Liberecký kraj-Miroslav Kroutil-Martin Půta

V prostorách úřadu Libereckého kraje proběhla tisková konference hejtmana Martina Půty, který reagoval na článek, uveřejněný tento týden na našem webu. Jednalo se o postoj vedení Libereckého kraje ke kauze bývalého zaměstnance Miroslava Kroutila, kterému byla, dle soudního rozhodnutí, neplatně dána výpověď ze zaměstnání. Miroslav Kroutil dlouhodobě kritizoval způsob, jakým kraj financuje poskytování sociálních služeb v minulém volebním období. Překvapuje jej ale i postoj vedení současného, zejména hejtmana Martina Půty.

Pro pochopení celé kauzy se musíme vrátit do dubna roku 2009. Tehdy začal v Libereckém kraji běžet  Projekt IP1 – Služby sociální prevence v Libereckém kraji, který měl pomoci občanským sdružením a neziskovým organizacím, které se zabývají prací se sociálně znevýhodněnými spoluobčany. Zaměřen byl například na azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová centra a podobně. Od 25. 5. 2009 byl manažerem projektu Miroslav Kroutil. Důvodem pro jeho jmenování byly jeho rozsáhlé zkušenosti, mimo jiné i jako kontrolora Evropské komise při vyhodnocování programu PHARE v ČR.

Stát takto rozdělil z fondů Evropské unie do všech krajů přes projekty IP1 zhruba 5 miliard, do Libereckého kraje, který není nijak extrémně sociálně zatížený, šlo 225 milionů korun, které se rozdělilo mezi 23 žadatelů. Největším příjemcem dotací bylo Liberecké romské sdružení, které získalo přes 50 mil. Kč , což představovalo zhruba milion korun dotací měsíčně. Ředitel LRS figuroval na kandidátce ČSSD v Liberci.

Kontroly projektu ze strany státních orgánů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Finanční úřad) probíhaly od roku 2010 a zjistily závažné nedostatky i porušení zákona, kvůli kterému Libereckému kraji hrozí, že bude vracet 205 milionů korun. Miroslav Kroutil tvrdí, že na podezřelé čerpání dotací upozorňoval již v době svého působení na projektu a to že byl skutečný důvod jeho odvolání. Především pro plán efektivních kontrol, který sám vypracoval, ale kontrolory v projektu předepsané kraj odmítl najmout. Bývalé vedení kraje pod ČSSD jej však označuje za viníka a toho, kdo za hrozbu návratu 205 milionů může. Stejný postoj zastává skrze současného hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) a ředitele úřadu René Havlíka (ČSSD) Liberecký kraj i dnes. Vyjádření ze čtvrteční tiskové konference naleznete zde.

Miroslav Kroutil dostal výpověď 30.6.2010. Oficiálním zdůvodněním jeho výpovědi bylo to, že neplnil své povinnosti manažera projektu. On sám trval na tom, že důvody byly vykonstruované uměle a že byl odvolán na základě své kritiky toho, jak kraj s evropskými dotacemi nakládá. Obrátil se žalobou proti svému odvolání na soud a ten mu dal v roce 2012 za pravdu. Kraj mu musel vyplatit ušlé výplaty, což zhruba činilo za období neplatné výpovědi přes 900 tis. Kč.

Pokud se k tomu přičtou i odvody, kraj tak musel zaplatit zhruba 1,3 milionu korun. Miroslav Kroutil, ale například i občanské sdružení Oživení tvrdí, že tak kraji vznikla škoda a kraj by ji měl vymáhat po těch, kteří ji způsobili, tedy těch, kteří dali M.Kroutilovi neplatnou výpověď. Současné vedení kraje s tím nesouhlasí a argumentuje jiným právním názorem (viz výše).

A aby byly slyšeny obě strany, rozhodli jsme se položit několik otázek i samotnému Miroslavu Kroutilovi:

 K čemu podle Vás při čerpání dotací docházelo, jak jste na to reagoval?

První, čeho jsem si všiml ihned po nástupu byla absence pravidel pro realizaci tohoto projektu. Projekt byl zcela v rukou vedoucí odboru, která byla faktickou manažerkou projektu a formální instrukce 2/2008 Rady kraje pro řízení projektů nemohla být na projekt IP1 použita. Mé upozornění vedlo jen k podrážděné reakci.

Druhé bylo zjištění, že 2 kontroloři 5-ti členného projektového týmu nejen, že nebyli ještě najati, ale Liberecký kraj je ani najmout nechtěl. Přitom finance na ně v rozpočtu projektu byly připraveny. To už bylo vážné. Mé upozornění na to, nejdříve ústní, následně písemné, následně osobní u ředitele KÚ vedlo k ještě podrážděnější reakci.

Třetí indikátor byl uschován v zadávacích podmínkách výběrových řízení (které ovšem byly vytvořeny ještě před mým nástupem 25.5.2009). Například v oborech Terénní programy a Nízkoprahová zařízení (poskytované anonymně bez seznamů s konkrétními jmény a doklady o bezdomovcích apod.) stačil ke splnění jednotkového úkolu pouze jeden půlhodinový rozhovor. Při kalkulaci mi vyšlo, že stačilo 800 rozhovorů a vítěz VŘ měl zajištěno 12 mil. Kč, u jiného VŘ 400 rozhovorů na 10 mil. Kč a podobně. A tady jsem teprve šlápl tvůrcům „odklánění“ na kuří oko.

Výběrová řízení probíhala formálně bez problémů, přesně podle instrukce 2/2009 pod vedením odboru investic KÚ, jak bylo předepsáno. V některých případech se „překvapivě“ přihlásil pouze jeden uchazeč. Výsledek – 40 smluv s celkem 23 poskytovateli za celkem cca 200 mil. Kč. Nápadné bylo, že LRS jako jediný poskytovatel se podílelo samo na čtvrtině celé soutěžené částky – cca 50 mil. A přesně v oborech, kde se služby poskytovaly anonymně.

Protože jsem byl kontrolorem Evropské komise a měl zkušenost s tím, že právě souhrn indikací neregulérních postupů je to, podle čeho se vyvádění pozná, snažil jsem se o změny podmínek VŘ (zcela bez úspěchu), zaznamenání skutečností do

Monitorovacích zpráv (zcela bez úspěchu – vedoucí mi dokonce písemně nařídila vymazat texty z Monitorovací zprávy pro MPSV), zkoušel jsem důslednou kontrolu poskytovatelů, především u anonymních služeb (bez úspěchu, resp. bez kontrolorů). Když jsem vyjádřil odhodlání, že u LRS provedu kontrolu důsledně, výpověď, kterou jsem dostal, mne ani nepřekvapila.

 Myslíte si, že šlo o účelové vyvádění peněz z fondů Evropské unie? Je pro to nějaký důkaz?

Všechno má svůj účel. Zarputilá snaha o potlačení kontroly je důležitým příznakem. Množství nově najatých pracovníků u LRS a jejich platy zcela mimo realitu sociálních služeb a politické propojení s politickým vedením kraje je evidentní.

 Jak na Vaši kritiku reagovali zástupci Libereckého kraje? Politici i úředníci?

Nejprve přehlížením. Později varováním. Pak přišly na řadu postihy na platu. Nakonec výpověď tak, abych byl pryč dříve, než přišel termín kontroly u LRS. Mimochodem, po mém odchodu 31.8.2010, zůstala v projektu finanční manažerka a musela na kontrolu LRS sama. A prokázala obrovskou osobní statečnost. Ačkoliv věděla, jak jsem dopadl, provedla kontrolu důkladně tak, že odkryla skutečné hospodaření LRS v protokolu na celkem cca 500 stranách důkazů a odevzdala je odborům kontrolnímu, sociálnímu, do sekretariátu řediteli úřadu Havlíkovi i hejtmanovi Eichlerovi. Po těchto protokolech se však slehla země.

Po čase finanční manažerka „sama odešla“ z úřadu. O protokolech jsem se dozvěděl až v lednu 2013, po vyhraném soudu a svém opětném nástupu, kdy jsem jeden poslední výtisk mohl díky šťastné shodě okolností vynést na světlo a předat stávajícímu hejtmanovi Půtovi a radnímu Tulpovi. Ostatní kopie se záhadně ztratily.

V protokolech z října 2010 byly zaznamenány skutečnosti skutečně alarmující. Protokoly však byly důsledně ukryty nebo zničeny a teprve kontrola MPSV v říjnu 2011 objevila a popsala praktiky LRS. Do té doby LRS inkasovalo s vědomím odpovědných pracovníků úřadu měsíčně cca 1 mil. Kč pravidelně. A inkasovalo by pohodlně i dále, nebýt kontroly MPSV.

Hejtman Eichler, ale dnes i hejtman Půta tvrdí, že právě Vy jste byl příčinou oněch pochybení, co byste jim na to řekl?

Hejtmanovi Eichlerovi se nedivím. Znal osobně ředitele LRS, jsou spolustraníci a vzájemně se podporovali. Divím se hejtmanovi Půtovi, který neváhal použít v roce 2012 v předvolebním boji údaje, které jsem mu o projektu sděloval, v prosinci mne požádal, abych pro něj vypracoval souhrnnou zprávu o neregulérních postupech předchozí politické reprezentace i vrcholných pracovníků úřadu s tím, že je použije k rozkrytí situace. Když je dostal a zjistil, že se tím dostávají do situace pracovníků hrubě porušujících kázeň i ředitel KÚ a celá řada vedoucích odborů (sociální věci, kontrola, ORREP, kancelář ředitele, vnitřní audit, právní), jasné důkazy (podepsané doklady, příkazy k finančním transferům, smlouvy apod. ve zprávě) uložil zprávu i včetně šanonů z kontroly z října 2010 do skříně a už od března 2013 se tvářil, že nic neexistuje. A tvářil se tak celý rok.

 Proč podle Vás ony výsledky kontroly nikoho nezajímaly?

Myslíte, že ředitel, řada vedoucích odborů a dalších pracovníků stojí o to, aby jim na základě tak jasných důkazů byl zrušen pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně ?  Udělají všechno, co je v jejich silách, aby to odvrátili. I za cenu diskreditace hejtmana – bohužel.

 Vyhrál jste u soudu pracovně-právní spor s Libereckým krajem, dnes jeho ředitel tvrdí, že soud nepochopil nebo nevzal v úvahu fakt, že Vaše údajné (které mělo podle hejtmana Půty následně potvrdit jak auditní orgán Ministerstva financí, tak i protokol Finančního úřadu) pochybení může vést k vratce 205 milionů, co Vy na to?

Od října 2010 jsem stál zcela sám u soudu proti smečce právníků Libereckého kraje, politickým představitelům Libereckého kraje, kteří mne pomlouvali v novinách i na webu kraje i proti dalším pracovníkům, kterým se nepodařilo prosadit se proti jasným faktům. Pokoušeli se lhát, podvádět, dávat soudu nepravdivé údaje i nepravdivá svědectví. Mohu jen poděkovat osudu, že soud po ty dva roky trpělivě shromažďoval údaje, vyslechl v celkem pěti jednáních vše, co Liberecký kraj sdělil a pročetl všech 1000 stran soudního spisu, ve kterém Liberecký kraj sděloval věci, které byly opravdu zarážející. Ředitel měl možnost přijít, sdělit cokoliv by chtěl relevantního a vysvětlit soudu vše již tehdy.

I po mém návratu po vyhraném soudu jsem nové politické reprezentaci nabízel, že pomohu s minimalizací ztrát z projektu. Ono totiž MPSV má také mnoho másla na hlavě a nemá silnou pozici díky svým nedůsledným postupům. Hejtman také mohl už na jaře loňského roku jednat s ministrem Kalouskem a třeba by i leccos z postihů mohl eliminovat. Ale asi nevěřil, že Finanční úřad bude tak důsledný. Představa, že stávající ministr financí dovolí odpustit ve stávající situaci něco z postihu je jen fantazií.

 Jak to bylo s Vaším narovnáním s Libereckým krajem?

Bylo to zcela standardní podle Zákoníku práce. Neplatná výpověď a náhrada mzdy dle ZP. Já jsem nemusel o náhradu bojovat. Příslušela mi podle zákona a také jsem ji podle zákona dostal. Ředitel se sice pokusil o klamný manévr metodou tzv. Dohody o narovnání, ale já jsem si prosadil do dohody text, že se jedná o náhradu mzdy podle paragrafu 69/1  Zákoníku práce a to je pro zaměstnavatele konečná.
 

Myslíte si, podobně jako Oživení o.s., že by Liberecký kraj měl vymáhat částku na těch, kteří jsou odpovědni za Vaše propuštění? A kteří to jsou vlastně? Hejtman Půta opakovaně tvrdil, že ředitel René Havlík to být nemůže, jelikož nebyl v té době ve funkci..

400 000 obyvatel Libereckého kraje může částku „zatáhnout“ ze svého prostřednictvím rozpočtu kraje. To je jedna varianta. Ale proč by to ti lidé měli dělat ? Způsobili výdaj svým špatným rozhodnutím ?  Nikoliv. Tedy, ať platí viníci. Ti, kteří jsou podepsáni na výpovědi z 30.6.2010, ten, který ji následně potvrdil dva týdny po té (a to byl ředitel Havlík), když jsem jej žádal, aby ji vzal pro neplatnost zpět i další, jejichž podpisy jsou na interních dokladech úřadu. Ať si to rozdělí mezi sebe a nezatahují do toho ostatní obyvatele Libereckého kraje.

 Hejtman Martin Půta i ředitel úřadu René Havlík tvrdí, že „veškeré aktivity p. Kroutila v posledních měsících jsou vedeny jasnou snahou odvést pozornost od jeho osobního selhání jako manažera projektu IP1, díky kterému kraji reálně hrozí sankce ve výši cca 205 mil. Kč“? Ale přitom jste to byl Vy, kdo podal na LRS trestní oznámení, jak si současný postoj kraje vysvětlujete a překvapil Vás?

Tady už by se jednalo pouze o mou spekulaci. Je mi nápadné, jak hejtman změnil názor od prosince 2012 do dneška, jak mu byla úloha ředitele Havlíka jasná v lednu 2013 a jak je mu zcela opačně jasná dnes. Můžu se jen domnívat, že existuje nějaký důvod, proč se hejtman Půta takhle diskredituje před veřejností. Mám ho jako člověka rád, pomáhal jsem mu před volbami, pomáhal jsem mu i těsně po volbách, myslím si, že je z hejtmanů Libereckého kraje nejlepší. Musí tam být něco, co jej velmi oslabuje. Je mi už 60 let a viděl jsem jen za posledních 24 let opravdu hodně, dovedu si představit, že něco takového, o čem nevím v této chvíli, existuje a vede jej k tak nepodloženým tvrzením.
 

Víte, jako jeden z podavatelů trestního oznámení, jak se celá věc vyvíjí?

Trestní řízení běží standardně. Průběžně se dotazuji státního zástupce a on mi průběžně sděluje, že šetření probíhá. A protože je neveřejné, nemůže mi sdělit nic víc, něž jen to, že probíhá (již 1,5 roku).

 

Můžete sdělit něco na závěr ?

V osobě ředitele při vyšetřování kauzy škody se jedná o čin, kdy ten, kdo je z nesprávného postupu obviněn, jej také prošetřuje. V České televizi jsem to ve zkratce formuloval – Kozel zahradníkem.

Mým cílem je navrátit zdravotně postiženým a nemohoucím, nevidomým, vozíčkářům a dalším „odkloněné“ prostředky na služby, které jim v jejich těžké situaci pomohou. Rád bych, aby 400 000 obyvatel Libereckého kraje nemuselo ty prostředky zaplatit ze svého ještě jednou ve formě postihu. Jak jsem řekl na několika jednáních Zastupitelstva kraje -  doufám v pomoc zastupitelů. Bohužel až na výjimky nereagovali. Dokážu to však i bez nich. Spoléhám totiž na veřejnost.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;