Ani tento týden jsme se nezapomněli zeptat libereckého spisovatele a novináře Jana Šebelky na aktuální problémy a otázky z našeho města i okolí. Tentokrát nás zajímal jeho názor na to, proč se na kraji dokáží rozloučit se spoluprací s problémovým dopravcem a v Liberci ne, proč Češi neumí čerpat dotace, kradou je a ještě u toho nadávají nebo jestli se Liberec zbaví města s nálepkou kulturní mrtvoly.

Na kraji pochopili, co spolupráce s BusLine znamená a rozhodli se jít cestou bez nich. V Liberci je situace jiná a většina politiků brání status quo, byť už nikdo nepopírá, že smlouva s BusLine je problém. Čím to je? 

Čím to je nevím, ale vím, kdo za to může. Josef Šedlbauer! Liberecký radní do všeho jen reje, zpochybňuje průhledné smlouvy mezi BusLine a Dopravním podnikem Liberec a Jablonec, a protože navrhuje změnu v jeho představenstva, je nad slunce jasnější, že chce být jejím předsedou. Známe naše ptáčky! Přestože má jméno obložené akademickými tituly jako chlebíček, nechápe při svém vzdělání tak prostou věc, že někdo musí liberecké Tygry a jablonecké čutálisty sponzorovat. Když dopravní podnik zaplatí dopravci dvě stě padesát miliónů, o které tady jde, budou hokejisti a fotbalisti lítat ke slávě obou měst lítat jako fretky. Josef Šedlbauer není ekonom, a proto si asi myslí, že vyplácet přiměřený zisk, a to i zpětně, je nestoudnost. Kde to jsme, pane profesore? Co je vám do toho, že majitel BusLine není z tohoto světa? Pravdu mají vaši kolegové v libereckém zastupitelstvu, hlavně ti z ODS a KSČM v milostném objetí, kteří radí našlapovat opatrně, aby se starej BusLine nenaštval. Ostatně, jak někteří z nich velmi správně upozorňují, smlouva bude platná už jen dva roky a přiměřený zisk za tu dobu nebude větší než padesát melounů. To si Liberec, jehož kasa je v té nejlepší kondici, může klidně lajsnout (z německého leisten – dovolit si).

Tytyty Šedlbauere! Styď se! (A neškoď a nepruď!)

Dnes je moderní kritizovat dotace a před volbami se v tom politici doslova předhánějí. Přitom na Západ od nás dotace fungují a pomáhají rozvíjet stát, obce, kulturní dědictví, ochranu přírody a bůhví co, co ještě. Proč je Česká republika v tomto jiná?

Nebudu první, kdo tvrdí, že dotace pokřivují podnikatelské prostředí (jak je možné, že notně vydělávající soukromý pivovar si nová technologická zařízení pořizuje za evropské dotace?) a jsou velmi často příčinou nejrůznějších podvodů. Kdyby tomu někdo rozuměl a kdyby si dal práci překontrolovat všechny toky peněz, které k nám z EU připluly, asi bychom se divili. Na námitku, že vše prochází několikanásobnou kontrolou (jednou mi na Euroregionu Nisa vyprávěli, že k nim přijel kontrolor z Londýna a týden hledal chybu padesát haléřů!) odpovím, že účetně to bude vše v pořádku. Nikdo ale zpětně nezkoumá potřebnost a smysluplnost projektů. Nemusím chodit daleko. Viz. školicí středisko z kostela sv. Magdalény v Liberci. Nicméně jsem přesvědčen, že většina projektů za evropské peníze smysl má. Silnice, turistická infrastruktura, čistírny odpadních vod etc. Otázka je, co nastane, až se tok peněz obrátí a my budeme do EU posílat víc, než ona nám.

Nemyslím si, že u nás dotace nefungují. Jen to skřípe, vrže, drhne. Je to všechno příliš složité, a například pro spolky, které musí vše nejdřív zafinancovat sami a pak čekat, jestli peníze dostanou, takřka neschůdné. Navíc kontroly již delší dobu přitvrzují a přitvrzují. Přesto je potřeba dotace dojit, čerpat, sát. Bez nich bychom se šourali za Západem v daleko větším odstupu, než kulháme teď.

 O víkendu Liberec doslova duněl kulturou. Proběhl festival KI-NO, Dny evropského dědictví, ve městě se jamovalo, dělala se graffiti, byly slyšet koncerty nejrůznějších žánrů. Že by se Liberec opravdu měnil a ztrácel pověst kulturně mrtvého města?

Jedna, dvě akce nálepku z Liberce jako kulturně mrtvého města asi nestrhnou. Nebyl jsem o víkendu v Liberci, takže jsem si mohl udělat obrázek jen z toho, co se o akcích psalo v novinách a na internetu. Podle nich to nevypadalo, že by Liberce o víkendu kulturou duněl. Ale to je kritika médií, která mají zřejmě za to, že něco tak nicotného nestojí za pozornost, nikolivěk pořadatelů. Těm bych vytknul malou propagaci. Dost mě totiž překvapilo, že festival KI-NO byl už pátý ročník, přičemž si vybavuji jen ten loňský a to žádná sláva nebyla. O tom, že to nemělo moc velkou propagaci, hovoří i fakt, že na crowdfundingovém portálu Hithit se na tuto bohulibou akci vybralo jen 16 procent z cílové částky 65 tisíc. Projekt vznikl ve studiu Mjölk architekti v Liberci a když jsme u „mladých architektů“, pak mě velmi mrzí, že jim jakási komise na liberecké radnici zasekla nápad, postavit Na Rybníčku dva štíhlé, pětadvacetiposchoďové paneláky, čím by vznikla dominanta této nudné části města. Ale zpět k uplynulému víkendu. Každá akce je v tomto směru prospěšná. Zvlášť v Liberci. Nemusí pršet, stačí, že duní.

 

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;