Druhá nejzávažnější zpráva, kterou přinesl páteční sněm liberecké ODS, vyzní pro spoustu Liberečáků jako špatný vtip. Je jí oznámení o oficiální kandidatuře Přemysla Sobotky na prezidenta České republiky. Potvrdily se tak dřívější spekulace a nijak netajená přání samotného Sobotky. Přemysl Sobotka přes svou (nebo spíše právě pro ni) názorovou opatrnost a bezvýraznost je ale symbolem posledních dvaceti let v Liberci stejně jako ustálené sousloví Kittner – Syner.

Přemysl Sobotka svůj sen stát se českým prezidentem poodkrývá tuzemské mediální scéně již řadu let. Je to ovšem jedna z mála věcí, na které má pevný a jasný názor. Autor těchto řádků je přesvědčen, že jistě není sám, který ač bedlivě sleduje naslouchá každému Sobotkovu vyjádření a vystoupení, z drtivé většiny neslyší nic. Kromě tedy floskulí a frází.

Jakkoliv jsou Sobotkovy názory na podstatné momenty české i liberecké politiky záhadou obalenou ve změti nic neříkajících frází a mlžení, o to více zarazí jeho až zuřivý a patetický antikomunismus. U politika, který je absolventem (podle vlastních slov kvůli své kariéře) Večerní univerzity marxismu-leninismu (VÚML), se nelze vyhnout dojmu, že jde o náhradní, ovšem o to více hlasité a agresivní téma, které má za úkol odvést pozornost od témat podstatnějších i vlastní bezradnosti nad nimi.

Byl to rovněž Sobotka, který vedle například Jiřího Kittnera patřil mezi největší zastánce a propagátory nechvalně proslulého Mistrovství světa v lyžování, po kterém zůstaly v Liberci jen dluhy a ostuda. A ten samý Sobotka byl pak jedním z prvních, kteří poté, co už nešlo korupční pachuť po mistrovství skrýt nasládlými slovy o sportovní slávě, hodil přes palubu Kateřinu Neumannovou, když jí označil za hlavního viníka (při čemž ti, kteří na mistrovských dotací mistrovsky bohatli byli a jsou úplně jinde, nikoliv náhodou ve stejné stranické buňce jako Sobotka).

Přemysl Sobotka rovněž nikdy nevěděl o žádné korupci v Liberci a o propojení firem s politiky. Už vůbec ne o provázanosti zdejší ODS se skupinou kolem Syneru, ale třeba po svém setkání s majiteli této firmy v jedné z libereckých restaurací v červnu tohoto roku změnil názor. V jakém stavu zůstalo naše město po téměř dvou dekádách vlády jeho spolustraníků, mu ale již snad někdo vysvětlil. Ačkoliv takový Edvard Kožušník, Sobotkův spolupracovník, favorit a europoslanec ODS za Liberec toho o našem městě asi moc neví, jen se tu za podpory Sobotky nechal zvolit na velice dobře placené místečko v Bruselu.

Říká se, že každý lid má takovou vládu, kterou si zaslouží. Možná je to z části pravda a skutečnost, že ODS postavila jako kandidáta na prezidenta Přemysla Sobotku o české společnosti jistě leccos vypovídá. Nicméně my ze Severu, kteří Přemysla Sobotku i jeho kamarády známe už takovou dobu, bychom neměli být škodolibí a ostatním v republice přát takového prezidenta. A to ani Pražákům …

Jaroslav Tauchman