Včera Vám bylo úctyhodných 700 let. Panečku, to je věk, Vy jste se ale uměl narodit! Vaše krev, příbuzní, to prý je vzorek celé Evropy. Dnes žijeme v době, kdy vyrůstat v podobných multi-kulturních rodinách není žádný problém. A přesto, nikdo v podobný genetický úspěch, jaký se podařil našim rodičům nevěří. Však Vy jste si kromě oné „zlaté“ lžičky v ústech taky užil i dost ústrků ze strany přátel, nepřátel, ale i příbuzných. Nebyl byste „Otec vlasti“, abyste nad vším tím nezvítězil, našel sebe sama a byl u nás doma v Praze a široširém okolí.

Mám radost, že to nebylo jinde, ale právě zde, v Čechách, v našem i v nejbližším okolí na dohled od Ještěda. I jí mám rád české rybníky, vše kolem, co se ve vodě zrcadlí. Ryby, ptáky, květiny, stromy a keře, měsíc i hvězdy  koupající se v noci na hladině i v řece. Vítr, co ovcím a kozám pasoucím se na břehu a na blízkých stráních čechrá brady. Dík, pane, za ten velký rybník pod Bezdězem

Máme i společné cesty. Rád jezdím přes Kuřivody, Mimoň, Jablonné, Petrovice na kopec, kde se cesty dělí. Jedna vede na Ojbín, druhá kolem hradu ,,Karlsfried“ do Žitavy. Ta cesta a vše kolem co tu stojí, pamatuje Vaši osvícenou dobu, stavební boom hradů, kostelů a kamenných domů. Máte se  čím pochlubit! Mohu jen kroutit hlavou. Jak jste to všechno stihl? Koňmo, po cestách často úzkých a nebezpečných. Podepisovat památníčky, fotit se a dávat rozhovory, osobně škrtit lapky... Rychlost se Vám nedá upřít.

A nebyla v tom jenom Žitava a další města ještě severněji, ale i komenda řádu johanitů v Českém Dubu. A všude sebou mít papír, oslí kůži, pečetidlo, psát náruživě, nejezdit jen pro diety, ale všude pracovat, rozhodovat. Jak vidno, tak jste se nikde nenudil a nemusil se bát, že usnete při jednání.

Píši Vám, protože obdivuji Vaši píli, něco, co se nosilo před skoro tisíci léty a co občas vidíme i dnes mezi workoholiky vzácně. Hodně jste válčil ale i války byly součástí doby Otce vlasti. Prý na těle jste měl šrámů nepočitatelně.

Je to krásný pocit, psát si s člověkem, který uměl hovořit pěti jazyky, psát a ještě vládl mečem. Kde byly satelity, mobilní telefony, rakety středního doletu? Co všechno museli umět a znát tehdejší lékaři, když Vám opravovali poškozený chrup, kosti, léčili dnu? Co všechno jste stihl za svůj živo! Jak moc Vás obdivuji! A nejsem sám, kdo si myslí, že titul „Otec vlasti“ právem patří Vaší osobě. Nejblíž Vám byl až o mnoho let později T. G. Masaryk. Na tom jsme se shodli všichni. Nebylo v dějinách úspěšnějšího panovníka, který spravoval naše domovy.

Proto Vám píši a chtěl bych i tímto říct, že není komu víc než Vám poděkovat za většinu toho, co jste pro nás i budoucí udělal. Snad jednou budeme mít opět štěstí a narodí se kdosi, kdo se, tak jako Vy, chopí moci a vrátí lesk a slávu naší zemi. Psaní nemohu než uzavřít tím, že bych si přál, aby se našel, kdo zdědí Vaši sílu a odhodlání udělat z naší země místo, kde bude radost žít, kde se budeme cítit doma a v bezpečí...

Egon Wiener

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;