Přinášíme pokračování rubriky, která si klade za cíl zmapovat nejpodstatnější hlasování roku a uchovat je v paměti pro naše čtenáře. Jsme přesvědčeni, že demokracie neznamená jen vhození volebního lístku do urny a vystavení tím na další čtyři roky bianco šeku pro zvolené politiky. Jsou to právě politici, kteří rádi zapomínají na svou minulost, na své konkrétní kroky, které mají ovšem leckdy zásadní dopad na život „prostých“ občanů. Proto je potřeba si občas alespoň ty nejzásadnější hlasování připomenout.

Září 2011 – Změna územního plánu 49

V tomto bodu se zejména jednalo o plochy luk a zahrádek v Ruprechticích, ke kterým se sešlo na čtyři sta připomínek od libereckých občanů v rámci přípravy nového územního plánu. Ani tento fakt ale pro současnou velkou tichou koalici (vládní strany + smluvněopoziční ODS) nic neznamenal a změna byla prohlasována, jelikož nebyla připuštěna do nového územního plánu a odhlasována byla jako změna starého územního plánu. Stovky podpisů a desítky hodin energie libereckých občanů tak bylo smeteno ze stolu.

Mrazivě úsměvná byla reakce zejména Jiřího Rutkovského (USZ), který jakoby dopředu znal výsledky doporučení výboru pro územní plán (prý po konzultaci představitelů klubů) a také Jiřího Šolce, pro kterého prý podpisy občanů kolikrát znamenají to, že signatáři chtějí, aby na ně nějakým způsobem netlačili sousedé a měli klid. Ukázka zapojení veřejnosti do tvorby nového ÚP v praxi a zajímavý vzkaz vedení města svým voličů, proklamované sliby versus praxe. Změna územního plánu byla schválena bez ohledu na občany.

Září 2011 – Novelizace smlouvy se společností Spacium, o.p.s.

V době, kdy město šetří, kde se dá, zastupitelé odhlasovali cca milionovou podporu pro společnost Spacium, která nevykazuje v tomto roce žádnou činnost (dle jejího představitele architekta Horatschkeho). V této společnosti sedí někdejší členové vedení města jako například O.Červinka, T.Hasil nebo J.Kittner z ODS a společnost se stará o „zkulturnění veřejného prostoru“. V minulosti si zřejmě navykla na automatickou městskou podporu (za poslední desetiletí stála město cca 15 milionů Kč) a i letos ji bylo, ač zatím nevykazuje žádnou činnost, přislíbeno přes milion korun.

Září 2011 – Navýšení daně z nemovitosti

Plošné navýšení daně z nemovitosti bylo dlouho diskutováno na samotném zastupitelstvu i v médiích. Koalice návrh nakonec prohlasovala, ovšem nechala například výjimku Vratislavicím nad Nisou (starosta Vratislavic Lukáš Pohanka sedí v libereckém zastupitelstvu za Liberec občanům).

Ještě závažnější a velkou tichou koalicí nakonec odmítnutou záležitostí, byla podmínka v podobě přijetí protikorupčních opatření, které by zajistila efektivnější nakládání s městskou kasou. S tímto návrhem přišel Jaromír Baxa ze Změny pro Liberec.

V jeho návrhu byl zákaz privatizace městských společností, prošetření MS v lyžování, ale i věci naprosto běžné v civilizovaném světě jako prověření smluv, jejich případné vypovězení pro nevýhodnost pro město, každoroční audit, zveřejňování hlasování rady i například všech faktur za posledních deset let, vypovězení smluv s firmami s nejasnou majetkovou strukturou, zveřejnění odměn zastupitelům, a to i včetně všech odměn rodinných příslušníků politiků a osob blízkých, dále například zavedení etického kodexu. Na tahání ze kostlivců ze skříně v podobě prošetření starých kauz se evidentně zastupitelům velké tiché koalice nechtělo.

Říjen 2011 – Privatizace budovy ZŠ Švermova

Ohledně této privatizace bylo napsáno mnohé. Nikomu nevadily nepravdivé znalecké posudky, které si zcela nestandardně platil sám zájemce, který roky v této budově platil směšně nízký nájem. Město rovněž nepřistoupilo k inzerci prodeje, jako to udělalo měsíc předtím v případě Simonovy vily. Někdy to jde, někdy ne, proč, to ví asi jen současné vedení města a podivná „vysoká škola“, která objekt získala.

Pomocí hlasů smluvně-opoziční ODS se podařilo školní budovu na Švermově ulici prodat, tak jak bylo předloženo. Nikoho ani nezajímala, jako ostatně v Liberci tradičně, identita nabyvatelů. Ta je spojena s osobou podnikatele a rychlodoktora z plzeňských práv Jana Haragonzza, který čelí obžalobě z korupce, tunelování bank a podniků a napojení na organizovaný zločin, spojený je, podle orgánů čiiných v trestním řízení i s tzv. justiční mafií.

Haragonzzo sice nedávno převedl svoje vlastnictví na akcie, které dnes drží někdo jiný, nicméně lze předpokládat, že i nyní drží ve škole svůj vliv. V orgánech školy zasedali i vlivní členové ODS, další zde přednášeli, jako například Jiří Kittner. Zaznělo, že zejména Liberec občanům před volbami deklaroval, jak změní systém prodeje budov, ale jak je prý vidět, mění jej někdy a když se to (ne)hodí.

Listopad 2011 – Finanční dotace na stravování pro soukromé školy

Město bude přispívat necelých 1,8 milionu soukromým školám – křesťanské škole J.A. Komenského a ZŠ Doctrina, kterou provozuje anonymní firma Iberus, za kterou jedná pro korupci a tunelování veřejného majetku stíhaný Jiří Zeronik (exzastupitel za ODS). Za firmou Iberus pravděpodobně stojí dnes rovněž stíhaný, bývalý náměstek Jiřího Kittnera, Pavel Krenk (ODS). Firma, která pro Doctrinu bude vařit školní obědy, patří rodině Pavla Krenka. Do školy chodí i děti některých libereckých politiků. Město přitom má problémy s financováním vlastních škol.

Prosinec 2011 – Oddychová zóna Perštýn

Podnikatel, exzastupitel za ODS a jednatel firmy na anonymní listinné akcie Iberus Jiří Zeronik, dnes stíhaný z korupce a tunelování městského majetku představil projekt na „oddychovou zónu“ na Perštýně. Společnost Iberus získala veřejný park na libereckém Perštýně pro svou soukromou školu, kterou v místě provozuje.

Firma Iberus, která měla park opravit ze svého, zavětřila evropské dotace a chce park proměnit na „oddychovou zónu“ za 34 milionů tak, že bude zařazena na seznam projektů IPRM, tedy mezi projekty, které mají získat podporu z Evropské unie. Anonymní Iberus nežádá v o dotace poprvé. Chce z veřejných peněz například postavit hotel a kongresové centrum („Centrum geotermální energie pro občany“) za 120 milionů v Jungmannově ulici, v bývalém kapucínském konventu.

Projekt byl za podpory většiny ODS nakonec schválen, včetně hlasů politiků za LO, kteří v minulosti tolik hlasitě vystupovali v boji za transparentnost, jakými jsou Jiří Šolc, Kamil Jan Svoboda nebo David Václavík. Zdržela se jen Změna pro Liberec, KSČM, Zuzana Kocumová, Ladislav Dzan (oba USZ) a Petr Olyšar z ODS.