Bylo to dlouhé, předvídatelné a vpravdě více než častěji nudné. Hlasování, hlasování a zase hlasování. Takové bylo ustanovující zasedání krajského zastupitelstva, na kterém byla zvolena nová vláda v čele s Martinem Půtou coby hejtmanem. Ale bylo zde i několik zábavných momentů i těch, které dávaly tušit, jak to na kraji chodilo, kdo si myslí, že by to tak mělo chodit stále a kdo možná začíná mít strach nebo výpadky paměti.
Na začátku se dlouho řešilo položení mandátu Blanky Nedvědické, cestovatelky a humanitární pracovnice ze Změny, která je na služební cestě kdesi ve Střední Americe. Zejména komunisté a sociální demokraté se urputně zajímali o to, zda k tomu nebyla donucena a zda nedošlo k nějakému nedemokratickému jednání. Zástupci KSČM jsou dokonce připraveni podat žalobu.
Špionážní detektivka v režii KSČM, která volně navazuje na příběh o spiknutí Jana Korytáře a sudetských Němců z pera Dany Lysákové, bude mít už asi pozítří rozluštění. Nedvědická se vrací a asi řekne, jak to bylo. Zda odstoupila sama nebo zda ji Korytář s Kocumovou donutili někde ve sklepě podepsat zastupitelský bianko šek.
Ještě před volbou Zuzany Kocumové se do ní i celé nové vlády opřela pěkně zostra Romana Žatecká z ČSSD. Důvodem byla zejména Kocumové neodbornost v resortu, který bude reprezentovat (zdravotnictví). Bylo by hezké věřit zastupitelce Žatecké obavu o zdraví obyvatel Libereckého kraje, zejména v době neoliberálního útoku na sociální stát a zdravotnictví zejména.
Jen škoda, že Romaně Žatecké nikdy nevadila neodbornost u jejích stranických kolegů, kteří na kraji vládli poslední čtyři roky. Ono ptát se po odbornosti u politiků jako Martin Sepp, Zdeněk Bursa, Pavel Petráček, kteří šéfovali klíčovým resortům, nemusí být zrovna u člena ČSSD dvakrát příjemné. A nepomohou k tomu ani nakoupené tituly z obskurních soukromých „vysokých škol“ a „univerzit“.
Miloš Tita zvolený za KSČM zase chtěl nahrávku zastupitelstva, aby mohl občanům ukazovat boj o korýtka a trafiky. Přitom to byl právě Miloš Tita, který se v právě skončeném volebním období stal nejznámějším krajským trafikantem, když získal plně placené místo předsedy dopravního výboru (53 000 Kč měsíčně) poté, co pro změnu jeho kolegové vyšoupli z korýtka – místa starosty – v jeho domovském Ralsku. Vzdyť kdyby mu zůstal standartní plat předsedy dopravního výboru (7 600 Kč měsíčně), mohl by se nebezpečně přiblížit těm, které má jako levicový politik zastupovat. A to bolí…
Otázka dopravy byla i nejdůležitějším, mimovolebním tématem. Odstupující hejtman Eichler učinil překvapivý krok. Z titulu své funkce pozastavil kritizovanou veřejnou zakázku na údržbu komunikací, kterou vyhrála neméně kritizovaná krajská společnost Silnice LK. Těžko říct, co ho k tomu vedlo. Zda obava, aby si ze své politické anabáze (Eichler končí i jako zastupitel) neodnesl pořádný průšvih nebo malá pomsta vlastnímu oranžovému týmu v čele s Robertem Duškem, který ho tak trochu hodil přes palubu…
Každopádně jedinými, kdo se zakázky zastával, byly právě „levicové strany“ – ČSSD a KSČM. Ty ovšem v posledních čtyřech letech dokázaly, jaké mají privatizační nadání. S neoliberální vervou, za kterou by se nemusela stydět ani ODS či TOP 09, totiž ČSSD a KSČM připravily tichou, ale mohutnou privatizaci dopravního sektoru a komunisté dokonce přivedli do výboru šéfa firmy Busline, která za často podivných podmínek dostává klíčové veřejné zakázky v dopravě.
Na současné koalici nováčků bude ukázat, zda bude na kraji plnit své sliby a ne jako ODS, která skrze klientelismus deformovala hospodářskou soutěž nebo ČSSD a KSČM, které ze stejného důvodu nechávaly na veřejném majetku vydělávat soukromé firmy. A kdo na tom byl bit pokaždé a nejvíce? Bez výjimky vlastní těchto stran voliči a celý kraj…
Jaroslav Tauchman
