na korupční jednání v mém okolí, tak mě to překvapilo a zaskočilo. Na podobné situace se asi nedá připravit.

V minulých dnech jsem se dozvěděla, že v mém okolí došlo k pokusu o úplatek, nebo jinak řečeno – „nabídnutí provize“ za zprostředkování nákupu nemovitosti. Tuto provizi měl nabídnout vlastník hangáru na letišti řediteli Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK), pokud zařídí, aby byl hangár odkoupen Libereckým krajem jako sídlo pro ZZS LK.

Od chvíle, kdy jsem se této kauze dozvěděla, přemýšlím, jak tenká může být hranice, kdy se politik pohybuje na hraně pádu, aniž by o tom věděl. Jak nesmírně důležité je i zdánlivě dobrá řešení desetkrát prověřit, protože jinak můžete ve veřejném životě velmi lehce skončit, nebo minimálně na sobě mít flek, který jen tak nesmyjete.

Přemýšlím – kam by se dostal případ, kdybych na základě materiálů, které jsem přes 3 měsíce od ředitele ZZS dostávala, doporučila radě kraje koupi hangáru? Co by se stalo, kdybych si u jiných lidí z oboru neověřovala i jiné varianty, než tu stále předkládanou a kdybych se nakonec sama na základě těchto konzultací (které potvrdily můj postupně sílicí pocit, že řešení, nabízené ředitelem ZZS LK není optimální) nerozhodla pro jiné řešení? Bylo by vůbec možné tyto souvislosti vysvětlit, zajímalo by to někoho? Měla bych příležitost obhájit, že jsem o tom, co se dělo mezi jimi dvěma, neměla nejmenší tušení?

Asi nikdo, kdo takovou zkušeností neprošel, netuší, jakou úlevu můžete (paradoxně?) pocítit ve chvíli, kdy se ex-post dozvíte, že policie četla vaše emaily. A vy víte, že jste dělali vše proto, abyste našli ideální řešení a i tyto emaily toto jen potvrdily.
Z této kauzy pro mě (ale i pro jiné politiky) plyne jedno poučení – ve veřejné funkci musíme být maximálně zodpovědní, nabízená řešení několikrát ověřovat, být si stále vědomi, že ve funkci jsme pro to, abychom hájili veřejný zájem a dělali vše proto, abychom tento neskutečně abstraktní pojem neohýbali podle vlastních zájmů nebo přání našich známých.

I když z této situace nemám radost, má jednu velmi pozitivní stránku. Policie funguje, případy šetří, pokud má podezření na trestnou činnost, je schopná nasadit své lidi i techniku na odhalení korupčního jednání. A protože se vždy lépe zajistí důkazy, pokud policie ví, že se něco připravuje, než ex-post, tak prosím politiky ale i všechny, kteří se s podobným chováním setkali: neberte podobné jednání jako normu. Neříkejte, že něco nemá cenu, protože se stejně nic nezmění. Není to pravda. Je to jen o přístupu. Vždy se snažit dělat to nejlepší, co v dané chvíli jde a neslevovat z ideálů. Vyčleňme se z neuvěřitelné skupiny 70 %, kteří korupci v podstatě tolerují, a ona přestane být normou.