Jizerky v UNESCO! Místní bučiny jsou světové dědictví

Česká republika má od dnešního dne první přírodní lokalitu, oceněnou jako skutečná součást dědictví celého lidstva.

Všech 15 dalších míst světového dědictví v ČR jsou význačné kulturní památky globálního významu. Výbor pro světové dědictví UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) totiž schválil zapsání národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny na Seznam světového dědictví UNESCO.

Ministr životního prostředí Richard Brabec reaguje: „Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému „lázeňskému trojúhelníku“ tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc.“

„Je to mimořádný úspěch. Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ komentuje rozhodnutí UNESCO František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která po projednání záměru s Lesy ČR s.p.  připravovala podklady pro nominaci spolu s dalšími experty. 

Sama národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je s rozlohou 950 hektarů vůbec největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších rezervací v České republice, spolu s vymezeným ochranným pásmem propojujícím jednotlivá jádrová území, dosahuje na naše poměry impozantních 2700 ha.  Chrání jedinečné bukové lesy na severovýchodních svazích Jizerských hor, část území je ponechána samovolnému vývoji bez zasahování člověka.

Česká republika předložila spolu s dalšími devíti zeměmi návrh na rozšíření stávající lokality světového dědictví Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy o další zachovalé bukové porosty mimořádné hodnoty v lednu 2020. Kromě četných vlastních údajů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro přípravu rozsáhlých podkladů využila i cenné výsledky víceletého výzkumu, který v Jizerskohorských bučinách provádí se svým týmem Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na podzim roku 2020 zkoumali zdejší přírodu přímo v terénu hodnotitelé z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Z 29 navržených lokalit doporučila Mezinárodní unie ochrany přírody po pečlivém odborném posouzení k zápisu na Seznam světového dědictví bez výhrad devět unikátních bukových ekosystémů včetně národní přírodní rezervace (NPR) Jizerskohorské bučiny, dalších šest míst se stalo součástí světového dědictví s určitými podmínkami [1] .

Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 ha) a jejím ochranným pásmem (189 ha) se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny - Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Zbylá část NPR a její ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2 090 ha). Uvedená zonace je sladěna s přípravou plánu péče o NPR na další období od ledna 2021 a nebude ve srovnání se současným stavem znamenat žádnou významnou změnu.

Tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČT

Přidat komentář (0 Komentářů)
Technická univerzita Liberec

Že Liberec není jen městem korupce a zákulisních her, ale i městem světových objevů, dokázali liberečtí vědci. Vědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci v tomto týdnu představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.

Vědci liberecké univerzity podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.

Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla včera před novináři vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým naší univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.

čerpáno z webu Technické univerzity Liberec

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;