Sledování zpráv, ať již veřejnoprávních či komerčních televizí, je hororová záležitost. Jedna tragédie stíhá druhou a zpráv ve kterých nefigurují mrtví, nebo alespoň nějakou katastrofou postižení lidé, se člověk stěží dočká.
Dobré a pozitivní zprávy máme šanci zhlédnout pouze jsou-li dostatečně senzační.
Existuje mnoho lidí, kteří již zpravodajské relace v televizi přestali sledovat, protože negaci v této míře nejsou prostě schopni unést. Nevím z čeho vycházejí šéfové těchto vysílání při skladbě a výběru toho, co je divákům pak předkládáno. Chtějí snad nás, kteří vytrvávají a všechnu tu hrůzu dokáží ustát, v pravém slova smyslu otupit? Chtějí abychom si pomalu ale jistě začali utvářet představu o světě, ve kterém se toto vše děje, jako o normálním a standardním prostředí?
Příkladem by mohla být korupce. Při frekventovanosti tohoto pojmu v médiích a v kombinaci s nečinností státních orgánů dochází již zcela evidentně k otupění a v podstatě i k rezignaci z obrovské frustrace mezi obyvatelstvem. Důkazem mohou být průzkumy různých agentur z jejichž výsledků vyplývá, že velké procento dotázaných pokládá korupci za více méně nutné zlo, bez něhož se zřejmě ani neobejdeme.
Některé zprávy ale mohou být i při své evidentní negativitě v případě správné interpretace velice podnětné. Mezi takové patří bezpochyby i nejnovější kauza podvodného exekutora. Rád bych předeslal, že s jeho jednání nejen naprosto nesouhlasím, ale podobné kousky samozřejmě striktně odsuzuji. Zaujalo mě na celé kauze pouze to, jak tento člověk (možná celá skupina) zcela správně odhadl a ku svému prospěchu využil trestuhodnou neschopnost a legislativní diletantství naší vlády, které umožňuje exekutorům chovat se tak, jak se chovají (rád bych věřil, že to je vše, co za tímto stavem vězí). Propůjčuje jim pravomoci, které nemá nikdo jiný včetně policie. Nebudu se dopodrobna rozepisovat, problematiku exekutorů zpracovalo velice dobře již mnoho autorů (např. T. Okamura na svém blogu, www.tomio.cz)
Tento člověk založil svůj podvod právě na otupělosti, rezignovanosti a především strachu občanů této země. V každé jiné civilizované a právně fungující zemi by takový podvod měl minimální šanci na úspěch. Ne tak u nás, v zemi kde i státní instituce a úřady vylepšují své finance způsobem, kdy celé roky mlčí, aby po 10 letech mohly k původně směšné několik desítek, případně stovek korun vysoké částce napočítat úroky z prodlení, nejrůznější poplatky apod. Není divu, že když peníze jen trochu mám, tak je raději zaplatím, než bych riskoval zabavení třeba i několika milionového majetku kvůli pár tisícům.
Mnoha lidem se to jeví jako pragmatické a rozhodně bezpečnější řešení, než se pouštět do sporu s exekutorem, který, jak známo, za své aktivity vlastně právně ani nezodpovídá. Nebo se snad mýlím? Byl snad některý již za neoprávněné zabavení majetku někdy potrestán? Vůbec bych se nedivil, kdyby autorem tohoto podvodu byl někdo, kdo byl podobně, nicméně legálně a v mezích zákona, sám oškubán nějakým pravým exekutorem.
Co nám, skalním konzumentům zpravodajských relací, tato kauza má říci? Podvodný exekutor si jistě zaslouží přísný trest, bude-li vůbec dopaden, nebude- li vyšetřován na svobodě, aby mohl uprchnout, nebo nebude- li soudem osvobozen pod záminkou nějaké procesní chyby. Vše bude zkrátka záležet na tom, jak je v naší právní džungli orientovaný a jakými možnostmi disponuje. Nás by tato kauza měla především motivovat k zamyšlení, zda není společensky daleko nebezpečnější neschopnost, nebo snad dokonce neochota bývalých i současných politiků změnit tento stav bezpráví, který je za podobné kauzy a to nejen kolem problematiky exekutorů, odpovědný.
Pojem odpovědnost obecně nemá v naší novodobé historii téměř žádnou tradici a zdá se, že se brzy vytratí docela. Měli bychom velice pečlivě sledovat a vyhodnocovat, co kdo před volbami sliboval a jak svoje sliby dodržuje. (Ne)vymahatelnost práva v České republice se již stává mezinárodním pojmem a jsou za ni odpovědny obě velké strany a to prakticky stejným dílem. Pamatujme si to alespoň do příštích voleb.
Jiří Čeček
blog.respekt.cz
