Náměstkyně libereckého primátora Naděžda Jozífková (ODS) si prý na to, aby mohla doprovázet lyžařskou delegaci na mistrovství do japonského Sappora, dlouho šetřila. Tvrdí, že si cestu i pobyt uhradila sama, a ještě si na výlet do Japonska vzala dovolenou. Pak se ale nabízí otázka, proč se akreditovala pro Sapporo jako členka skokanského týmu, ať už jako fyzioteraputka či nikoliv? A proč zabrala v delegaci s omezeným počtem míst místo servismanovi či jinému sportovnímu odborníkovi?
Kdyby si náměstkyně pro sociální věci veškeré náklady, spojené s jejím pobytem v Japonsku, platila z vlastní kapsy, kdyby tedy vyrazila na mistrovství v lyžování jako obyčejná turistka, nemusela by se akreditovat. A už vůbec ne vydávat za členku skokanského týmu. Na to, aby doprovázela do Sappora svého manžela Rostislava, ředitele úseku skoků, se přece nemusela vydávat za někoho, kým není, anebo obsazovat místo v delegaci jiným.
„Úsměvné, trapné, nadstanardní“ – tak hodnotí liberecká opozice akreditaci Naděždy Jozífkové. A má pravdu. Náměstkyni se zřejmě nechtělo hrát v Sapporu roli prachobyčejné turistky nebo jenom manželky ředitele skoků. Proto se oficiálně akreditovala jako členka delegace sportovců. Možná jí akreditace vynesla v Sapporu i něco víc, než jen pocit důležitosti. Možná jí přinesla nějakou tu slevu – při koupi vstupenek na závody nebo při placení dalších nákladů, které, jak se náměstkyně dušuje, šly všechny z její soukromé kapsy.
Kdo ví, kde je pravda. Nicméně vydávat se za někoho, kým není, obsadit místo v delegaci těm, kteří by mohli v Sapporu sbírat zkušenosti pro SKI 2009 v Liberci, ať už kvůli možným slevám nebo jen kvůli vlastnímu pocitu důležitosti – to není pro náměstkyni příliš dobrým morálním vysvědčením. Neboť zvolený představitel města by měl úzkostlivě dbát na to, aby byl vždy a za všech okolností tím, kým je, a ne tím, kým není. Pak totiž mate voliče. Volič si naivně myslí, že dal hlas političce, a ona se z ní vyklubala odbornice přes skoky na lyžích! Nebo dokonce fyzioterapeutka!
(red)