Tento týden oznámilo vedení Libereckého kraje, že bude vymáhat náhradu za neprávem přidělenou zakázku, za kterou  kraj musí státu zaplatit více jak 17 milionů korun. Historie zakázky vzniklé za vlády ODS a ČSSD budí nejedno podezření. Už jen tím, že firma, která ji získala, patří shodou okolností a náhod významnému členu krajské ODS. Nejdůležitější ale je, že se kraj rozhodl, že za nezákonné rozhodnutí už v nemají, jako v minulosti tolikrát, platit občané, ale jeho vlastní aktéři.

Liberecký kraj získal v roce 2009 z takzvaných norských fondů dotaci  na modernizaci dětských hřišť. Kraj samotný na akci přispěl zhruba dvěma miliony korun z celkové zakázky 10,8 milionu. Škoda podle rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu vznikla v souvislosti se zaplacením odvodu za porušení rozpočtové kázně, což je v podstatě vrácení dotace ve výši 8.559.127 Kč, a úhradou vyměřeného penále a dohromady tak čítá přes 17 milionů korun. Kraj totiž měl vítězného žadatele (Tomovy parky) vyloučit, což neudělal a navíc mu zakázku ještě přidělil.

Zakázku tedy získala firma Tomovy parky, která spolupatří členu oblastní rady ODS, Lukáši Bělohradskému. Ten figuroval i v dalších firmách, kde byli zastoupeni i ostatní významní členové liberecké ODS. Jedním z těch, kdo zakázku v rozporu se zákonem schvaloval byl pak Radim Zika, skandály opředený, kdysi korunní princ liberecké krajské ODS. Jednomu by se chtělo říci, zakázka z té doby jako vyšitá.

Takových zakázek na Libereckém kraji proběhlo jistě více a bůhví, kolik jich ještě při otevírání skříní vypadne. Dost možná by se podobnými případy mohla zabývat (nebo jejich šetření iniciovat) zatím možná až moc tichá krajská protikorupční komise.

 Byla prostě doba, kdy si část politiků myslela, že tu budou navěky a proto smí všechno. A když už se nějaké pochybení prokázalo, zaplatil to kraj. Tedy rozpočet, tedy sami občané. Z cizího krev neteče a zakázky pro kamarády se dělat musí. Ale takhle nějak se tvoří a hromadí dluh, který například v největším krajském městě nabyl obludných a existenciálních rozměrů.

Sice skoro všechny politické strany před volbami slibují, jak za chyby a hříchy budou pykat ti skutečně chybující a hřešící, ale po volbách se většinou vše rozplyzne v princip kolektivního rozhodování. Zvláště v Liberci bývalý dlouholetý primátor proslul se svými frázemi, z nichž plynulo, jak rozhodují všichni a vlastně tedy nikdo. Na městě tento princip pořád platí a proto je velice nepravděpodobné, že se tu podobných kroků jako na kraji nedočkáme. Z vlastního krev totiž teče a často proudem.

Liberecký kraj jde dobrým směrem (případ Tomových parků je již druhý za pár měsíců) a my v Liberci můžeme jen litovat, že se zdejší radnice, přes všechno halasné také bojování proti korupci, nechová stejně.