V Otázkách Václava Moravce dne 14. července 2013 se opět projevila stará známá opoziční smlouva. Předseda klubu poslanců ČSSD, Jeroným Tejc, si notoval s bývalým ministrem spravedlnosti, Jiřím Pospíšilem (ODS), jak společně „vypreparují“ zákon o povinném zveřejňování smluv.

Dvě největší strany z opačných částí politického spektra tak opět potvrzují, že když je třeba bojovat proti transparentnosti, naleznou společnou řeč.

S rozbíjením zákona začal Pospíšil. V předtočeném vstupu promluvil koordinátor Rekonstrukce státu, Jiří Boudal, a informoval o obstrukcích ze strany ODS, která se rozhodla zákon prozdržovat do voleb. Pospíšil uvedl, že zákon podpoří, ale že odborná komise ODS doporučuje zohlednit připomínky Svazu měst a obcí. Co jsou připomínky SMOČR rozvedl následně Jeroným Tejc. Ten přitom před rokem zákon bez těchto výjimek sám předkládal.

Jeroným Tejc v OVM

• chceme zrušení neplatnosti smlouvy při nezveřejnění,
• chceme zavést limit 50 tisíc pro zveřejňování smluv,
• chceme výjimku pro komunální společnosti, protože zveřejňování smluv by je poškodilo na trhu.

Poté doplnil Pospíšil: „Já podepisuji, co říká kolega Tejc, byť je to sociální demokracie, najdeme určitě napříč politickým spektrem v této věci na tomto shodu.“

Stanovisko Rekonstrukce státu

Zákon o povinném zveřejňování smluv je založen na principu, že smlouva, která není zveřejněna, neplatí. Jedině sankce neplatnosti přinutí nejrůznější instituce, aby smlouvy zveřejňovaly. Pokud se sankce neplatnosti ze zákona vyjme, nemá zákon žádný smysl.

Finanční limit je zrádný a hlavně mnoho smluv je uzavíráno ve formě protiplnění (směna pozemků apod.), korupční potenciál mají i smlouvy s podezřele nízkou cenou. Když už zveřejňování smluv bude uzákoněno, není žádný důvod nezveřejňovat je všechny. Náklady na zveřejňování smluv jsou u 95 % povinných subjektů do 10 tisíc korun ročně, což je v řádu tisícin rozpočtu dané instituce.

Výjimka pro společnosti jako je pražský dopravní podnik je absurdní, protože všechny obecní a krajské akciovky musí již dnes zveřejňovat všechny své smlouvy, pokud jsou k tomu občany či zastupiteli vyzvány. Transparentní vystupování je nemůže nijak poškodit ani dnes, protože již stávající zákon o povinném zveřejňováním informací obsahuje ustanovení, že obchodní tajemství se neposkytuje. Povinné zveřejňování smluv toto tajemství nijak neprolamuje. Snaha Tejce a Pospíšila vyjmout ze zákony stovky obecních akciovek je jasným znamením, že chtějí, aby informace o hospodaření například pražského dopravního podniku zůstaly před veřejností skryty. Obecní akciovky jsou totiž často dělány právě proto, aby na jejich hospodaření nebylo vidět.

Tejc krom toho označil komplexní pozměňovací návrh původního návrhu zákona o registru smluv za přílepek, což je z hlediska terminologie nesmysl. Před rokem byl předložen zákon měnící hned několik zákonů, který byl postupem času na základě připomínek ministerstev a dalších orgánů cizelován až do formy komplexního pozměňovacího návrhu, který uchovává všechny parametry původního návrhu (který Jeroným Tejc před rokem předložil), pouze je upřesňuje a dává do podoby jednoho nového zákona, bez potřeby změny mnoha jiných. Pojem přílepek se naproti tomu používá pro případy, kdy se k nějakému zákonu přilepí zcela nesouvisející problematika.

—————–

Kromě toho Rekonstrukce státu upozorňuje, že právě naši členové z Oživení a Good Governance sepsali v dubnu tohoto roku pro Tejce novelu služebního zákona. Proto bylo poměrně zvláštní, že Tejc v OVM uvedl, že Rekonstrukce státu žádné zákony, které prosazuje, nenapsala. Když bychom pro pana Tejce návrh novely služebního zákona nenapsali, těžko by jí nyní v úterý – jak uvedl v OVM – mohl předložit.

Kontakty:
Matěj Hollan: 774956148
Oldřich Kužílek: 602358808