Liberecká firma Syner, která proslavila naše město svými vazbami na zdejší vrcholné politiky, zesiluje svoje mediální zázemí.
Nyní, když Synerem (respektive jeho majiteli) sponzorovaná ODS prohrála komunální volby a nové vedení deklarovalo rozchod s dosavadní politikou města, rozhodla se nejznámější liberecká firma vytáhnout na pole mediálních bitev s novými, lépe řečeno staronovými zbraněmi.
Historie firmy Genus TV, a.s. sahá hluboko do divokých devadesátých let, byla založena roku 1993. Již od počátku v jejích orgánech fungovali známí liberečtí podnikatelé, jako Petr Pernička, dlouhé roky stíhaný v kauze nelegálního pašování zbraní (soud jej roku 2009 kvůli procesním chybám zprostil obžaloby) nebo právě spolumajitel Syneru, Petr Syrovátko. Během doby ale prošli orgány Genusu i další známí liberečtí byznysmeni, zejména z prostředí firmy Syner nebo jeho někdejší dceřiné společnosti Investorsko Inženýrská, a.s. jako jsou Petr Kupf, Radim Šlapák nebo Petr Myška.
Ale majitelé a manažeři z prostředí firmy Syner nebyli jediní, kteří se svým účastenstvím podíleli na chodu regionální mediální společnosti Genus. V její historii nalezneme i jména libereckých politiků, byť často i ti byli spojeni se Synerem. Jako prvního můžeme uvést Jiřího Kittnera, který v dozorčí radě Genusu zasedl jako obchodní ředitel Syneru a řadový zastupitel za ODS, nicméně působil v ní i ještě jako liberecký primátor. V Genusu pak působili další zastupitelé za ODS, jako například ředitel paláce Syner Jaroslav Mestřík nebo ředitel teplárny Termizo, rovněž zastupitel za ODS, Pavel Bernát.
Vedoucí zpravodajství TV Genus i jejích dalších mediálních produktů této společnosti zastává v poslední době bývalá šéfredaktorka Libereckého dne, Alena Roubalová. V roce 2008 prodala společnost Syner 51% podílu firmy Genus společnosti Regio Media a.s., jejíž 100% akcionářem je FTV Prima Holding a.s, Genus TV tedy plní roli regionální redakce TV prima. Zbylých 49% ovšem nadále patří Syneru, nyní S group holding.
Genus na objednávku Libereckého kraje realizuje ještě tištěný, zdarma distribuovaný, ale málokým čtený, měsíčník Liberecký kraj a provozuje i webové stránky tohoto měsíčníku, které oplývají již málokde viděným retro-designem devadesátých let. Sesterská společnost Genus Plus, s.r.o., která je stále ve 100% vlastnictví S group holding (Syneru), realizuje ještě Týden v Libereckém kraji, který donedávna vycházel tiskem a byl zdarma, nicméně před několika dny ustoupil tisk internetové verzi a Týden v Libereckém kraji plní svou zpravodajskou a propagační úlohu jen jako web.
A kdo tu legraci všechno platí?
Mohlo by se zdát, že tak úspěšná firma jako je Syner (později S group holding), která získala tolik lukrativních (a často kritizovaných) veřejných zakázek, si bude svoje mediální podnikání platit sama. Zvlášť když v jejích orgánech sedí politici ODS, strany, pro kterou je volný trh a individuální úspěch bez pomoci veřejných institucí ideologickou prioritou. Jenže jak to tak bývá, a u ekonomického liberalismu zvlášť, kosa ideologie často padá na kámen reality. Liberecký kraj platí realizaci Libereckého měsíčníku a TV pořadu Týden v Libereckém kraji, zhruba 5 miliony korun každý rok. Když ještě primátoroval bývalý ekonomický ředitel Syneru, Jiří Kittner, měla jeho kancelář vypsané náklady na TV propagaci cca milion korun každý rok(ale poslední roky to bylo např. 1,35 milionu Kč ročně). Kde nemalá část těchto peněz končila, není třeba rozebírat.
Jak jsou tedy mediální výstupy firem ve vlastnictví Syneru často neviditelné, jedná se (respektive v případě města jednalo – nové vedení dotování soukromé televize zarazilo) o velice výdělečný podnik s nemalým ročním rozpočtem. Vedle příjmů z reklamy jsou peníze daňových poplatníků jedním z pilířů mediálního podnikání Syneru. Zde je třeba vzít v potaz, že veliké procento reklamy v těchto médiích je na samotného vlastníka – firmy a společnosti ze stáje S group holding (viz webové stánky zmíněných médií).
Nové vedení města – nová mediální politika
Komunální volby z podzimu 2010 způsobily v Liberci politické zemětřesení, když se hlavní kritik dosavadního stylu vládnutí zdejší radnice, Jan Korytář, stal primátorem. ODS byla poprvé v polistopadové historii v Liberci poražena a byla sestavena koalice vítězné Změny pro Liberec, ČSSD, hnutí Liberec občanům a Unie pro sport a zdraví. Nové vedení nejenže zastavilo dotování Genusu, ale v souladu se svým programem začalo vypovídat pro město nevýhodné smlouvy, kdy jejich příjemcem byly firmy vzešlé z prostředí Syneru.
Mediální obraz Genusu byl do té doby malován stylem, který vylučoval korupci ve městě, přehlížel existenci klientelismu, zvýhodňování vyvolených i zadlužování města na úkor několika mála soukromých firem. Zpravodajství dominovala radostná a nekonfliktní témata jako prasklé hydranty, sportovní úspěchy Bílých tygrů, zvířátka, krásy přírody i světa vůbec. Problémy, které způsobovalo polistopadové vedení liberecké radnice buď jakoby neexistovaly nebo byly se ztrácely v suchopárném pozitivismu zpráv (např. dluhy po MS v lyžování).
V posledních týdnech i dnech ale nabírá zpravodajství Genusu nový kurz. Do redakce webového zpravodajství byl například přijat i bývalý tiskový mluvčí lyžařského šampionátu Zdeněk Soudný, který spolu s exprimátorem Kittnerem a zakládajícím členem liberecké ODS Jiřím Bílkem vydává občasník Pravý zastupitel a působil jako Kittnerův PR poradce. Jeho rubrika Politika, kde na stránkách Týdne v Libereckém kraji i na webových stránkách TV Genus, uveřejňuje své statě, je na hony vzdálena někdejší pozitivistické a jakoby nepolitické tváři někdejšího Genusu. Bez jakýchkoliv skrupulí plní roli propagandistické hlásné trouby liberecké ODS a zdejších podnikatelských kruhů, které roky bohatly z veřejných peněz. Vynechávání některých témat a modelace témat jiných podle diktátu vlastní ideologie a zejména podle potřeb zdejších, v posledních dvaceti letech, dominantních politicko-podnikatelských kruhů, je samozřejmostí.
Totéž platí i pro samotnou televizi Genus, která se začala zajímat o libereckou politiku měrou dříve nevídanou – například pořadem Minuty o radnici. Jestli je v tom jakási novinářská renesance jeho redaktorů nebo povely jeho majitelů, nechť musí posoudí každý sám. Každopádně ta tam je uzarděně se tvářící vizáž zpravodajství Genusu, která se svůj původ z lůna Syneru snažila zakrýt špatně maskovanou apolitičností a v posledních letech hlášením se k TV Prima. Syner, firma, která dala nové, ne zrovna slušivé, jméno našemu městu – Synerov, se tak naplno snaží vrátit do mediálního prostoru. Nepokrytě je zatím cítit politický boj o vliv, zdroje, prostě touha po návratu starých pořádků.
Jaroslav Tauchman