Vážení autoři otevřeného dopisu, vážení rodiče a děti základní školy v ulici Sokolovské,
obdržela jsem Váš otevřený dopis.
S některými z vás jsem se v uplynulých dnech osobně setkala, měla jsem příležitost setkat se také s některými z dětí, které zastupujete a za které hovoříte. Od některých z nich jsem také dostala dopis.
Předně mi dovolte, abych řekla, jak velmi si vážím vašeho proaktivního přístupu k celé záležitosti. Jsem přesvědčena, že pokud občané berou osud věcí kolem sebe, osud města a jeho budoucnosti do svých rukou konstruktivní a pozitivní formou, je to jen dobře. V tom vidím ono občanské hnutí (a pnutí), které je pro nás, politiky, nezbytné a tolik důležité. Je pro nás podstatným signálem, ale také jakýmsi lakmusovým papírkem, nepostradatelnou zpětnou vazbou.
Ani vedení města není rádo za stav tělocvičny na ZŠ Sokolovská, o kterém píšete. Již před několika týdny, ještě před vaším dopisem, jsme se rozhodli hledat cesty, jak tuto nedobrou situaci vyřešit. Domníváme se, že je potřeba podívat se na celý projekt z širší perspektivy a přepracovat jej tak, aby lépe odpovídal současným potřebám školy a jejích žáků, aby odpovídal současným finančním možnostem města, a také aby vhodně odrážel podmínky, které stanovuje poskytovatel evropských dotací v rámci IPRM.
Přemýšlíme o tom, zda je lepší investovat finanční prostředky do stávající budovy, nebo zda by nebylo lepší vybudovat tělocvičnu novou, takříkajíc na zelené louce. Diskutujeme původní projekt a snažíme se přijít na možnosti, jak jej změnit vstříc skutečným potřebám školy a jejích žáků, aniž bychom ztratili parametry pro zařazení do projektů IPRM. A analyzujeme také situaci po konci realizace projektu, kdy bude třeba projekt „udržet“ v plánované podobě minimálně dalších pět let, což bude znamenat zvýšenou finanční zátěž pro rozpočet školy, který je již tak napjatý. Nechceme tento budoucí závazek jedním hlasováním přenést na vedení školy, to nechť si s ním poradí. To by nebylo dobré a správné.
Domníváme se, že bychom se měli chovat zodpovědně a připravit komplexní projekt, který odpoví na všechny výše zmíněné otázky či podněty, a který také vhodnou formou napraví stávající nedobrý stav tělocvičny.
Jsem přesvědčena, že teprve s důkladně připraveným projektem, který bude systémově řešit situaci před realizací, v jejím průběhu a také po jejím dokončení, můžeme předstoupit před zastupitele Statutárního města Liberce a požádat je o zařazení projektu tělocvičny ZŠ Sokolovská na indikativní seznam, což je první krok k možnosti požádat o evropské dotace. Ke svému rozhodnutí musí mít ale zastupitelé nejprve všechny relevantní informace.
Velmi dobře nám k tomuto pomohly také náhody, či spíše jiný z žadatelů o tentýž dotační titul, mimochodem tentýž, kterého jste ve svém textu jako jediného uvedli. Ve svém dopise z 28. března 2012 se vzdává svého projektu, který je na indikativním seznamu, ve prospěch právě projektu tělocvičny v ZŠ Sokolovská. Není to tak jednoduché, ale pro vedení města je podstatné, že se zmenšil přetlak na rozpočet všech projektů, které jsou v rámci tohoto projektu alokovány. Tento dopis přikládám ke svému pro vaši informaci.
Mne osobně mrzí politikaření, které se kolem celého projektu vyvolalo, snaha některých politiků být vidět za každou cenu, namísto konstruktivního přístupu v diskuzi a projednávání s vedením města. Kdyby se někteří opoziční zastupitelé s vedením města na toto téma dopředu bavili, mohli vědět to, co jsem napsala výše.
Ráda bych proto vás ujistila, váš všechny, kdo se ozvali, ale i ty, koho osud tělocvičny na ZŠ Sokolská zajímá, že se projektu věnujeme a že uděláme vše proto, abychom byli úspěšní. Někdy některé věci možná trvají déle, než bychom si sami přáli, ale tak už to chodí, radost z toho sami nemáme. Někdy je ale lepší chvíli počkat, než spěchat, a udělat zbytečné chyby, které pak stojí nás všechny až moc sil, a začasté také peněz. Věřím, že již brzy všem zájemcům představíme naší vizi, jak s projektem tělocvičny na ZŠ Sokolovská v Ruprechticích pokračovat.
Se srdečnými pozdravy,
Martina Rosenbergová, primátorka města (ČSSD)