Slovo redakce: Netrvalo dlouho a do redakce nám přišel zajímavý článek od zaměstnance Českých drah, Jindřicha Berounského, který jistě stojí za přečtení. Spíše než o článek se jedná o studii, která daleko detailněji dokresluje kritiku současného vedení ČD a hospodaření se svěřenými miliardami. Tématu „zelezničních miliard“ se nevěnujeme naposledy. Na to je to téma příliš důležité, nejen pro angažovanost libereckých zástupitelů z řad ODS. Ukazuje jednak možnou ztrátu neuvěřitelného množství veřejných peněz, ale zároveň si klade otázku, nakolik jsou občanům republiky prospěšní „bankéři – profesionálové“ dosazovaní do státních podniků. O ČEZu se mluví všude, možná se začne mluvit i Českých drahách. Pro věcnou i kvantitativmí rozsáhlost textu jsme se z došlého materiálu rozhodli udělat seriál.


České dráhy se Žaludou v čele „do tunelu jedou skvěle“

Zatímco si generální ředitel Českých drah Petr Žaluda spokojeně masíruje pozadí v klimatizované sedačce jeho luxusního Audi A8, desetitisíce cestujících Českých drah čekají denně na svůj vlak, brodíce se ve sněhu, který se z nástupišť neodklízí, vystaveni napospas větru a bez informace, kdy že ten stále častěji zpožděný vlak vlastně pojede. Ačkoliv počet cestujících ČD rapidně klesá, počet těch, kteří jsou vystaveni povětrnosti a neinformovanosti, vzrůstá. ČD totiž vede úspěšný manažer, který přišel z bankovního sektoru „za horším“ vykonávat charitativní činnost – pomáhat zbídačeným Českým drahám.

Kde se nové vedení našlo a stále se schází ?

Stávající vedení ČD se zformovalo na schůzkách „mocných“ v rezidenci Appia na malostranském Jánském vršku, kde vzniklo neoficiální občanské sdružení Appia, jehož zakladatelem je nynější tajemník generálního ředitele ČD Jan Veverka, dříve učitel hry na pozoun, později privátní bankéř v Citibank a stále liberecký zastupitel ODS. Vedle převažujících lidí z bankovního sektoru, kteří se počátkem a v průběhu roku 2008 dostali do vedení ČD, byly personální líhní také firmy Skanska, Coca-Cola a pivovarnictví. Asi nejlépe vystihuje personální strategii, o které bude níže samostatná zmínka, a lidi, kteří přišli měnit ČD, až neuvěřitelný výrok tiskového mluvčího ČD Petra Šťáhlavského pro média: „Když vypíšete výběrové řízení, nemáte jistotu, že se vám přihlásí kvalitní lidé. Proto se stahují lidé například z bank. U nich je jistota odborné kvalifikace“.

Další kritérium pro obsazování funkcí v řídícím aparátu ČD je podle pana Veverky ještě prostší a platí i pro posledního úředníčka: „Vedení si prostě může vybrat, s kým chce spolupracovat a s kým ne.“ Přeloženo do srozumitelné mluvy prostě parta kamarádů z finanční sféry, orientovaná na jednu politickou stranu, má hodně kamarádů a ti mají další kamarády, kteří jsou odborníci už tím, že jsou kamarádi.

První kroky k uzdravení Českých drah – blahobyt pro ty, kdo je řídí, a nejlépe navěky

Prvním zásadním opatřením nového managamentu v čele s panem Žaludou u podniku v problémech a miliardovými dluhy bylo zajištění vlastního blahobytu a odměňování ve výši, která je nepochopitelná. Pro utajení astronomických příjmů přestali využívat vlastní účetní systém ČD a nechali si mzdy a odměny zasílat prostřednictvím liberecké firmy Kodap mzdy s.r.o., což trvá doposud. I současná prohlášení o snížení mzdy a její jakékoliv úrovni lze brát jako pohádku O červené Karkulce. Skutečnost nelze pod rouškou osobních údajů u státem ovládané akciovky zjistit.

Ředitelé, kteří přišli za pana Žaludy, brali přibližně dvakrát tolik co jejich předchůdci, např. ředitel odboru generálního ředitelství pod vrcholným managamentem cca 300 tisíc Kč se „zlatým padákem“ ve výši ročního platu. Manažeři na vrcholném stupni řízení začali spokojeně mlaskat s vidinou měsíční gáže 400 000 – 1 000 000 Kč, obdařeni vedle zaručené měsíční mzdy dalšími 9ti benefity, z nichž takové odchodné při odvolání činí 24násobek průměru hrubé mzdy za období působení ve funkci a udělalo tak z každého příslušníka TOP managementu doživotně zajištěného v luxusu. Dalším nutným opatřením pro zastavení nepříznivého ekonomického vývoje ČD byla exklusivní přestavba kanceláří, jejich vybavení značkovým nábytkem a plazmovými televizory. Například pro marketingového náměstka generálního ředitele Šebeňu vzniklo i luxusní privátní sociální zařízení.

Marketing a „trochu pomoci pražským podnikatelům“

A jsme u marketingu. Jen za rok 2008, po oddělení nákladního Carga a nástupu pana Žaludy, vyšplhaly náklady na reklamu, public relations a informovanost na téměř půl miliardy Kč. Zde se narýsovala zajímavá spojnice mezi byznysem a politikou (v našem případě většinou ODS) přes dlouhodobě ztrátové České dráhy. Zhruba pětina výdajů ČD na marketing tak odešla na účet firmy, v jejímž představenstvu dříve působil podnikatel Roman Janoušek, blízký přítel pražského primátora Béma. Cca 130 milionů Kč totiž nateklo do vydavatelství Grand Princ, které pro ČD tiskne propagační materiály a tiskoviny. Grand Princ ovládá z poloviny společnost Tardus, která dodávala služby pražskému magistrátu. A druhou polovinu Tardusu pak kontroluje firma Chrisi Praga, v jejímž představenstvu dříve seděl podnikatel Roman Janoušek.

Zlé jazyky tvrdí, že právě bezplatné tiskoviny, u kterých je v konečném důsledku jedno, kolik jich vedle vykázaných skutečně bylo, jsou tím nejlepším a bezpečným „tunýlkem na peníze“. Je namístě připomenout, že s tiskovinami pro zákazníky železnice zadarmo se původně začínalo z toho důvodu, že se reklamami samy zaplatily a České dráhy nestály nic.

Personální audit „na míru“ pro zadavatele, stejně tak jeho zkušeného realizátora

V květnu 2008 pan Žaluda ukázal, jak zadávat zakázky bez výběrového řízení a utratit prostředky státu bez veřejné kontroly. Podepsal 3 smlouvy s firmou BNV Consulting na personální audit ve vedení podniku – konkrétně za 1,85 miliónu Kč audit na úseku generálního ředitele, 1,9 miliónu na úseku ekonomického náměstka a za 1,98 miliónu audit na úseku náměstka pro osobní dopravu. I když šlo z pohledu ČD o drobné, všimla si toho Policie ČR s podezřením na trestný čin „porušování povinností při správě cizího majetku“, těsná podlimitní výše 3 zakázek však byla velkou náhodou, tak jako skutečnost, že má firma BNV Consulting na „malé“ veřejné zakázky štěstí zvláště u těch, které souvisejí s pražským magistrátem.

Personální audit byl ale první příležitostí pro první velkou očistu, která skutečně nastala, ubyli však převážně lidi s odborností směrem k osobní dopravě. Skvrnou auditu bylo již naplnění slov pana tajemníka Veverky, že vedení si může vybrat, a v některých případech bylo již před auditem známo, kdo má odejít.

Pokračování příště…

Jindřich Berounský, předseda základní organizace
Svazu odborářů a služeb
při Generálním ředitelství Českých drah