V důvodové zprávě pro zvýšení koeficientů daně z nemovitosti je jako jeden z argumentů uvedeno srovnání s jinými městy. To je však zcela irelevantní. Jediným argumentem ospravedlňujícím zvýšení daně z nemovitosti je protihodnota, tedy služby, které město občanům za tuto daň poskytuje. Pan Šolc ve Zpravodaji liberecké radnice před časem uvedl, že daň z nemovitosti je vlastně takový poplatek za služby města občanům.
Pane Šolci, můžete mi říct, jaké jsou ty služby, které podle Vás Liberec dává občanům? Jsou to snad silnice v naprosto dezolátním stavu? Nebo je to fakt, že se ve městě bujně množí případy drobné i závažné kriminality? Je to fakt, že v některých čtvrtích se lidé musejí bát vyjít po setmění ven? Je to snad veřejná doprava za neúměrně se zvyšující cenu? Jste přesvědčen, že služby města občanům jsou tak kvalitní, že Vás opravňují ke zvýšení daně z nemovitosti?
Za tyto „služby“ by spíš mělo město platit občanům. Například na opravy zničených aut. Jediným cílem je vytahat z kapes občanů alespoň pár korun do prázdné městské kasy.
Další změny se týkají koeficientu za tzv. dobrou adresu. Dobrou adresu, ať je kdekoli, dělají občané tím, jak se starají o své domy a okolí. Dobrá adresa není vůbec žádnou zásluhou města. Spíš naopak. Nebo mi pane Šolci, spolu s panem Martinem, zkuste vysvětlit, jak dezolátní stav Lesní ulice (příjezdové komunikace k největším turistickým lákadlům města) přispívá k tomu, že okolí ZOO patří k nejlepším adresám v Liberci. Pane Martine, rád bych Vás požádal o konzultaci a o to, zda byste mi někdy mohl se svým vozem ukázat, jak bezpečně projet Lesní ulicí.
Na konci srpna proběhlo seznámení občanů s plánem rekonstrukce ulic v okolí Botanické zahrady. Bohužel jsem byl mimo ČR, takže jsem Vám nemohl osobně sdělit, že takový záměr tu byl přesně před 10 lety a dodnes, kdy mělo být hotovo, je ticho po pěšině. Podle mě je to stejně jako tehdy jen příležitost, jak dát vydělat projekční kanceláři. Na realizaci peníze totiž nejsou. Kdyby prostředky byly, neodkládalo by se dokončení již započaté rekonstrukce Nerudova náměstí. Je to prostě jen rohlík, jímž opíjíte občany. Až si budou stěžovat na stav silnic, řeknete: „Ale podívejte, tady máme projekt, jen až budou peníze.“ Pokud by to byla skutečná priorita a nedomýšlely se k ní nesmysly typu vysázení nových alejí místo těch dnes dobře sloužících, peníze by se minimálně na uvedení do použitelného stavu našly.
Zajímavé je, že na jiné „potřebné věci“ se peníze vždy najdou. Příkladem mohou být přímé dotace či lukrativní zakázky některým „potřebným firmám“, spolufinancování soukromých či zcela nepotřebných a předražených projektů, výkupy nepotřebných pozemků, neadekvátní odměny v městských společnostech, opravy silnic s životností 5 dní (ověřeno), nevýhodné privatizace městského majetku, dotace na provoz soukromých zařízení, jejichž výtěžek jde do soukromých rukou. Pokud by město, přesněji jeho zástupci, řádně hospodařili, nebylo by žádné zvyšování daně z nemovitosti potřeba.
Petr Dvořáček
