Na konci října proběhlo první soudní stání ve sporu mezi městem Liberec a společností s ručením omezeným Euridika Bohemiae. Předmětem sporu je platba za historicky cennou vilu (objekt bývalé školky), s rozsáhlou zahradou, v centru města, v tzv. Liebigově městečku, nad areálem bývalé Textilany. Jelikož zmíněná firma neplnila závazky a porušovala podmínky kupní smlouvy, chce město buď od smlouvy samé odstoupit nebo zaplatit najednou plnou cenu. Druhá varianta by ale znamenala vítězství společnosti Euridika Bohemiae, ačkoliv by vlastně spor prohrála. Jak je to možné?

Na otazníky kolem privatizace této historicky i finančně zajímavé nemovitosti jsme upozorňovali již před rokem, kdy bylo zastupitelstvem odsouhlaseno do sporu s touto podivnou společností jít. Neškodí si dnes, kdy samotné soudní jednání započalo, základní fakta připomenout.

Celá historie transakce, ve které město Liberec, může přijít o hezkých pár milionů, se začíná datovat ještě za předchozího zvoleného zastupitelstva (kde měla rovněž převahu ODS). Během roku 2005 přišlo město s celkem chvályhodným záměrem. Totiž že prodá, respektuje daruje, několik svých objektů neziskovým a charitativním organizacím, jejichž činnost je ve městě žádoucí a ku prospěchu jeho obyvatel. Jak bylo řečeno – záměr i následný počin jistě správný, ze strany liberecké politické reprezentace až překvapivý.

Problém ale nastal u budovy bývalé mateřské školy v Klicperově ulici. Jedná se o velikou, historickou budovu s pozemky o výměře cca 2000 metrů čtverečních v samém srdci města, na Perštýně. Budovu na počátku 20. století navrhl architekt Ernst Schäfer a byla postavena ve druhé fázi realizace bytové a sociální výstavby, náležející k mateřskému podniku liebigovského textilního impéria v Liberci. Po druhé světové válce zde například sídlila mateřská škola.

Budova i s pozemky byla 3.1. 2006 prodána firmě Euridika Bohemiae, s.r.o. za cenu 3 171 200 Kč s dobou splatnosti na patnáct let, přičemž každý rok se z této kupní ceny odečítala její patnáctina, tj. 211 414 Kč. Po uplynutí zmíněné doby by společnost získala nemovitost de facto zadarmo a hlavně už sama kupní cena, oněch 3 171 200 Kč byla dozajista vytvořena s ohledem na účely, kterým budova měla sloužit. Tyto účely byly zároveň podmínkami kupní smlouvy, jednalo se o provozování a poskytování služeb pro zdravotně postižené občany a skupiny seniorů.

Nicméně podle kontrolního zjištění Odborem sociálních a zdravotních služeb města Liberce provedeném v loňském roce společnost Euridika Bohemiae tyto služby neposkytovala. Podle vyjádření odboru dům i přilehlá zahrada se nacházely ve špatném, neudržovaném stavu, v objektu pobývala jedna osoba a to mezi 14-tou a 16-tou hodinou ve dnech od pondělí do čtvrtka. Alespoň dle vlastního vyjádření. Obývány byly jen dvě místnosti, přičemž jedna z nich sloužila jako sklad pouze pro jeden invalidní vozík…

Vedení města tedy již před rokem rozhodlo vyzvat firmu k okamžitému odkoupení nemovitosti za uvedenou cenu 3 171 200 Kč. Jenomže zde je kámen úrazu.

1. Je divné, že by firma, která dle vlastních slov neměla na rekonstrukci objektu peníze, by z ničeho nic a najednou zaplatila výše zmíněnou sumu.
2. Firma Euridika Bohemia byla jedinou soukromou firmou, společností s ručením omezeným, mezi jinak neziskovými organizacemi, která ostatní nemovitosti zvýhodněně od města odkoupily za účelem provozování obecně prospěšných aktivit.
3. Firma Euridika byla založena, nelogicky (?) a nezvykle pražskou neziskovou organizací Orfeus, která předtím v Liberci žádné aktivity nevyvíjela. Původně podala projekt nezisková společnost Orfeus, která jej poté prodala svému s.r.o. Podle zpráv z médií, představitelé Orfea se o své dceřiné společnosti Euridika Bohemiae odmítají jakkoliv bavit. Kdo tedy za touto společností opravdu stojí? 
4. Podle vyjádření několika zastupitelů se v prodeji této nemovitosti za město angažoval tehdejší náměstek za ODS Pavel Krenk, který je shodou okolností (?) spoluvlastníkem (vlastní 43% obchodního podílu společnosti) firmy AG MOTO, která s budovou v Klicperově ulici sousedí. 
5. Tržní hodnota historické vily v centru města s pozemkem okolo 2000 metrů čtverečních je dozajista daleko větší než ve výzvě navrhovaných 3 171 200 korun. Kdo sleduje ceny nemovitostí v Liberci, ten ví, že tato cena odpovídá nebo je dokonce menší než cena bytu ve stejné lokalitě, tedy v městském centru. Pro představu: ceny nikterak nákladně modernizovaných bytů na libereckých panelových sídlištích se leckde pohybují kolem dvou milionů korun.

Své pochybnosti o celé transakci v minulosti vyjádřili opoziční zastupitelé jako Jiří Šolc (SOS), Jaroslav Morávek (KSČM), Květa Morávková, Kateřina Absolonová nebo Jan Korytář (všichni tři za SZ). Podle vyjádření radnice proběhlo zatím první soudní stání, při kterém byli jeho účastníci vyzváni k předložení důkazů. Město by také mělo trvat na odstoupení od smlouvy a ne jen na zaplacení směšné částky, bylo by to pro Liberec další Pyrrhovo vítězství. Zájmem města by také mělo být jasné vědomí toho, kdo se město snažil, pokud se vědomý úmysl podvodu prokáže, podvést a vyvodit z toho patřičné důsledky, v rovině budoucích jednání s takovými lidmi i v rovině trestně právní.

Jaroslav Tauchman