Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil zakázku města Liberec na sanaci skládky Zlaté návrší za 70 milionů korun,kterou, dle antimonopolního úřadu, nezákonně získalo sdružení firem Syner, Integra a Nisainvest, a nařídil nové výběrové řízení. Město mělo firmy nezákonně zvýhodnit tyto firmy během výběrového řízení. Celá sanace skládky je ale pouze vyvrcholením podivného (ač nepřekvapivého) postupu města, kdy až neuvěřitelným způsobem vyšlo vstříc skupině místních podnikatelů, včele s firmami Investorsko-inženýrská a Syner.

Antimonopolní úřad rozhodl, že liberecký magistrát hrubě porušil jako zadavatel veřejné zakázky zákon tím, že nabídky jednotlivých uchazečů nehodnotil jen podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci. Magistrátní komise totiž během výběrového řízení zohlednila i kritéria, která byla nad rámec zadání, respektive si je komise přidala sama, čímž výrazně zvýhodnila trojici libereckých firem Syner, Integra a Nisainvest spolčených ve sdružení Zlaté návrší. Sdružení libereckých firem tak získalo víc bodů než jejich konkurenti.

Magistrát, tedy občané, musí zaplatit navíc pokutu ve výši 30 tisíc korun jako úhradu vzniklou se šetřením antimonopolního úřadu. Představitelé magistrátu se samozřejmě proti tvrzení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odvolali a hodnotí je jako nesprávná. Ohrazuje se tvrzením, že i druhá komise, kterou rada města ustanovila, se ztotožnila s hodnocením komise první. V radě města má ovšem rozhodující pravomoc liberecká vládnoucí koalice včele s primátorem Kittnerem, bývalým ekonomickým ředitelem Syneru a osobním přítelem jednoho z majitelů této firmy.

Podívejme se ale na historii celé, nyní zrušené, veřejné zakázky na sanaci jedné skládky, která se má stát parkem. Ovšem parkem uprostřed průmyslové zóny (Průmyslová zóna Sever v Liberci – Růžodole) a kdo by se tam chtěl jít podívat, riskoval by život. Dosud tam totiž hrozí nebezpečí výbuchu.

Značnou část území průmyslové zóny Sever Investorsko Inženýrská získala navíc od města bez výběrového řízení za cenu 100 Kč, později 150 Kč za metr což je daleko méně než od jiných majitelů ( o celé kauze jsme Vás dopodrobna informovali zde).

Společnost Investorsko Inženýrská (vešlá z prostředí firmy Syner), která realizuje Průmyslovou zónu Sever, potřebovala, kvůli dalším ziskům, ochranný pás zeleně, který měl původně oddělovat průmyslovou zónu od obytné zástavby. Jedná se o další, ne malý, pozemek, který se dá výhodně prodat. V místech bývalé skládky, ležící uprostřed průmyslové zóny se totiž nedá stavět. Spoustě lidí, kteří bydlí, nyní již zřejmě v bezprostřední blízkosti průmyslové zóny, vyroste doslova za plotem domů nebo zdejších zahrádek další industriální komplex.

Náhradou za to má vzniknout přímo uprostřed průmyslové zóny park, na místě bývalé skládky, kam není, díky nebezpečí výbuchu, radno vcházet. Tak rozhodlo zastupitelstvo města Liberce, v březnu 2008 změnou územního plánu č. 40.

Z „velkých“ médií se touto absurdní kauzou zabýval jen portál Aktuálně.cz. Podle internetového zpravodajství tohoto serveru se zdá rozhodnutí nesmyslné i odborníkům z Ústavu urbanismu fakulty architektury ČVUT v Praze. „To rozhodně není normální. Park má být spojen s rekreací a nejlépe v přímém kontaktu s bydlením. Jen tak bude navštěvovaný a bezpečný, jako veřejný městský park toto nemůže fungovat i proto, že bude závislý na městské dopravě,“ sdělil Jan Mužík ze zmíněného ústavu.

No a právě na tento vznik tohoto „parku“ mělo dostat sdružení firem Syner, Integra a Nisainvest zmíněných 70 milionů, převážně čerpaných z fondů Evropské unie.

Shrňme si tedy celou historii jedné skládky, v budoucnosti snad parku, který se jistě svou polohou i podmínkami vzniku zařadí mezi největší liberecké absurdity.

Město prodává za velmi nízkou cenu pozemky v Liberci – Růžodole firmě Investorsko Inženýrská. Ta zde realizuje průmyslovou (nebo jak už se uvádí dnes obchodně-průmyslovou) zónu.
Aby mohl být zvýšen zisk, usiluje tato firma o změnu územního plánu, která by zajistila, že ochranný zelený pás, který měl oddělit místní obyvatele od průmyslového-obchodního komplexu, se změní v pozemek, který rovněž půjde zainvestovat a následně prodat.
Jako náhrada za toto rozhodnutí má vzniknout park, daleko od zástavby, uprostřed průmyslové zóny.
V tomto místě je ale nebezpečná skládka a město tedy vypisuje veřejnou zakázku za 70 milionů korun na sanaci území.
Výběrové řízení vyhrává sdružení firem, kde figuruje i Syner, z jehož prostředí vzešla i Investorsko inženýrská.
Antimonopolní úřad, ale výběrové řízení ruší, protože je přesvědčen, že výběrové řízení bylo zmanipulováno ve prospěch zmíněného sdružení. Magistrát platí pokutu.

Celá tato, pro daňové poplatníky jakožto zdroj veřejné kasy, neveselá historie se ukazuje jako dokonalý plán, jak podojit oslíka veřejných prostředků. A ne o málo…Otázka potom zní – kdo v Liberci skutečně rozhoduje? Volení představitelé nebo investoři a inženýři soukromých firem, které mají své kontakty v politické sféře?

Jaroslav Tauchman