Město Liberec opět zafinancuje podnikatelské plány jedné z firem, která vzešla líhně stavební společnosti Syner, Investorsko Inženýrské, a.s. Rozhodlo se tak v poslední listopadový čtvrtek, kdy vládnoucí koalice ODS, ČSSD a USZ prohlasovala usnesení, které posvětilo výkup pozemků v budoucnu zajišťující dopravní napojení na Průmyslovou zónu Sever. Liberec za tyto pozemky vedoucí k soukromé obchodně průmyslové zóně zaplatí zhruba 24,5 milionů korun a celou stavbu v budoucnu zrealizuje další veřejná instituce- Liberecký kraj.
Ač je celé dopravní napojení mezi mimoúrovňovou křižovatkou Svárov a průmyslovou zónou Sever koncipováno jako součást libereckého obchvatu, tzv. „Hitlerovy silnice“, která do jisté míry kopíruje plán z konce třicátých let na vybudování obchvatu města ze severu směrem na Prahu, celá záležitost, po prozkoumání dokumentů, se jeví být složitější.
Vlastníkem původně průmyslové, nyní obchodně průmyslové zóny v libereckém Růžodole, je společnost Investorsko Inženýrská, a.s. Patří jí zhruba 70 hektarů této lokality. Již v minulosti město za podivných okolností prodalo této firmě pozemky pro výstavbu hypermarketu Globus. Nakolik byla tato obchodní transakce pro město Liberec nevýhodná jsme Vás informovali zde.
Nyní se město chystá vykoupit pozemky pro stavbu silnice, která by obchodně průmyslovou zónu spojila s dopravním tahem na sever země. Jak bylo řečeno, bude veřejné finance se tak ztenčí o cca 24, 5 milionů Kč, ačkoliv v usnesení z listopadového zastupitelstva je napsáno pouze „minimálně 12 milionů“, což je trochu zvláštní, zvlášť, je-li o pár stránek dál rozepsaná tabulka s výčtem předpokládaných výdajů pro šest soukromých vlastníků, od kterých bude třeba pozemky získat a která dokládá zmíněnou vyšší cifru.
Navíc původně měla zamýšlená komunikace vést přes pozemky, které v té době již byly ve vlastnictví firmy Investorsko Inženýrské (takzvaná varianta C). Kdyby se tomu tak stalo, město by to nestálo ani korunu. Jenomže pozemky na silnici se dají dál výhodně prodat dalším u investorovi (tak jako v případě s hypermarketem Globus-viz odkaz výše) a proto se, z podnikatelského hlediska, jevilo a jeví lepší, zařídit vše tak, aby budoucí dopravní tah šel jednak přes pozemky místních usedlíků, ale i čiperných spekulantů (o tom ještě bude řeč..).
Zaplatí to město, vlastníka průmyslové zóny to nebude stát ani korunu, naopak, „ušetří“ si další pozemky pro další (nebo možná už realizovaný) obchod..Kdo na tom bude bit, jsou daňoví poplatníci a místní usedlíci, kterým se drasticky zhorší kvalita jejich života..
Ostatně i celý postup liberecké radnice je podivný. Ačkoliv celá zamýšlená stavba komunikace zasahuje na pozemky v katastru obce Stráže nad Nisou a zdejších občanů, libereckým magistrátem bylo vydáno územní rozhodnutí ze dne 17.7.2008., ale ve Stráži nad Nisou bylo vyvěšeno vyhláškou až 4.11 2008. Tedy bez vědomí zdejších občanů a bez jejich možnosti, jakožto účastníků řízení, do věci zasahovat.
Navíc kruhový objezd, součást budoucí silnice, velmi drasticky zasáhne do života minimálně jedné rodiny zdejších starousedlíků (de facto jej budou mít přede dveřmi, pár metrů od zdi domu, ve své zahradě..), ale ani ten,ačkoliv leží na území Stráže nad Nisou, není vůbec v územním plánu této obce. Potvrzuje to i radnice Stráže nad Nisou, nicméně v usnesení předkládaném libereckému zastupitelstvu o tomto všem není žádné zmínky…
A ani ohledně cen vykupovaných pozemků není vše tak průhledně jasné, jak se na liberecké radnici tváří. Je například zajímavé, proč de facto identické pozemky, sice patřící pod katastrální úřad Machnín mají být městem Liberec vykupovány v hodnotě přes 720 Kč za metr čtvereční a ty sousední, jen ležící v katastru obce Stráže nad Nisou, jen za 77 Kč za metr čtvereční. Pro úplnost dodejme, že ta „dražší část jedné louky“ náleží známému libereckému spekulantovi s realitami, panu Lukáši Plechatému a ta levnější místním lidem, kteří zde žijí i po generace..
Trapná, ale věřme, že jen z neznalosti problému nezamýšlená, byla role některých libereckých médií, která převzala rétoriku i diskurs v náhledu na situaci od vedení radnice (a zároveň i firmy Investorsko Inženýrská), když označila odpor místních obyvatel (kterým tato akce zničí jejich domovy) a házela je do jednoho pytle s opravdovými spekulanty..
Na samotném projednávání tohoto bodu při zasedání libereckého zastupitelstva bylo až komické sledovat úpornou snahu představitelů vedení města, označit vše jen za součást plánovaného obchvatu. Že samotný návrh usnesení , jimi předkládaný, se jmenuje: „Průmyslová zóna Růžodol I. Sever – Dopravní napojení MÚK Svárov
– záměr majetkoprávního vypořádání“ a hned první věta důvodové zprávy zní: „Akce „Dopravní napojení MÚK Svárov – zóna Růžodol I. Sever“ řeší přístup do průmyslové
zóny Růžodol I. Sever ze silnice I/35 z mimoúrovňové křižovatky Svárov“, jim v logice věci nevadilo.
Na to, že skutečným pánem nad plány města a tedy i nakládáním se zdroji veřejných financí je soukromý kapitál, navíc vzešlý z podnikatelského prostředí úzce provázaného s vedením města, poukázal nejlépe zastupitel Jan Korytář, který to řekl „natvrdo“ a otevřeně. Bohužel v době psaní tohoto článku není ještě k dispozici zápis ze zmíněného zasedání, ale ihned, jak to bude možné, budeme článek aktualizovat o konkrétní projevy zastupitelů z obou dvou stran.
Jak bylo řečeno, koalice včele s ODS toto usnesení, díky své převaze, prohlasovala. Argumentováno bylo, tak jako vždy, obecným zájmem, potřebou řešit dopravní situaci atd..Skutečným vítězem ale nebyli daňoví poplatníci, občané Liberce a už vůbec ne Stráže nad Nisou. Byla jím firma Investorsko Inženýrská a její podnikatelské zájmy.
Jaroslav Tauchman
