Miloš Vajner – známý liberecký podnikatel, tvůrce Centra Babylon, který se před čtyřmi lety vrhl do komunální politiky. Když ale na vlastní kůži coby opoziční zastupitel poznal, jak to v městském zastupitelstvu chodí, rozhodl se odejít z politiky a už více nekandidovat… O práci v zastupitelstvu měl totiž původně jiné představy.

Za totality nejen žil, ale také podnikal v Holandsku a po návratu okusil, jak rozdílné podmínky nabízí podnikatelům vyspělý západní svět v porovnání s divokým raným kapitalismem u nás po roce 1990. Centrum Babylon s lunaparkem, aquaparkem, nákupním městečkem a dalšími zábavními prvky, jež vybudoval v objektu zchátralé a opuštěné textilní továrny, znají lidé nejen v Liberci, ale i po celé republice, a dokonce také za hranicemi. Coby opoziční politik si vysloužil nálepku věčného křiklouna a rejpala. Byl jeden z mála, kteří se nerozpakovali otevřeně kritizovat kontroverzní projekty města, takže je více než pravděpodobné, že mnohým občanům bude v zastupitelstvu chybět.

Co vás na městském zastupitelstvu tak znechutilo?
Rád dělám práci, která má nějaký smysl. Po čtyřech letech v zastupitelstvu ale musím říci, že jsem si často jako opoziční zastupitel připadal bezmocný. Mnohokrát během těch čtyř let za mnou přišli občané, aby mne upozornili na nějaký nešvar nebo na křivdu, která se jim děje. A žádali mne o pomoc. Věděl jsem, že jim nemůžu pomoci, protože koalice si v zastupitelstvu stejně vždycky odhlasuje všechno, co chce. Hlasování probíhá jako na běžícím páse. Koaliční zastupitelé, kterých je většina, mechanicky zvedají ruku téměř pro vše, na čem se usnesla rada. Jsou její prodlouženou rukou. Tuto hlasovací mašinérii nelze prorazit. Unavili mě. Mám spoustu jiných aktivit, které mají podle mne větší smysl než ty odseděné hodiny v zastupitelstvu, během nichž nemůže člověk nic změnit.

Myslíte, že se do politiky ještě někdy vrátíte?
Říká se – nikdy neříkej nikdy. Takže nevím. Ale teď, v této chvíli, mně to připadá málo pravděpodobné. Vím, že jsem zřejmě svým odchodem z komunální politiky radniční koalici potěšil, že si oddychli, že už nebudu v zastupitelstvu rejpat.
Mrzí mne, že mnozí zastupitelé, když se podvolují stranické disciplíně a hlasují podle stranického diktátu, zrazují sami sebe, své ideály a své voliče.

Je podle vás Liberec zkorumpovaným městem?
Nevím, jestli dá mluvit přímo o korupci. Spíš jde o klientelismus. Zakázky se přidělují známým, je tu běžný systém protislužeb. Korupce se v devadesáti procentech případů nedá dokázat, to by musel někdo předávání úplatku natočit skrytou kamerou. Navíc u velkých zakázek jde o desítky a stovky milionů – a kdyby u takových velkých kšeftů někdo na někoho ukázal prstem, že v přidělení zakázky hrála roli korupce, a udal jej, pak sám skončí ve škarpě.

Které kauzy minulého volebního období považujete za nejkontroverznější?
Multifunkční hala je projektem, za nímž vidím vtipné a neetické obejití zákona o zadávání veřejných zakázek. Mezi kontroverzní kroky města patří podle mne také vykupování pozemků ve Vesci pro budoucí mistrovství v lyžování, i třeba to, jak radnice naložila s průmyslovou zónou Sever. S pozemky se samozřejmě spekulovalo – někdo získá informace třeba o chystané změně v územním plánu a dovede je využít, vydělat na tom. Když se vypověděla smlouva panu Hodanovi o pronájmu průmyslové zóny Sever, tak Investorsko inženýrská nelenila a začala skupovat okolní pozemky, no a pak dostali průmyslovou zónu, aby se ty pozemky všechny zcelili v jednu velkou zónu, pak už to dostali celé.

Jaký názor máte na chystané mistrovství světa v klasickém lyžování? Nemyslíte si, že jde po multifunkční hale o další nepřiměřeně velké sousto pro Liberec, po němž – podobně jako u haly – zůstanou městu především stamilionové dluhy? Stojí to zvyšování zadluženosti města za ten okamžik slávy?
Město už nyní investovalo do mistrovství miliony. Na celém projektu se mi nelíbí, že pro Liberec, pro obyčejné občany a pro rekreační sportovce toho po skončení mistrovství zbude málo, čeho by mohli využívat do budoucna. Nemám dost informací, abych mohl zasvěceněji hodnotit. Na jedné straně jsem rád, že mistrovství proslaví Liberec, že se město vryje do podvědomí lidí v mnoha zemích po celém světě, ale na druhé straně by se mistrovství nemělo stát jednorázovou akcí pro akci, v duchu rčení po nás ať přijde potopa. K tomu si myslím, že celá akce bude nakonec dobrým byznysem pro vyvolené jedince a firmy, kteří se budou podílet na přípravách a organizaci.

Jaké opatření by pomohlo, aby bylo přidělování veřejných zakázek průhlednější a spravedlivější, aby prostě na zakázky dosáhly firmy s nejlepší nabídkou, a nikoliv přátelé a známí?
Navrhl bych zakázky drobit, to znamená nedát zakázku jediné velké firmě, ale rozdělit práce na ní mezi větší množství drobnějších podnikatelů.

Myslíte, že se někdy podaří klientelismus a provázanost v Liberci odstranit?
Tu chobotnici úplně odstranit nelze, a to nikde. Klientelismus je rozmohlý všude na světě, jen je rozdíl v tom, jak k tomuto problému přistupuje společnost. Jak pracují naše soudy v porovnání s těmi v zemích s dlouhou demokratickou tradicí, kde je naše morálka a jaká je u nás vymahatelnost práva. Ve světě padají hlavy, politici odstupují při sebemenším podezření, že se dopustili něčeho nekalého, ale u nás se podvodníci a zloději smějou lidem do očí.
Voliči by měli lépe vážit, komu dávají svůj hlas. Neměli by se bát vybírat osobnosti, dávat přednost před stranami lidem, které považují za slušné a důvěřují jim. Když budou politici hlasovat, rozhodovat podle svého svědomí a nikoliv jednomyslně podle diktátu strany, bude i klientelismu a korupce méně.

Zuzana Minstrová