V pátek večer zde kolega Jaromír Baxa nastolil téma zřízení nových samospráv čtvrtí. To téma je skutečně debatní a zajímavé, pokusím se zde shrnout svůj názor na věc. Dopředu říkám, že tato úvaha není cizelovaná ekonomická analýza či konsensuální politický text, je to prostě obyčejná sobotní úvaha.

Jaromír navrhuje vznik městských částí podobně jako je tomu v řadě měst ČR. Byl by to vlastně návrat před ideologicky motivovanou správní reformu 1939, kdy naši předchůdci opojení vidinou hlavního města Sudet plánovali Liberec skutečně velkoměstsky a „malé“ radnice jim v tom „neštimovaly“. Bohužel, bohudíky (doplňte si sami) tuto reformu nikdo nikdy nevzal zpět a po odtržení Stráže n.N. jsme opravdu unikátní mezi velkými městy – pouze s jednou městskou částí. Jen pro názorný příklad, mnohem menší Opava, také někdejší důležité město Sudet má těch samosprávných částí osm. Od jedné kolegyně zastupitelky ale vím, že to není vůbec jednoduché spravovat.

Jaromírův nápad někteří diskutující okamžitě shazují, já jsem k němu také skeptický, ale pojďme se na něj podívat poctivě. Nejdřív si řekněme, jak by to mohlo jít a proč …. Poté si řekněme, proč to nejspíše nepůjde a proč.

Když se podíváme na mapu města …. Nejlépe zde http://www.liberec.cz/mapy/ , logicky (ale nikoliv výlučně) by nám z toho mohlo vyjít optimisticky šest či sedm dalších městských částí.

  1. Staré město (včetně Harcova, Perštýna. Keiláku atd.)
  2. Rochlice (s Vescem, Doubím, Pilinkovem)
  • Za Nádražím (Jeřáb, Františkov, Hanychov oba)
  1. Ostašov, Machnín, Karlinky (plus zóna)
  2. Pavlovice, Ruprechtice, Letka (Kateřinky a Rudolfov)
  3. Broumovská, Kunratice a okolí

Prosím neberte mne doslova, že jsem na někoho ve výčtu nevzpomenul. Musím hodně zjednodušovat, věřte mi, vážím si každé adresy našeho města.

V diskusích někdo připomenul fakt, že město již dávno nedrží správní či „ke správě vhodné“ budovy v každé čtvrti. To je samozřejmě fakt, ale na stranu druhou je spíše důležitá otázka „co“ a „jak“ by měla radnice čtvrtí dělat. Otázka „kde“ je podružná, město má v každé čtvrti základní školy a sdílet sborovnu pro účely občasné schůze zastupitelstva by byl ten nejmenší problém. Ta vlastní výkonná samospráva by si vystačila s něčím mnohem menším. Příkladem budiž dobře fungující Vratislavice. Městská část velká jako Semily si vystačí s hezkou, leč relativně malou radnicí.

Otázka co, kým a jak je kruciální.

Co by vlastně měla „malá“ radnice dělat? Začneme u škol - město je zřizovatelem mateřských a základních škol, nicméně jde jen o materiální podmínky, do výuky a personálií vyjma ředitele nevstupuje, toto bohatě a efektivně zastane školský odbor pro všechny školy najednou. Městská Policie také musí fungovat pod jedním profesionálním velením, správní agendy fungují na velké radnici bezchybně pro všechny. Snad sociální práce? Snad místní kulturní vyžití? Podstatná vždy byla, je a bude čistota a opravy silnic, k tomu se ještě vrátím na závěr.  

Kým? Kolik lidí v aparátu? Jaromír píše o starostovi, tudíž řekněme alespoň sedm zastupitelů. Nějaká administrativní a organizační síla určitě je nutná, plus dva pracovníci (technici) právě na tu čistotu a dohled nad opravami. Jedna síla na kulturní a sociální služby? Asi. Je to tedy minimálně pět lidí na plný úvazek + těch sedm statečných zastupitelů.

 

Jak by to měla malá radnice dělat? To je asi nejdůležitější. Pravomoc „malých“ radnic vůči „velké“ by musela být zakotvena ve statutu, podobně jako Vratislavic. Kdo to jen trochu zná, ví, že jak se to jednou udělá, tak to musí zůstat. Pozdější úpravy jsou prakticky neproveditelné, vždy s nimi musí souhlasit obě strany a to je při debatě o penězích a pravomoci přetahovaná, kdy vždy musí někdo ustoupit. Otázka zdali a proč (ne)svěřovat majetek, mít za něj odpovědnost a rozvíjet jej s péčí – to je spolehlivé minové pole budoucích sporů. A co Jaromírem zmiňovaný územní plán? Právo veta? Ale když je na tom celoměstský (celokrajský) zájem … typicky sběrná komunikace a sousedé v Ostašově .. tím bychom se město jako celek také mohli úplně zadrhnout ….

Ale přesto si to dovedu představit, snad i ti místní, pracovití a obětaví zastupitelé by se našli. Nyní druhá část mé úvahy. Proč si myslím, že to je neproveditelné.

Ten problém je v rozpočtu města, respektive v jeho předurčenosti na mnoho let dopředu. Lehká odbočka, Jan Korytář už dvakrát předložil rozpočtový výhled a ani jednou nebyl schválen!!! Proč? Protože tam neměl peníze především pro celoměstské investice.

K tomu abychom si udělali jasno v rozpočtu města je potřeba nebrat v potaz ten letošní. Je opravdu velký, plánují se investice podpořené EU a to není normální, každoroční stav. Obecně je nyní v letech konjunktury rozpočet pohodlný, štědrý a přesto nestačí a nikdy stačit nebude. Proč? Odpověď je v našem dědictví v dobrém i špatném slova smyslu. Žádné jiné město z druhé pětky (dle velikosti) v ČR nemusí v kulturně společenské nadstavbě současně financovat dvě zahrady (ZOO a Botanickou), třísouborové divadlo, loutkové divadlo, sportovní halu, městský bazén a atd … Při sestavování rozpočtu se nejdříve musí najít peníze na věci, které už jsou financované „odjakživa“ …. Ať již výše uvedené, nebo na provoz MHD či personální náklady radnice či provoz sítě škol a školek. Zvláštní kapitolou jsou splátky dluhu. Není prostor zde detailně toto rozepisovat, ale tyto výdaje předurčují rozpočet města z více než 60%. Pro tuto debatu je potřeba připomenout, že to jsou náklady v celoměstském zájmu! Potom zůstává nezanedbatelná část rozpočtu na nové investice a opravy majetku. V této části můžeme opět přemýšlet nad tím, že jsou věci v celoměstském zájmu např. Jaromírem zmíněná (snad jím nechtěná?) nutná oprava bazénu, oprava správní budovy URANU či opravy kolejí tramvaje. Potom jsou věci lokálního charakteru jako jsou lavičky, parky tam i onde, záplatování a čištění ulic. Stav této infrastruktury je takový, že jakékoli peníze si vymyslíte, vždy budou malé … No a potom už v rozpočtu zpravidla šetrný hospodář nenavrhne nic, protože mu nic nezbylo – ale požadavků má za třistamilionů!!!

Mno a teď nápad s provozem šesti malých radnic. Záměrně píšu s provozem, protože zřízení by jistě muselo mít absolutní politickou prioritu a tudíž by se bralo bez rozmyslu. Ale ten provoz je drahý. Na velké radnici by se toho změnilo málo. Současná garnitura prudce zvýšila počet úředníků o (mám přehled o cca 100 lidech), kteří se nějak zapracovali, nějakou agendu jim buď politici vymysleli a nebo si ti nově příchozí podělili stávající agendu, ti jen tak neodejdou. Výše jsem odhadl počet plných úvazků na pět, je to velký optimismus, plus ti zastupitelé a něco klasická režie (1x auto, počítače, teplo, papíry). Při velkém šetření a nízkých mzdách se bavíme o cca 5Mil Kč ročně na každou malou radnici. Takže já to při vší úspoře vidím na minimálně 30Mil Kč každý rok. Jenže z jaké části rozpočtu? No to z té zbývající, která není každoročně předurčená …. Takže namísto více peněz do oprav a zvelebení mínus 30Milionů …. Mno a Jaromír by řekl „a teď dejte peníze na to, co ty malé radnice vymyslí“ … Ale proboha z čeho?

Řešení je podle mne jinde. V každé oblasti mít jednoho místního profíka, znalce reálií na hlídání pořádku, úklidu a realizovaných oprav. Tento profík by mohl úkolovat vedoucího čety uklízečů Technických služeb či Komunitních prací, byl by k ruce technickému dozoru staveb. Každé oblasti dát v rozpočtu města fixní částku a tu si místní v anketě buď utratí za běžnou údržbu a nebo pošetří na větší opravu dle svého uvážení. Netřeba budovat byrokracii, je potřeba část peněz přiblížit místním a hlídat pořádek.

Jiří Šolc, zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;