referendum Liberec

První celoměstské referendum bylo v mnoha ohledech obrazem liberecké politiky. Co si z něj ale můžeme odnést pro budoucnost?

 

 

Referendum je občanská vzpoura

U volební místnosti potkal kolem dvacítky svátečně naladěných lidí, kteří přišli dát najevo, že už nechtějí, aby o všem důležitém v Liberci rozhodovalo jen dvacet rukou v zastupitelstvu. Spolu s dalšími více než třinácti tisíci Liberečany to podle slov primátorky Rosenbergové byli ti, co podlehli „manipulaci, nátlaku a lžím“ (Liberecký deník, 7.10. 2013). Těžko uvěřitelná arogance, která o čelné představitelce města vypovídá víc, než by asi chtěla.

Referendum je politika

Prostě proto, že jde o rozhodování, které by se jinak odehrávalo na politické půdě zastupitelstva. Vedení města od začátku říká, že referendum byla předvolební kampaň Změny. Na to je jednoduchá odpověď: kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý. Místo toho politické strany raději investují do barevných billboardů s hloupoučkými hesly. Proč asi? Vyvolat referendum je ve skutečnosti těžká a dlouhá práce, která stojí spoustu lidských sil a peněz.

Hlavní důvod, proč jsme ji nakonec podstoupili, byl ten, že jsme neviděli jinou možnost, jak zabránit výprodeji zbylého městského majetku hluboko pod cenou. Kdyby politické strany ve vedení města měly něco takového ve volebních programech a dostaly souhlas voličů, těžko bychom mohli protestovat. Jenomže to je přesně naopak, ještě v roce 2011 např. náměstek Šolc prohlašoval, že kdyby měl hlasovat pro prodej letiště, musel by si „naplivat do očí“ (Liberecký deník, 26.5. 2011).

Mělo referendum smysl?

Referenda se zúčastnilo sedmnáct procent občanů. To je zhruba třetina voličů, kteří v Liberci chodí k volbám (parlamentním, senátním, komunálním, krajským, prezidentským). 97% z nich odmítlo další výprodeje městského majetku. Referendum není závazné, ale vzkaz je to nepřehlédnutelný. Jestli radnice po tomto výsledku stále říká „majetek prodáme“ (Liberecký deník, 8.10. 2013), je to, doufejme jen přechodná, slepota. Bez vyhlášení referenda by už letiště a pravděpodobně i Technické služby byly prodané.

Není cesty zpět

V žádném větším městě se dosud nepodařilo uspořádat platné referendum v jiném termínu, než ve spojení s volbami. Posledním příkladem jsou Pardubice, kde referendum proběhlo v červnu. Ačkoli ho vyhlašovalo vedení města a využilo všech možností propagace, dorazilo jen o čtyři procenta voličů více než v Liberci. Je jasné, že tento nástroj musí ještě v českém prostředí zapustit kořeny. Přes všechny tyto problémy jsem přesvědčen, že přímé zapojení občanů do rozhodování je správné a nezbytné pro obnovu důvěry ve správu veřejných záležitostí. Kdo to zkusil, už se svého práva nebude chtít vzdát.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;