11.6.2013 v reakci na zveřejnění dopisu architekta Kousala libereckým zastupitelům na tomto webu upozornil občan Jindřich Felcman na některé problémy nového ÚP – dovolím si reagovat:
Monofunkčnost / polyfunkčnost ploch:
regulativy, kritizované z krajních pozic jako příliš rigidní i příliš volné, jsou nastavené v těsné spolupráci s odborem hlavního architekta. Je to reakce na vyhodnocení dlouhodobých zkušeností s nutností řešení banálních problémů pomocí náročných změn platného ÚP (např. přístup na pozemky přes pásy doprovodné zeleně podél komunikací) a na druhé straně využívání jeho nejasnosti pro realizaci nevhodných záměrů (kompostárna v Krásné Studánce jako stavba pro údržbu krajiny na nezastavitelné ploše zemědělské půdy)
Ochrana veřejných prostranství:
ÚP Liberec je vydáván v měřítku 1:10000, kde 10timetrová ulice měří 1 mm. Tomu odpovídá hustota vymezení základní ucelené kostry veřejných prostranství. Navržená konkrétní forma ochrany ostatních pozemků charakteru veřejných prostranství v jiných plochách textovými regulativy mohla a stále může být předmětem diskuse.
Obkreslování původního ÚP
Jak s ohledem na právní jistoty, tak na požadavky zadání opravdu respektujeme základní koncepci platného ÚP, přičemž i ty „nepodstatné“ úpravy jsou předmětem kritiky – většinou však ne z koncepčních důvodů. Jsem přesvědčen, že negativní vnímání obrazu města není dáno jeho, na rozdíl od založených měst, chaotickou celkovou urbanistickou strukturou, ale urbanistickými detaily, a necítím proto potřebu dělat zde převrat v celkovém vymezení funkčních ploch a systémů.
Regulační plány
Ze zkušenosti s projednáváním územního plánu víme, že i pouhý ještě stále nepříliš konkrétní záměr výstavby na pozemcích v téže čtvrti se stává důvodem k sebedestruktivním snahám o odtržení obyvatel čtvrti od města. Proto jsem skeptický k reálné prosaditelnosti již velmi konkrétní koncepce regulačních plánů schválitelné samozřejmě i proti vůli některých vlastníků přímo dotčených nemovitostí. Spíše bych sázel na lepší uplatňování vlivu města na schvalování aktuálních záměrů. Navíc z úvodních vět pana Felcmana vyplývá, že mu záleží spíše na tom, jaká politická garnitura bude tyto podklady schvalovat.
Papírové náměstí
Na toto území má město zpracováno nejen od TUL celou řadu studií s různě vymezeným řešeným územím, charakterem zástavby a dalšími atributy. Která z nich by se zde měla stát základem regulačního plánu? Bude projednatelný s roztříštěnou strukturou vlastníků? Bude jeho podrobná koncepce odpovídat aktuálním potřebám města v době, ve které se bude realizovat? A může se navržené řešení zalíbit všem?
Textilana
Na území Textilany jsme do ÚP museli převzít koncepci územní studie (regulačního plánu) čistě obytného celku. Tu schválilo investorovi bianko vedení města včetně dnešní opozice za účelem umožnění rekonstrukce tramvajové trati do Jablonce. Studie nás omezuje např. při úpravách křižovatky Jablonecká x Na Bídě. Cca už po 5 letech si sám investor s obsahem studie neví rady, ale na dodržení dohod trvá. Zařazením do smíšených ploch se v ÚP snažíme aspoň umožnit případné jiné vhodnější využití tohoto území – KNL, TUL.
Perštýn
Zde je situace podobná Papírovému náměstí s rozdílem zceleného, i když do budoucna nejasného vlastnictví. Veškerá dosavadní prověřování měla charakter spíše hledání tváře místa při dosud nedořešeném postavení a vazbách plochy ve funkční struktuře města. Vzhledem k nulové odezvě na tento konkrétní problém již od projednávání konceptu ÚP ho ponecháváme otevřený opět zařazením do smíšených ploch.
Přesto se nebráníme doplnění požadavků na regulační plány do ÚP, pokud neustále měněná a nově vykládaná legislativa umožní, aby vznikaly jako podklad pro řešení aktuálních rozvojových požadavků, nevyžadovaly komplikované projednávání a nepřenášely finanční zátěž za jejich pořízení z investorů na město.
Zbytečné zastavitelné plochy v okolní krajině
Zde si myslím, že jde spíše o reakci na koncept ÚP, protože právě nejproblematičtější plochy v uváděných lokalitách Harcov, Radčice a Ostašov byly z návrhu ÚP vypuštěny.
Zbytečné plýtvání prostorem návrhem velkého množství ploch pro rodinné domy
Poměr výstavby bytů v rodinných domech a bytových domech byl před revolucí deformován oproti vyspělé Evropě přetrvávající výstavbou panelových sídlišť. Nyní dochází k jeho vyrovnání, což se přirozeně projevuje v žádostech jednotlivých drobných investorů. S ohledem na navazující venkovský prostor samozřejmě nechceme toto vyrovnání řešit primárně na území střediska osídlení regionálního významu – Liberce, poměr navržených bytů v RD / BD máme 30% / 70%.
Rozmáchlé návrhy upřednostňované silniční infrastruktury
Stále mluvíme o „soutěži“ srovnatelných měst, z jejich porovnání jasně vychází námi řešený deficit základní dopravní kostry. Jedná se v zásadě o nutný vnitřní okruh na ochranu centra a západní obvodovou komunikaci. Ostatní komunikace řeší spíše problémy místního rozvoje a je třeba pro ně hájit území. Jsou to však právě ty komunikace, které mají v nových polohách mimo stísněnou zástavbu původních venkovských sídel umožnit umístění linek veřejné dopravy a doprovodných tras bezmotorové dopravy.
Regulace minimální hustoty pracovních míst
Děkuji za podporu výrobních ploch v Ostašově. Připomínám však, že regulace minimální hustoty pracovních míst se může v této okrajové části ukázat jako kontraproduktivní při příchodu strategického investora s vysoce automatizovanou výrobou. Spíše bych tuto regulaci viděl jako užitečnou v brownfieldech blíže centra města. Navíc o tom, zda tento „na západě běžný“ regulační nástroj je v souladu s naší legislativou rozhodne v první fázi právě krajský úřad.
Parkoviště na konečné tramvaje v Lidových sadech
Viz stávající plocha uvnitř otočky tramvaje, na kterou opět TUL zpracovala zajímavý projekt zahloubeného kruhového parkovacího domu a navržená plocha “2.69.P“ pro autobusy, které se do objektu nevejdou.
Omlouvám se předem, ale na obvyklé invektivy v anonymní internetové diskusi odpovídat nebudu.
Jiří Plašil
