Pro pár vyvolených lákavá vidina zbohatnutí ve výši miliardových zisků. Pro obyvatele Podještědí katastrofa. Podnik se státním podílem, Diamo, který se specializuje na těžbu uranu, zažádal o vyhlášení chráněného ložiskového území. Podle kritiků tohoto kroku se de facto jedná o předstupeň zahájení vlastní těžby této radioaktivní suroviny.

Důvodem je nepochybně strmý nárůst ceny uranu na světových trzích. Ta se dnes pohybuje kolem 4 200 Kč za kilogram. A například pod podještědskou obcí Hamr na jezeře leží, podle firmy Diamo, více jak sto tisíc tun uranu. To představuje až 700 miliard korun. Dnes jsou v hledáčku těžařů i ostatní obce jako Kotel nebo Osečná. A lidé z Podještědí mají s těžbou uranu už neblahé zkušenosti z doby před rokem 1993, než stát těžbu ukončil.

Diamo se sice brání, že prohlášení chráněného ložiskového území Kotel-Osečná ještě neznamená přímo počátek těžby, ale v případě, že se tomu tak stane, dotčená lokalita se tak vlastně stane jakýmsi „těžařským státem ve státě“. Od chvíle, kdy rozhodnutí padne, obce nebudou, podle Horního zákoníku z roku 1988, mít právo stát se účastníky řízení. Vše na chráněném ložiskovém území bude podřízeno zájmům těžby. Těžaři budou moci vrtat na pozemcích místních lidí, začne platit stavební uzávěrka pro majitele zdejších nemovitostí.

Lidé proti politikům a kapitálu

Obyvatelé Podještědí již několikrát vyjádřili na demonstracích svůj negativní postoj k otázce obnovení těžby uranu v lokalitě jejich domovů. Párkrát se jim dostalo mediální pozornosti, párkrát byli ujištěni, že těžba se ve skutečnosti neplánuje, párkrát jim politici slíbili, že je třeba Horní zákoník pozměnit, aby i oni mohli ovlivnit svou budoucnost. Nicméně i tak se zdá, že síla peněz převáží nad solidaritou s obyvateli několika málo vesnic a městeček Podještědí.

To, že těžbu podporuje předseda senátu Přemysl Sobotka za ODS asi nikoho nepřekvapilo, ale možná pro leckoho bylo ledovou sprchou prohlášení „zeleného“ ministra životního prostředí Martina Bursíka. Ten, ačkoliv díky své „zelené image“ vděčí za svou dnešní kariéru a ministerský post, na začátku dubna musel, skrze svého mluvčího, uvést na pravou míru, své vyjádření z března, které si podještědští mylně brali jako podporu v jejich boji. Sice zkritizoval starou variantu Horního zákoníku, ale jasnou podporu obcím nevyjádřil.

Naposledy se odpůrci těžby radioaktivního nerostu sešli v pátek 11.4. před budovou libereckého inspektorátu životního prostředí. Byla jich více než stovka. Zastoupeny byly všechny generace a dost možná i představitelé nejrůznějších politických názorů. I přes jejich pískot a značně hlasitý projev staré hasičské sirény, jejich námitky, podle vyjádření organizátorů, pravděpodobně vyslyšeny nebyly. Jakkoliv je sympatické a obdivuhodné odhodlání všech těch, kteří se na boji angažují, nelze se ubránit dojmu, že libreto jejich války se státní mašinérii a dravou ziskuchtivostí firem a spekulantů napsal už za renesance jeden španělský jednoruký voják a prozaik.

Jaroslav Tauchman