Našim laskavým čtenářům přinášíme jeden zajímavý dokument. Je jím otevřený dopis člena  Rady architektů Statutárního města Liberce Radima Kousala členům libereckého zastupitelstva a primátorce Martině Rosenebergové a týká se nově zpracovávaného územního plánu města Liberce.

Nový územní plán je důležitý a závazný městský dokument, který stanovuje základní koncepci rozvoje území, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Jeho aktuálním zpracovatelem je architekt Jiří Plašil. Radim Kousal je známý liberecký architekt, který je autorem rozdílně přijímaných významných staveb ve městě, jako jsou například Krajská vědecká knihovna či obchodní centrum Tesco Fórum na Soukenném náměstí či jeho současné podoby.

Dopis architekta Radima Kousala libereckým zastupitelům:

Vážená paní primátorko a vážení zastupitelé.

Za nezájmu odborné veřejnosti a klidného přihlížení politiků a představitelů města vzniká v Liberci neuvěřitelný paskvil – nový územní plán.

Výrazným hendikepem „nového“ územního plánu je absence a ignorance zásadních změn v současném způsobu plánování měst ve vyspělých evropských zemích, které jsou velmi srozumitelné a otevřené jak pro diskuzi v rámci jejich projednávání, tak pro výklad v rámci jejich užívání. Zásadním parametrem zde je jejich strategický charakter neboli koncepce rozvoje. Přísnost je pouze ve vymezení ochrany hodnot a udržení dohodnutého směru rozvoje prostorové struktury sídla, ne však v absurdním trvání na neobhajitelných rigidních a restriktivních regulativech. Územní plány jsou zde podkladem pro další jednání, ať již s veřejností v rámci podrobnějších plánů a studií, nebo s investory, jako reálnými nositeli rozvoje území,  v rámci projednávání jejich záměrů.

Stávající územní plán i projednávaný návrh „nového“ územního plánu statutárního města Liberce jsou poplatné metodám ze 70. let 20. století, což je zvulgarizovaná metodika Athénské charty, která vychází z monofunkčních ploch a segregované dopravy. Nesrozumitelný a nevstřícný dokument vystavěný na přebujelé regulaci a nesmyslné restrikci, která z valné části je reakcí na narůstající agresivitu a obstrukce ochránců přírody, památek a občanských iniciativ a z části je odrazem zakonzervovaného technokratického přístupu k řešení koncepce města, dopravy, strategie a dynamiky rozvoje společnosti a v neposlední řadě je zatížen ztrátou zdravého rozumu.

I v totální beznaději zkostnatělé legislativy má schopný zpracovatel ÚP nový instrument – funkční plochu veřejné prostranství. Skoro všichni dobře víme, že hlavním prostorotvorným prvkem chcete-li tvaroslovím města jsou veřejná prostranství. Skoro všichni až na zpracovatele ÚP arch. Plašila.

Nedovedu si jinak vysvětlit proč nový ÚP Liberce ruší desítky až stovky veřejných prostranství, proč jsou chybně vymezena a řada jich není vymezena vůbec, což je v rozporu s § 34, zák. 128/2000 Sbírky.

Například: Významné budovy města radnice, divadlo, kostely, zámek, knihovna a muzeum jsou v realitě solitérními budovami v ploše veřejných prostranství náměstí či parku. ÚP v řadě případů nepochopitelně mění tuto existující plochu veřejného prostranství na zastavitelnou plochu.

Veřejné prostranství je mnohdy vymezeno místo uličním prostorem kolejištěm tramvaje. Celá řada stávajících ulic, které mají jméno, nový ÚP ruší a je možné je zastavět.

Funkční struktura vykazuje celou řadu chybných a problematických míst. Ať už se jedná o chybné určení funkční plochy, nesmyslná rozhraní mezi jednotlivými funkčními plochami.

Například:Zejména chybná určení ploch veřejných prostranství.

•     ÚP ruší řadu parků a je možné je zastavět.
•     V dopravním řešení není vymezena pěší zóna a její rozvoj. Jakoby se v Liberci nechodilo pěšky.
•     ÚP je natolik absurdní, že vám umožňuje chovat na náměstí králíky. 
•     Ekonomická struktura územního plánu je pro zpracovatele španělská vesnice, prostě ji neřeší.

Například: Vymístění Krajské nemocnice s poliklinikou na periferii města za bariéru dálnice a železnice je mírně řečeno slaboduché koncepční řešení. Bylo by totiž nutné vybudovat dopravní infrastrukturu v řádech stovek miliónů korun, která bude dopravovat denně 6 až 7 tisíc lidí sem a tam. Ale katastrofální problém nemocnice se musí řešit v horizontu roků a ne v řádu desítek let. V celém civilizovaném světě platí, že první podmínka umístění nové nemocnice s poliklinikou je dobrá dostupnost pro celé město a umístění na kapacitním systému MHD. Určitě je v Liberci několik vhodnějších lokalit.

Sociální strukturu územního plánu nemá cenu komentovat.

Přestože koncepce nového ÚP má řadu chyb a nedostatků a to zejména ve směru rozvoje města, v ekonomii rozvoje a prostorové struktuře, troufnu si tvrdit, že ve valné většině jsou tyto nedostatky výsledkem technokratického kompromisu obstrukcí všemožných ochránců a občanských iniciativ a nepochopení elementárních principů stavby měst zpracovatele ÚP arch. Plašila.

Ale i tak by se dal z ÚP dokončit užitečný a relativně dobrý dokument, podle kterého by se mohl Liberec úspěšně rozvíjet 10 až 20 let. Ale za podmínek, že vedení města bude mít tolik politické odvahy a odborné moudrosti a ÚP se výrazně přepracuje včetně odstranění všech chyb a nedodělků zejména v grafické části. Tak, aby ÚP byl v souladu s § 34, zák. 128/2000 Sbírky a s vyhláškou č. 501/2006 Sb., § 7, odst. 2. a zároveň byl velmi srozumitelný a otevřený jak pro diskuzi v rámci jeho projednávání, tak pro výklad v rámci jeho užívání.

Ing. arch. Radim Kousal