V letošním letním, srpnovém rozhovoru Vám přinášíme interview s Jindřichem Berounským, jabloneckým zastupitelem a člověkem, kterému témata jako korupce a klientelismus nedají spát. Ti přespolní jej budou jistě znát, ti liberečtí možná ne. Rozhodně bude zajímavé se podívat na ne toliko prezentovanou tvář našeho sklářského souseda, Jablonce nad Nisou. Jizerské město se slavnou tradicí má totiž i neméně zajímavou přítomnost, zajímavý je pak jistě i úhel pohledu, kterým naše město nahlíží naši nejbližší sousedé.

Jak jste se dostal k politické aktivitě?
Na podzim roku 2002 jsem kandidoval v jabloneckých komunálních volbách pro mě na nevolitelném místě kandidátky US-DEU a nezávislých osobností v čele se senátorkou Soňou Paukrtovou. Měl jsem v úmyslu účastí na kandidátce ji podpořit, protože jsem ji znal jako konstruktivní místostarostku ve vztahu k veřejné dopravě, která je mým oborem.

Díky mému profesnímu střetu s tehdejším vedením Českých drah kvůli zdražování jízdného a následnému odvolání z funkce přednosty železniční stanice Jablonec nad Nisou jsem se na veřejnosti „provařil“ častějšími mediálními výstupy jako zastánce cestujících, a to mělo potom i dopad v podobě preferenčních hlasů, kterými jsem se do zastupitelstva dostal. Původně jsem neměl v úmyslu do zastupitelstva jít a oznámený úmysl popustit místo dalšímu způsobil hodně nevole na veřejnosti, a tak jsem zůstal. Už záhy jsem poznal, co to je arogance moci, a že bez politického angažmá člověk nemá možnosti něco měnit.

Mohl byste popsat současnou situaci v Jablonci tak, jak na ni jako aktivní politik nahlížíte?
Po nadějné a euforické době Občanského fóra získala v Jablonci dominantní postavení Občansko demokratická strana (ODS). Tu jsem zpočátku i já volil. Pro naši zemi progresivní značka na sebe nabalila lidi, kteří ji spojili s vlastním byznysem a ne náhodou si značku ODS nemálo lidí vykládá ironicky jako „občansko demokratická stavební“.

Jaká jsou v Jablonci největší úskalí veřejného života?
Jablonci kontinuálně vládla ODS s vynikajícími vazbami na státní rozpočet a její čelní představitelé se začali chovat, jako by jim město patřilo, poslední volební období se vyznačovalo obrovskou arogancí vůči lidem s jinými názory. Díky tomu vznikl v rámci opozice malý, ale velmi pracovitý tým a občanské sdružení Jablonecký zastupitel. To začalo vydávat stejnojmenný občasník do každé domácnosti, protože v radničním zpravodaji probíhala „óda na radost“ a byl zneužit pro pozitivní prezentaci vládnoucí koalice v čele s ODS.

Opoziční zastupitelé ani negativní názory neměli v radničním zpravodaji místo. Situaci ve městě nakonec vyhodnotili sami voliči. Přestože počtem mandátů ODS volby vyhrála, neměla se s kým spojit po té, když se její plánovaní spojenci do zastupitelstva nedostali. Současnou koalici tak utvořila čtveřice volebních uskupení – nestranický Domov nad Nisou, ČSSD, Strana pro otevřenou společnost a SNK-ED. Zejména s ODS byla pochopitelně spojena tehdejší struktura městského úřadu, kterou bylo potřeba změnit a tady vidím problém. Proběhla regulérní výběrová řízení na posty ředitelů odborů úřadu, která vyhráli jako skutečně při výběrovém řízení nejlepší z řad uchazečů původní ředitelé.

Tím, že byli vybráni novou radou města, začali se i tak chovat spolu se zájmem spolupracovat. V poslední době ale zjišťujeme, že některé procesy v rámci města, zejména jeho rozvojové části, neprobíhají ani standardní cestou a „sype se písek do koleček“ projektům, kterým nefandí část naší opozice z řad ODS. Ukazuje se, že některými úředníky jsou slušnost a důvěra vnímány jako slabost, a to je zklamání.

Co považujete naopak za kladné výsledky nebo směry v jablonecké politice?
Navázal bych na předchozí otázku. Jablonci hrozila modrá totalita. Kdo neuznával modrou, upadl v nemilost. Našim cílem bylo vrátit město zpátky občanům a veškeré větší záměry začínaly diskusí s občany, a to formou nových veřejných pracovních setkání. Jsem rád, že občané se do dění ve městě zapojili v mnohem větší míře a v současnosti funguje i městské diskusní fórum s odpověďmi kompetentními zaměstnanci městského úřadu nebo městských organizací. Pokročili jsme ve strategickém plánování a vykomunikovali a rozhodli některé kontroverzní a přitom pro město zásadní dopravní stavby.

Nevýhodou naší koalice je, že některé naše záměry začínají úplně od počátku včetně změn územního plánu, takže pro ně lze vytvořit podmínky s plánovanou realizací, přesahující do dalšího volebního období. Lépe se průběžně navazovalo našim předchůdcům, kteří plynule působili i 12 až 16 let. Jablonecký radniční měsíčník za našeho období začal představovat všechny zastupitele bez rozlišování politické strany a něco takového by se předtím nemohlo stát, zároveň není zneužíván, jako bylo zvykem, k vyřizování účtů s opozicí.

Jedním z největších kladů Jablonce ve směru k informovanosti obyvatel je skutečnost, že vedle radničního zpravodaje vychází dokonce už i pravidelně zpravodaj ODS. Jsem rád, že naše bývalá „opozice“ to tu novou naučila. Zatímco my měli omezené prostředky a než se rozbujela inzerce, skládali se na občasník i sami členové občanského sdružení, možnosti ODS jsou diametrálně odlišné a jejich měsíčník je na pohled barevně hezčí, ale obsahově pro mě obdoba bývalého Dikobrazu, nad kterou se člověk zasměje.To ale říkám s nadsázkou, protože i tento zpravodaj nutí nad některými články k zamyšlení a obsahuje i oprávněnou kritiku.

Jak vnímáte Liberec?
Liberec mám rád jako bývalý a dnes i druhý domov. Je krásnou metropolí našeho kraje, jejíž cenná architektura i okolí v poslední době dostávají rány zahlcením obchodními centry, která se mi nelíbí. Zcela evidentně nad Libercem zvítězili developeři, obchodní řetězce a prodané metry. Již zmíněné občanské sdružení Jablonecký zastupitel bylo u zrodu občasníku Liberecký zastupitel a ne náhodou se tam objevily i titulky jako Liberec – Mekka korupce. Na dění ve městě má vliv a hodně z městského rozpočtu žije firma Syner. Za ní jsou určitě i kvalitní stavby, ale celou republikou hýbe a je úžasně populární karlovarské losování. Když se teď kdekoliv po republice řekne Liberec, každou chvíli někdo uštěpačně reaguje : „Ááá Syner.“A to je škoda.

Vidíte nějakou paralelu nebo snad dokonce propojení mezi Jabloncem a Libercem?
Liberec a Jablonec jsou dnes městy, propojenými ve všech směrech. Pro mě za oblast veřejné dopravy je příjemné propojení tramvajovou i železniční tratí a autobusy. Jsem rád, že představitelé Liberce podporují veřejnou dopravu, která je jednou z jejich priorit, a že se Liberec a později snad i Jablonec dočkají dalších tramvajových kolejí a tratí.

Od počátku vzniku naší koalice se kladl důraz na potřebu dobrých vztahů s Libercem a už první kroky znamenaly dohodu na rozšíření tramvajového provozu mezi Libercem a Jabloncem na lince 11, obě města spolupracují i v rámci integrovaného dopravního systému Libereckého kraje. V případě politiky jsou obě města „baštami modré“, v případě Liberce pro mě nejméně ve veřejné dopravě kultivovanější a komunikativnější.

Jak si myslíte, že by naše města, potažmo celá veřejná správa měly fungovat a proč?
Moje původní představy vycházely z toho, že město a samospráva jsou zcela jednoznačně pro občany, kteří je volili, ale ne podle toho, kolik je příznivců té a té strany. V jablonecké radě města jsou proto zástupci všech volebních stran a uskupení, která se dostala do zastupitelstva. Každým dnem se člověk učí a i jako člen jablonecké městské rady v poslední době sám nemám důvěru ke všem procesům i úředníkům jablonecké radnice. To znamená, že jsme někde udělali chyby. Potýkáme se s liknavostí, nedůsledností,s vytvářením problémů a překážek samotnými úředníky zejména u nových projektů. Určitě jde udělat více pro občany a pro transparentnost veřejné správy.

V případě veřejných zakázek i správy majetku je v obou městech určitě prostor pro zlepšení a já bych v první řadě byl pro audit korupčních rizik, která je potřeba označit. Od nich se dá přejít k dalším opatřením, jako je třeba zavedení elektronických aukcí. Zkušenosti z jiných měst i ze Slovenska ukazují, že tady je cesta k efektivnějšímu nakládání s majetkem obou měst a lepšímu hospodaření s veřejnými prostředky.