Víte, co se bude projednávat na druhém zářijovém zastupitelstvu, ve čtvrtek 29.září? Na pořad přijdou prodeje pozemků i unikátní neoklasicistní art deco vily, diskutovat se bude zásadní krok pro městský rozpočet – daň z nemovitosti, politici obvinění z tunelování a korupce budou žádat hodně desítek milionů z veřejných zdrojů pro své anonymní podnikání a mohlo by se rozhodnout, jak bude vypadat Nerudovo náměstí, kde archeologové našli cenné svědectví z dob barokních válek.

Bod č. 3 – Majetkoprávní operace
Vedení města předkládá na prodej prvorepublikovou vilu policejního rady A. Simona na Husově ulici, postavenou podle návrhu architekta Radetzkého. Vila má být prodána za pouhých 17 milionů korun i s velikou zahradou.

Dále se chystají prodeje pozemků občanům i realitním kancelářím, například poblíž Papírového náměstí, v Rochlici, Dolním Hanychově, Františkově, Pavlovicích či v Ruprechticích. U některých pozemků nedosáhli de iure v místě žijící občané na právo přednosti a proto jsou pozemky, respektive jejich podíly, prvotně nabízeny spekulantům, kteří přišli s vyšší cenou. Více zde

Bod č. 4 – Obecně závazná vyhláška – daň z nemovitostí
Bod, ke kterému se chystá veliká diskuse. Připravil jej náměstek pro ekonomiku Jiří Šolc (Liberec občanům), který za způsob přípravy i předložení návrhu sklidil od opozice (Změna pro Liberec) velikou kritiku pro údajné diletantství a neprofesionální přístup.

Změně pro Liberec na dále vadí, že není zaručeno, jak se s navýšenými vybranými prostředky bude nakládat a podmiňuje přijetí zvýšení daně několika body, které mají zajistit transparentnost a šílenost při zmíněném nakládání s navýšenými prostředky. Změna pro Liberec rovněž uspořádala veřejnou debatu, kde se přítomných občanů ptala na jejich názor na navýšení daně z nemovitosti.

Proti návrhu jsou i podle slov Dany Lysákové i liberečtí komunisté. Vadí jim zatížení prostých občanů a místo toho prosazují podporu malého a středního podnikání a zaměstnanosti ze strany města, které má přinést další daňové příjmy. Doporučují rovněž prověřit všechny náklady magistrátu i společností vlastněných městem a zavést přísné limitování nákladů a prověřování všech investičních akcí tak, aby v budoucnu nebylo město zbytečně pokutováno.

Od návrhu se na poslední chvíli distancovali i koaliční partner Liberce občanům, Věci veřejné. Podle zastupitelů této strany by navýšení příjmů bylo zanedbatelné a požadují více prověrek výběrových řízení i chodu magistrátu.

Zajímavá bude reakce ČSSD, která ve svém předvolebním programu slíbila občanům, že jim nebude město zvyšovat žádné daně – podpoří tedy svého koaličního partnera nebo dodrží svůj program? Navíc v řadách liberecké ČSSD (podobně jako v ODS) figurují významní pozemkoví spekulanti, kteří by jistě zvýšení daní nepřivítali… Více zde

Bod č. 19 Vyhodnocení II. kola výzvy do „IPRM Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“
Zařazení projektových záměrů na indikativní seznam projektů, které se budou ucházet o nemalé evropské peníze – v rámci tohoto Integrovaného plánu rozvoje města se má přerozdělit zhruba 540 milionů. V seznamu je i vybudování centra pro přírodu, na které žádá naše sdružení 19 milionů korun.

Jsou zde ale i další diskutované projekty jako například cca kilometr dlouhá dráha za přehradou za 63 milionů korun nebo další injekce do městského stadionu v hodnotě 115 milionů.

Dále jsou zde uvedeny i projekty, na které žádá anonymní společnost Iberus, jejíž jednatel, exzastupitel za ODS, Jiří Zeronik žádá jejím jménem téměř 66 milionů na vybudování Centra podpory Geotermálního využití energie, které má vzniknout v prostorách kapucínského konventu v liberecké Jungmannově ulici. Dále stejná firma žádá přes třicet milionů na rekonstrukci parku na Perštýně, který velice výhodně nedávno od města koupila.

V srpnu policie obvinila Zeronika, že se snažil podplatit asistenta poslance Babáka, aby na tento areál získal další dotaci 250 milionů. V září byl opět Zeronik obviněn spolu s exprimátorem Kittnerem a jeho náměstkem Krenkem (který pravděpodobně stojí za anonymní firmou Iberus), že tunelovali městský majetek skrze městskou akciovou společnost. Více zde

Bod č. 20 – Nerudovo náměstí
V tomto bodě budou zastupitelé diskutovat nad budoucí tváří Nerudova náměstí. Připravovanou rekonstrukci pozměnil fakt, že zde archeologové našli více jak 850 kosterních pozůstatků po lazaretu ze Sedmileté války. Lazaret zde vznikl po bitvě mezi habsburským a hohenzollernským domem v roce 1757, pochováni jsou zde pravděpodobně nejen vojáci ale i někdejší obyvatelé města.

Ve hře je nyní několik variant budoucí podoby náměstí (více v odkazu níže) i památník, který by oběti války připomínal. Více zde