Dluh města je jedním z hlavních problémů, kterému Liberec čelí a čelit bude ještě několik desetiletí. Jednou z hlavních příčin toho, že se zadlužení města vymklo z rukou, bylo netransparentní hospodaření. Dluhy města byly ukrývány do městských společností. Dalším způsobem bylo uzavírání dlouhodobých smluv, prodlužování doby splatnosti a další praktiky. Díky nim se více jak dvoumiliardový dluh, na který z rozpočtu odtéká rok co rok přes 15% prostředků města. Co s tím?

Vidím několik hlavních cest: především je nutné pečlivě zvažovat každou korunu výdajů a být v nich maximálně transparentní. Dále přestat hospodařit způsobem od jednoho rozpočtu k druhému, ale podle průběžně aktualizovaného střednědobého finančního plánu, aby bylo zajištěno dlouhodobé finanční zdraví města.

Jak vznikl dluh Liberce?

Největší část současného dluhu města vznikla po roce 2000 a lví podíl na něm měla výstavba arény a několik dalších megalomanských investic a akcí přímo či nepřímo spojených s nevýhodnými prodeji majetku, zakázkami pro Syner a z finančního pohledu neúspěšným mistrovstvím světa v klasickém lyžování. Zvláštní na vzniku dluhu Liberce je to, že převážná část byla v městských společnostech (apod.) mimo oficiální údaje města.

Jak se oficiální dluh města vyvíjel?

472 mil. (2007), 683 (2008), 654 (2009), celkové krátkodobé a dlouhodobé závazky však na konci roku 2009 byly 2 mld. Kč, které pak šly do dluhopisu. Údaje o hospodaření města zejména po roce 2006 tak je možné považovat za zavádějící v tom smyslu, že nedávala pravdivý a úplný obraz o finanční situaci města jako celku.

Jaký má Liberec dluh?

Dluhopisy: 2 miliardy
Revolvingový úvěr: min. 50 milionů
Dodavatelské úvěry: okolo 40 milionů Zadlužení městských společností: přes 100 milionů
Smlouva s Eltodem: cca 100 milionů
Celkem zhruba 2,3 mld. Kč
+ kontokorent
+ skrytý dluh na podfinancované údržbě komunikací a městského majetku, zřejmě přes 250 mil. Kč.

Na co byl dluhopis použit?

Tisport aréna 593 mil.
Bytové domy Zelené údolí 348 mil.
Nový magistrát 245 mil.
Sportovní areál Ještěd 239 mil.
Tramvaj a další investice po r. 1998 202 mil.
Fotbalový stadion U Nisy 165 mil.
Investice do r. 1998 87 mil.
Příprava dluhopisu více než 50 mil.

Jak se dluhy splácí a kdy budou splaceny?

Dluhopis: Každý rok se platí úrok z nominální částky, tj. z 2 mld. Kč. Letos jde cca o 100 mil. Kč jen na úrocích. Vedle toho se ročně se ukládá cca 70 mil. Kč do tzv. amortizačního fondu na splátku 1/2 z dlužné částky roku 2025, kdy je dluhopis splatný. Druhá polovina dluhu se splatí buď z úspor, které si město vytvoří, nebo, pravděpodobněji, z nového dluhopisu. Proto odhaduji, že dluh bude splacen nejdříve za 25 let.

Revolvingový úvěr: jde o úvěrový rámec na předfinancování projektů z IPRM, který se splácí průběžně po přiznání dotací. Bohužel na některých akcích nebyly přiznány dotace v plné výši (vícepráce, vícenáklady, větší podíl neuznatelných nákladů, chyby města), a proto je zde dluh cca 50 mil. Kč, splatný v červenci 2013.

Eltodo: průběžné splácení investic do veřejného osvětlení, cca 17 mil. ročně, do roku 2021.
Dodavatelské úvěry placeny průběžně, své dluhy si splácí i městské společnosti.

Jak vysoký je úrok na dluhopisu?

Úrok na dluhopisu je pohyblivý a je definován jako součet sazby, za kterou si půjčují banky mezi sebou (PRIBOR 6M) + marže banky 3,3%.  V roce 2011 díky nízkým úrokovým sazbám na mezibankovním trhu úroková sazba byla těsně pod 5%, vzhledem k tomu, že jde o pohyblivou úrokovou sazbu, v dalších letech očekáváme její mírný nárůst. Od roku 2014 začne Liberec platit pevnou úrokovou sazbu ve výši 7.69%, díky finančním operacím, které jsou s dluhopisem spojeny, její efektivní výše bude o něco nižší, někde mezi 6.5-7% a postupně bude klesat k cca 5.5-6% v roce 2025.

Na úrocích Liberec r. 2011 zaplatil necelých 100 mil., v roce 2014 se budeme pohybovat okolo 140 mil. Kč. Splátky a úroky tvoří skoro stejnou částku, jakou město platí dopravnímu podniku a tvoří více než 15% daňových příjmů města.

Vyplatil se dluhopis?

Původně se plánoval dluhopis s celkovou výší cca 1.4 mld. na 20 let, nezajištěný majetkem, s úrokovou marží cca 1% nad základní úrokovou sazbu (sazba, za kterou si půjčují banky mezi sebou, PRIBOR 6M). Viz interní dokument města Studie zadluženosti a financování Statutárního města Liberce z června 2008.

Realita je zcela jiná: Byl emitován dluhopis hodnotě 2 miliardy na 15 let, dluhopis je zajištěný majetkem a s úrokovou marží 3.3% nad PRIBOR 6M. Dnes má Liberec mnohem horší podmínky, než měl na všech předchozích úvěrech. Došlo tak k vyražení klínu klínem způsobem, který se stává předluženým domácnostem, a celkové úroky jsou vyšší než dříve:

1. Úroková marže je vyšší než byla u každého úvěru zvlášť (celá řada starých úvěrů měla marži pod 1%) a je i výrazně vyšší, než se roku 2008 čekalo.
2. Dluhopis je zajištěný majetkem, na který není možné čerpat dotace (Malé divadlo, Naivní divadlo, Lidové sady…)
3. Náklady na pořízení dluhopisu zřejmě přesáhly 50 mil. Kč
4. Odhaduji, že se ani nepodařilo významně snížit splátky úvěrů města.

Díky dluhopisu se však v roce 2010 nesplatila z dluhů ani koruna a těsně před volbami nebylo nutno přiznat, že jsme u snědeného krámu.

Hrozí další zvýšení dluhu města?

Město si chce vzít dodavatelský úvěr na stavbu kontejnerové školky v ul. F.L.Věka ve výši cca 30 mil. Kč. Vedle toho jsou zde další rizika. V případě, že se letos nepodaří prodat letiště, bude mít město schodek až 100 mil. Kč. Pak jsou zde rizika případného vracení dotací a vypořádání soudních sporů. To se týká zejména MS 2009, které skončilo více jak sto milionovou ztrátou, ze které na Liberec vychází 1/3.

Riziko vracení dotací existuje kvůli tomu, že Liberec podle UOHS a podle NKÚ porušil při zadávání zakázek zákon, když zakázky účelově rozdělil. Dále hrozí vrácení dotací za Lázně a za Bazén kvůli podezřením na manipulace při výběrovém řízení a na předražení z obou staveb. V případě černého scénáře může jít o částku v úhrnu převyšující půl miliardy Kč.

Co s tím?

Liberec má dluh tak velký, že se s ním zkrátka musí naučit žít. Představovat si, že se dluh podaří během pár let splatit je nereálné a minimálně jedna generace se s touto zátěží bude muset rok co rok vypořádávat. Za klíčové považuji tyto kroky:

1. Transparentnost a poctivost v informování o finanční situaci města: Přehledné rozpočty, přehledné informace o hospodaření města a městských společností na pravidelné bázi včetně souhrnných ukazatelů za město a za jeho společnosti. Doplnit zveřejňování veřejných zakázek registrem smluv a faktur.
2. Pečlivě zvažovat každý výdaj a smířit se s tím, že zkrátka není doba na to, abychom pořizovali to nejlepší, co můžeme, ale to, co nutně potřebujeme. Má kolegyně to shrnula jednoduše i>“Když mi je zima a nemám prachy, tak jdu do sekáče místo do butiku.“
3. Hospodařit podle střednedobého finančního plánu. Z rozpočtu na jeden rok není vidět, jestli je hospodaření dlouhodobě udržitelné a jestli by se neměly provést nějaké kroky k nápravě. Jednoleté rozpočty také nabádají k tomu, aby si město pomohlo prodejem majetku, které však z dlouhodobějšího pohledu nepomůže. Liberec navíc potřebuje zvýšit svou důvěryhodnost na finančních trzích, aby si mohl půjčovat za výhodných podmínek na předfinancování projektů IPRM a aby případně zvládl případné neočekávané výdaje v budoucnu.
4. Mít plán investic projednávaný s veřejností. Jen tak je možné zajistit, aby peníze byly využity skutečně účelně.
5. Přehodnotit některé smlouvy.

Řadu těchto kroků jsme na radnici připravovali, řadu dalších jsme vtělili do připraveného návrhu aktualizovaných rozpočtových pravidel, viz ZDE, ale z opozice není možné nadiktovat pravidla, když není ze strany vedení města vůle se jimi řídit. Spolu s dalšími nápady budou čekat na vedení města, které o ně bude stát, ať už to bude někdo ze Změny nebo někdo úplně jiný.

Jaromír Baxa, zastupitel za Změnu pro Liberec