Mgr. Lenka Svobodová pro Liberec zajistila oblíbená "růžová kola", ale pracovala i na dalších projektech. Přesto se rozhodla na liberecké radnici skončit, o čemž náš web minulý týden informoval prostřednictvím článku jejího nadřízeného, náměstka Jana Korytáře. Problematiku podmínek zaměstnanců na magistrátu i zdejších vztahů chceme ale i sami nadále sledovat, proto jsme požádali Lenku Svobodovou o rozhovor.

Proč jste na radnici nastupovala, jaké byly Vaše plány?

Zaujala mě možnost pracovat na mezinárodním projektu, kde uplatním své předchozí zkušenosti, svoji odbornost i každodenní komunikace v angličtině. Tak jsem to zkusila a ve výběrovém řízení uspěla. Viděla jsem, že se na tomto odboru dělají zajímavé projekty, chtěla jsem se podílet na něčem, co pro město a jeho obyvatele může být přínosem, co má ambici zlepšit podmínky života ve městě.

Kolik Vám bylo přislíbeno u přijímacího řízení?

Pokud si vzpomínám, nástupní plat byl dohodnut na 27 tis., po vyhodnocení prvního měsíce zkušební doby měl být navýšen. Zejména proto, že peníze v projektu na mzdu byly a nečerpaly se již několik měsíců. Město totiž nemělo projektového manažera, který by projekt řídil.

A kolik jste měla ve smlouvě?

Nastoupila jsem za 24 tis. hrubého měsíčně, tj. základní tabulkový plat dle uznané praxe, na projektech pracuji už 15 let. V rozpočtu projektu je na tuto pozici přitom 35 tisíc Kč. Pracovní smlouvu jsem navíc dostala k podpisu až několik dní po nástupu.

Tomu nerozumím – město získalo na vaši pozici dotaci a přesto jste měla menší plat? To nedává smysl…

Tomu se rozumět nedá. Odporuje to jak dobrému projektovému řízení, ale i efektivní personální politice.  Obávám se, že nic jiného než byrokratický přístup v tom nenajdete.

Počkejte, to není možné…

Ano je, a můj případ není jediný. Takových absurdit je na radnici více. Město má šanci získat odborníka na několik let a skoro celou mzdu hradit z dotace. Odborníka ale přijme za mzdu, která je nižší než domluvená u výběrového řízení, nižší než získaná dotace a nižší, než kterou by dostal jinde.

I přesto jste ale nastoupila. Proč?

Jde o zajímavou práci, která mi dávala smysl. Navíc jsem věřila, že se to časem zlepší. Vzhledem k tomu, že jsem denně dojížděla 50 km a mám tři děti, byla pro mě finanční otázka důležitá. Proto jsem se nakonec i přihlásila do výběrka na vedoucí oddělení rozvojové koncepce, ale ani tak jsem si platově moc nepolepšila, zato práce přibylo hodně. Doufala jsem, že s příchodem nového tajemníka se něco změní, ale opak je pravdou.

A nový tajemník?

Pravidla jsou na úřadě potřeba, mají však platit pro všechny stejně. To se na radnici ale neděje. Navíc život není jen o směrnicích, tabulkách či oběžnících. Zejména práce na projektech pro rozvoj města není úřednická, ale manažerská a kreativní práce, která vyžaduje neustálé vyhodnocování situace a nalézání efektivních řešení. Od náměstka Korytáře jsem získala informaci, že vlastní zdroje SML na rozvoj města nestačí a zadání, že je potřeba maximálně využívat dotace a dotační projekty efektivně řídit. K tomu jsou ale potřeba projektoví manažeři a další odborníci, které je potřeba zaplatit.

Není lepší to zadat externím firmám?

Podle mé zkušenosti je ideální, aby projekty dělali vlastní zaměstnanci, učili se, vzdělávali a na radnici zůstávali.  Je to levnější i efektivnější.

To má logiku, proč to tak ale nefunguje?

Pokud vede úřad někdo, kdo si o zapojování občanů do rozhodování myslí, že „nám do toho už tak kecá dost lidí“, pro koho je důležitější počet odsezených hodin na židli v kanceláři než výsledky práce, kdo se nestará o selhání projektu či vrácení dotace a nejlepším řešením je podle něj zadávání projektů externě (outsourcing), ale zároveň má pravomoc určovat výši mzdy, pak to nefunguje. Mluvím o současném tajemníkovi. Jeho představy o řízení úřadu mé rozhodnutí odejít urychlily.

I tak jste za půl roku stihla připravit a podat dvě žádosti o dotace, obě vyšly a město bude mít v rozpočtu navíc 4,5 mil. Kč. Rozjela jste systém sdílených kol. Přesto Vám současný ani předchozí tajemník nepřiznali ani korunu osobního ohodnocení.  Víte proč?

Osobní ohodnocení mi bylo vedoucím odboru, s doporučením i od náměstka,navrženo poprvé v lednu. Nebylo však projednáno zastupujícím tajemníkem s odůvodněním chystaného personálního auditu odboru. Ten přitom mimo jiné poukázal právě na nespravedlivé odměňování a mezi hlavní závěry stanovil nutnost jasně a důvěryhodně rozhodování o odměnách zdůvodňovat. Opakovaný návrh na osobní ohodnocení podal vedoucí odboru v březnu. Nový tajemník, který byl ve funkci jen několik týdnů, ho bez zdůvodnění zamítnul.

O výši platu tedy rozhoduje pouze tajemník? I když jde o peníze z projektů?

Bohužel ano. Rozdíly mezi osobními ohodnoceními u jednotlivých pracovníků jsou přitom značné a neodvíjí se od výsledků, ale hlavně od libovůle tajemníka.  Je to veřejné tajemství, které udržuje zaměstnance v obavách, že pokud budou „neposlušní“, poznají to na výplatě. Svá rozhodnutí o návrzích na osobní ohodnocení tajemník vůbec nezdůvodňuje.  Objektivní metody hodnocení pracovníků chybí.

I když by bylo možné ty peníze zaplatit z dotačního projektu a když je město nevyčerpá, tak je bude vracet?

Ano. Já jsem projekt řídila i ve funkci vedoucí oddělení, přesto, že jsem z projektu neměla už žádné peníze. Od ledna až do současné doby tak město každý měsíc nečerpá jen z tohoto projektu 35.000 měsíčně. Takže práci jsem odváděla, odpovídající mzdu nedostala, mzdové prostředky se raději vrátí. Jako projektový manažer musím navíc Xkrát vysvětlovat partnerům, řídícímu orgánu a certifikačnímu orgánu, proč nečerpáme mzdové prostředky a neplníme tak smluvní podmínky dotace.

Jak velký je to problém?

Reálně hrozí, že projekt skončí a město tak přijde o možnost mít z dotace zaplaceného pracovníka na 5 let, který by se mohl věnovat rozvoji cyklodopravy a dalších forem udržitelné dopravy.  DO projektu je přitom zapojeno dalších 6 evropských zemí. Od ledna do května jsem vykonávala práci za dva lidi (dvě pracovní místa) – vedoucí oddělení a projektového manažera. Z projektu má mzda nebyla hrazena, tajemník i primátor asi usoudili, že lepší je ty peníze vrátit. Je to dost demotivující a frustrující.

Čemu se chcete dál věnovat?

Budu se věnovat nadále dotačnímu a projektovému řízení. Mám možnost částečné práce s domova, kterou vítám, mám tři malé děti.

Jak dnes zpětně hodnotíte vaše očekávání, se kterými jste na magistrát nastupovala?

Co se týče náplně práce, tak zcela, dává mi smysl. I většina kolegů je skvělá nejen odborně, ale i lidsky. Oddělení šlape. Byla jsem obklopena fajn lidmi, kterých si vážím. Co jsem neočekávala, je duch 19. století, který vládne liberecké radnici. Rigidnost, odmítání nového a lpění na „papíru“. Jako nováček to nemáte jednoduché, právě proto, že jste nový. Nepřicházíte jako kolega, který může udělat kus práce, ale jste „testován“ ze znalosti psaných, a hlavně nepsaných postupů. Nad hlavou se vznáší hrozba vytýkacího dopisu. Podstatné je nepřicházet s něčím novým. Čím víc pracujete, tím hůř. Generujete totiž práci i pro ostatní. Když máte být nositelem rozvojové koncepce, pak to s tímto dohromady moc nejde.

Náměstek Langr i primátor Batthyány hovoří o tom, že odbor není ze strany náměstka Korytáře dobře řízen. Setkala jste se s nějakým nevhodným jednáním z jeho strany?

Upřímně nevím, co mají pánové na mysli. Nic konkrétního neuvádí. Náměstka Korytáře vnímám jako velmi progresivního a schopného člověka, oceňuji jeho snahu Liberec rozvíjet ku prospěchu jeho občanů. To je v politice dnešní doby vzácné. Jako politik má vizi. Jako manažer je otevřený k věcné a odborné diskusi. Problémy odboru strategického rozvoje a dotací (zejména odchody pracovníků) nevidím v řízení gesčním náměstkem nebo vedoucím odboru, ale v tom, že personální otázky do jejich kompetence nespadají a nevhodně do nich zasahuje zejména tajemník.  Přeřazení jisté paní kolegyně, které stále odcházejí podřízení, je ze strany primátora a tajemníka bojkotováno, návrhy osobních ohodnocení nejsou schvalovány, nebo jen vyvoleným. Nespravedlivosti v odměňování nepřispívají k dobré atmosféře.

Je něco, co může vaše rozhodnutí odejít změnit?

Nadřízenými jsem byla požádána, abych vedla aspoň projekt, když končím jako vedoucí oddělení. Tam není vzhledem k vykonávaným činnostem nutné být pořád jen v kanceláři. Jde pracovat i z domova. Tajemník byl však proti. Tzv. home-office je dnes přitom běžná věc, několik lidí ho má i na krajském úřadě. Ale na magistrátu je důležitější, abyste si „čipli“ příchod a odchod a papírově vše sedělo. Na tom, co děláte, už tak nezáleží.

Děkujeme za rozhovor

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;