Radní za Starosty pro Liberecký kraj Michal Hron je jednou z hlavní tváří současného sporu města Liberec s bytovými družstvy. Jeho výstupy a návrhy zástupci družstev ne vždy přijímají s nadšením, ale o to je důležitější mu dát prostor, aby své postoje vysvětlil.

 

V pondělí jste představili novou, již čtvrtou variantu, kterou jste sami nazvali "dotační". Ihned se ale na ní snesla vlna kritika, že je moc komplikovaná a drahá. Minimálně drahá zřejmě bude, jelikož sám primátor, pan Zámečník, řekl, že náklady (např. za bankovní poplatky, za znalecké posudky atd..) ponese město. Co byste kritikům odpověděl a proč je, dle Vás, tato varianta dobrá? 

Nesdílím názor kritiků, že varianta bude drahá a komplikovaná. Náklady spojené kontokorentem nepřesáhnou podle mých propočtů částku 100.000 Kč. Město totiž poukáže dotační prostředky ze svého účtu vždy těsně, např. jeden den, před datem splatnosti kupní ceny za prodávaný spoluvlastnický podíl, takže odeslané peníze se během max. dvou dnů vrátí na účet města.

Pro družstevníky bude celá „komplikace“ spočívat v tom, že budou muset vyplnit, několik údajů do žádosti o poskytnutí dotace, kterou odevzdají na družstvu, a to shromážděné žádosti podá hromadně na magistrát. Město bude mít s touto dotační agendou mnohem méně práce, než má s jinými dotačními programy. Odpadne složité hodnocení žádostí a celá agenda spojená s vyúčtováním dotace.

Máte představu, kolik tedy tato nová, dotační varianta, bude stát?

Předpokládám, že se bude jednat v jednotlivých případech o částku kolem 50 až 100 mil. Kč a tuto částku by ve většině případů mělo mít město k dispozici, aniž by se musel použít kontokorentní účet. Ten by se použil, jen kdyby nebylo zbytí. Při 2% kontokorentní sazbě, předpokládaném maximálním objemu financování 1 miliardy, činí úrok za 1 den 54.795 Kč.

Co se týče znaleckých posudků, ty se budou muset zpracovat i při každé jiné variantě s kupní cenou nižší, než je cena obvyklá. Má-li být totiž odchylka řádně zdůvodněna, musí zastupitelé vědět, jaká je hodnota té odchylky. 

Družstevníci evidentně preferují variantu, kterou s nimi vypracoval pan radní Petr Židek z ODS, která počítá se započtením nákladů družstve za posledních 20 let. Ten byl navíc v prosinci jmenován hlavou nové pracovní skupiny, byť, dle jeho slov, při projednávání dotační varianty chyběl. Proč město nechce jít touto cestou, tzv. liberecké varianty?

Není pravda, že město nechce jít cestou varianty ODS. Vůli, jakou variantu město zvolí, určí zastupitelé. A ti se ještě pro žádnou variantu nerozhodli. Stejně tak mi není známo, že by se nějaké členské shromáždění družstva pro tuto variantu rozhodlo či ji preferovalo.

Ptáte-li se mne ale, proč tuto variantu nepodporuji já, potom odpovím, že ta varianta, jak byla včera 9. 2. předložena radě města, není dle mého zatím v pořádku. Předpokládá vznik dvou závazků města, aniž by to bylo řádně zdůvodněno a smluvně bezesporně ujednáno. Především si ale autoři asi neuvědomili, že tři družstva s cca 500 byty z 1.125 nemají s městem uzavřenu žádnou smlouvu o bezúplatném převodu, a žádné pohledávky by tudíž nevznikly. Čím by pak tato družstva městu podle této varianty za spoluvlastnický podíl zaplatila, zatím návrh neříká.

Nevím, jestli se autoři návrhu zabývali i daňovými dopady své varianty, ale podle mého by družstva musela zaplatit daň z příjmů z nově vzniklých pohledávek za městem, což by bylo cca 60.000 Kč na jeden byt. Za zmínku také stojí, že když bychom touto variantou postupovali vůči družstvům, potom bychom museli úplně stejně postupovat vůči Interma Byty a.s., čímž by město přišlo o cca 100 bytů a jejich sociálně slabší nájemníci by dříve či později přišli o střechu nad hlavou.   

Nezlobte se, ale minimálně zvenčí vypadá situace družstev opravdu chaoticky a jednání jednotlivých aktérů působí až ješitně. Opravdu zde nehrají roli nějaké osobní pře v koalici nebo politické cíle?

Souhlasím, že situace není přehledná, ale ješitnost a osobní pře bych v tom neviděl a za sebe je vylučuji. Důvodem je skutečně asi snaha některých zastupitelů upřednostnit politické zájmy. Před pár dny jsem poprvé důkladněji prošel facebookový profil Spravedlnost pro bytová družstva a našel tam předvolební propagaci LOL a ODS využívající těžké situace družstevníků a hlásající, že ony strany je ve štychu nenechají. Někteří družstevníci také dávají přednost politickým nástrojům. Výsledkem je, že se z blbě nastavených smluv, a to kdysi v minulosti a za asistence státu, stala politická kauza. Já jsem před tím družstva v květnu varoval.

 V červnu jsem už s prvními návrhy na papíře vyzýval zástupce opozice i ODS, abychom si sedli a našli jedno řešení. Odpovědí mi byla letáková kampaň Změny a mediální kampaň ODS. Nikomu nic nevyčítám, neboť každý má právo volit, jak svoji zodpovědnost vůči družstevníkům naplní.

Družstevníci nyní zmiňují roli vedení města (vedoucí skupiny a člen rady města pan Židek o tom prý nevěděl), kdy primátor 7.12. 2020 podal připomínky ke stanovisku tří ministerstev, které podle družstevníků silně podkopávají jejich pozici (např. dělají je spoluvinnými za údajně špatné znění smluv, což v původním stanovisku ministerstev nebylo). Nyní to družstevníci berou jako podraz ze strany města, které se oficiálně tváří , jak jim chce pomoci. Co byste jim na to řekl? A na základě čeho byly připomínky formulovány a byly do tohoto stanoviska promítnuty?

Obviněním, že město připomínkovalo návrh MMR a MV (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo vnitra ČR –pozn.red.) proti zájmům družstev, se obtížně čelí, neboť jsou prachsprostě vylhaná. Lituji, že někteří družstevníci této lži věří.

Stále častěji zní hlas, že družstevníci z bytových družstev jsou městem bráni jako rukojmí v jeho sporu s Intermou, kde se město nechce vzdát svých bytů v Zeleném údolí. Opravdu to tak není?

Od počátku zastávám názor, že kauza Interma je úplně jiný příběh než kauza bytových družstev. Rada města dala jasně najevo, že s Intermou si chce byty rozdělit, kdežto podíl na družstevních domech chce převést družstvům. Interma si přeje, abychom i jí převedli spoluvlastnické podíly, stejně jako družstvům. Proto musíme pečlivě vážit, aby zvolený postup pro družstva nemohla Interma využít také pro sebe.

Nemyslím ale, že to nějak limituje možná řešení vůči družstvům. Návrh ODS, ke kterému jsem se vyjádřil výše, toto kritérium sice nesplňuje, ale to neznamená, že by družstevníci byli nějakými rukojmími.

Na závěr dovolte asi nejjednodušší, ale nejzásadnější otázku: proč vlastně město nechce uznat platnost smluv. Že jsou platné, přeci konstatovalo ministerstvo, původní právní posudek pana Rothanzla, který si zadalo samo město a pro hovoří i judikáty - například výsledek soudního sporu v Říčanech, kde soud odmítl názory paní Zwyrtek Hamplové, na kterých dnes z velké části stojí i Liberec. To jsou přeci silné argumenty k tomu, že se není třeba bát toho, že někdo převedení bytů napadne.

Město nemá k dispozici jediný právní posudek nebo stanovisko jakéhokoliv ministerstva, že jsou smlouvy v ujednání o výši kupní ceny platné. Naopak má k dispozici právní posudek, že pokud nebyl záměr převodu zveřejněn nebo nebyl projednán a schválen v zastupitelstvu města nebo nebyla odůvodněna odchylka od ceny obvyklé, potom je smlouva neplatná. Obdobně je to uvedeno v metodickém pokynu MV a také v připravovaném stanovisku MMR a MV.

O tom prostě není právně sporu stejně jako o tom, že u všech deseti družstev nebyla alespoň jedna z těchto podmínek splněna. Ve třech případech dokonce cenové ujednání ani neexistuje. Ostatně proč dosud žádný zastupitel nenavrhnul usnesení, ve kterém bychom rozhodli o převodu podle podmínek podepsané smlouvy?

Soudní rozhodnutí v říčanské kauze nelze použít, neboť soud osvědčil, že zastupitelé o věci několikrát jednali, tudíž implicitně o věci rozhodli. To v libereckém případě neplatí, neboť s výjimkou dvou družstev zastupitelstvo o ceně nikdy nejednalo a neschvalovalo ji. Také musíme vzít v potaz, že ve věci nerozhodoval odvolací soud vyšší instance a ten by mohl dojít k jinému závěru.

Bytová družstva již dnes deklarují, že pokud nebude např. přijata tzv. Liberecká varianta, která počítá se započtením náhrad, budou po městu požadovat náhradu škody za uplynulých 20 let, kdy se město na správě společného majetku nepodílelo. Pokud by se svou žalobou uspěla, pro město Liberec by to znamenalo povinnost zaplatit stovky milionů. Dne se skloňuje částka mezi 600 až 800 miliony korun. Uvědomuje si vedení města takové riziko?

O žádné takové deklaraci nevím. O tzv. liberecké variantě dosud nikdo nejednal. Včera jsem o to požádal pana Židka, abych mohl její zásadní nedostatky vysvětlit. Navíc mi kategorická prohlášení typu, buď to bude podle liberecké varianty, nebo jdeme k soudu, přijdou za předčasná. Liberecká varianta byla teprve včera předložena radě města s tím, aby město zadalo její právní posouzení. To také bylo jednohlasně odsouhlaseno. Co se ale stane, když právní stanovisko tuto variantu neosvědčí? Půjdou družstevníci k dlouhému soudu, nebo dají přednost dotaci od města?

Děkuji za rozhovor

Otázky kladl Jaroslav Tauchman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;